Andrea Nahlesová formálně rezignovala na funkci předsedkyně německých sociálních demokratů (SPD). Stranu nyní nejspíš dočasně povede trojice dosavadních místopředsedů – šéf hesenské SPD Thorsten Schäfer-Gümbel a ministerské předsedkyně Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová a Porýní-Falce Malu Dreyerová. Řádného předsedu si strana zvolí později. Už nyní sílí hlasy požadující odchod z vládní koalice s kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU. Dreyerová však zatím vyjádřila věrnost koaliční smlouvě.
S trojicí dočasných místopředsedů počítá návrh užšího vedení SPD, s konceptem ale ještě musí souhlasit předsednictvo strany. To ale bude zřejmě jen formalita.
Výrazně složitější se očekává výběr dlouhodobého lídra strany, která v posledních dvou celoněmeckých volbách zaznamenala dvojici svých nejhorších výsledků v dějinách spolkové republiky a nachází se v těžké krizi.
Na post, který Nahlesová opustila po tvrdé – a podle mnohých často podpásové a vyloženě nepřátelské kritice od svých spolustraníků – se totiž nikdo nehrne.
Místopředseda strany a ministr financí Olaf Scholz se už nechal slyšet, že o funkci nemá zájem. Totéž učinil dolnosaský ministerský předseda Stephan Weil.
Jako o možných kandidátkách se zatím mluví především o pětačtyřicetileté Schwesigové, s níž by do čela strany přišla mladá tvář, a o dvaačtyřicetileté starostce severoněmeckého Flensburgu Simone Langeové, která loni v souboji o funkci šéfky SPD podlehla právě Nahlesové.
Sociální demokraté musí také obsadit post šéfa poslanecké frakce, kterého se Nahlesová kvůli propadu strany v evropských volbách, v nichž SPD získala jen 15,8 procenta hlasů, oficiálně vzdá v úterý. Dočasně ji zastoupí dosavadní místopředseda poslanců SPD Rolf Mützenich.
Koalice v ohrožení? Smlouvu dodržíme, tvrdí budoucí členka vedení
Pro budoucnost Německa je ale nejdůležitější, aby si sociální demokraté vyjasnili svůj postoj ke koaliční vládě s CDU/CSU, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU).
Nespokojenost s již třetí velkou koalicí za poslední čtyři volební období je znát u veřejnosti i uvnitř SPD, kde po rozhodnutí Nahlesové místy přerůstá v otevřené volání po ukončení vládní spolupráce. Požadují to například sociální demokraté v Sasku-Anhaltsku. Možná kandidátka na předsedkyni Langeová zase chce, aby o setrvání sociální demokracie ve vládě rozhodli straníci v referendu.
Jedna z pravděpodobných dočasných spolupředsedkyň strany Dreyerová však řekla, že strana je věrná koaliční smlouvě. „Po vnitrostranickém referendu jsme se rozhodli jít do velké koalice a my smlouvy dodržujeme,“ zdůraznila. „V této velké koaliční smlouvě je také pasáž o revizní klauzuli,“ poznamenala dále v narážce na ustanovení, které počítá s tím, že strany koalice v polovině funkčního období - tedy letos na podzim - přezkoumají své dosavadní vládní působení.
Sociální demokracie se o způsobu, jakým k přezkumu dosavadní činnosti vlády přistoupí, chce dohodnout 24. června. Pokud by skutečně kabinet Merkelové opustila, čekaly by Německo podle všeho předčasné volby. Jedinou další realistickou vládní variantu – koalici CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených – už totiž vyloučili zástupci ekologické strany.
Šéfka Zelených Annalena Baerbocková koaličním uskupením vzkázala, že její strana není žádným náhradním kolem. V případě rozpadu koalice je podle ní nutné se znovu zeptat voličů. Právě Zelení, kteří teď mají rekordní podporu veřejnosti kolem 20 procent, by z předčasného hlasování mohli těžit nejvíce.
