Německá rozvědka spolupracovala s NSA, ocitla se na hraně ústavy

Berlín - Americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) velmi úzce spolupracovala s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) a zřejmě jí dodávala i odposlechy německých občanů. Podle ústavy k nim přitom němečtí zpravodajci nemají mít přístup. Informaci přinesl týdeník Der Spiegel, odkazuje se na tajné dokumenty.

Podle Spiegelu spolupráce mezi NSA a německými zpravodajci začala před dvanácti lety. V tehdy podepsané smlouvě se obě strany zavázaly, že nebudou odposlouchávat občany ani firmy druhého státu. Výjimku ovšem představuje špionážní činnost, která se týká teroristických aktivit – v takovém případě se zákaz vzájemných odposlechů ruší. NSA navíc smí smlouvu překročit ve chvíli, kdy zachytí podezřelou komunikaci, jejíž „koncový bod“ se nachází na německém území.

Dohoda tajných služeb předpokládá, že se budou o výsledcích svých odposlechů navzájem informovat. Německá rozvědka by se tak mohla dostat k odposlechům obyvatel SRN (v případě zmíněných výjimek), ačkoli jí ústava zakazuje Němce sledovat. BND je totiž zodpovědná za získávání a vyhodnocování informací ze zahraničí.

NSA měla v Německu 200 agentů – falešných diplomatů

Podle Spiegelu měla NSA v Německu také nejméně 200 agentů s diplomatickým krytím. Informace, které v zemi získali, prý pomohly i navádění amerických bezpilotních letounů k cíleným útokům na lidi podezřelé z terorismu.

Spoluprací NSA a BDN se chce zabývat i parlamentní výbor. „Považuji za rozumné, abychom neztráceli čas a ihned po skončení parlamentních prázdnin se pokusili osvětlit roli našich tajných služeb,“ řekl jeho předseda Patrick Sensburg. Zároveň však varoval před přijímáním unáhlených závěrů předtím, než poslanci činnost BND detailně prověří.

Zvláštní výbor Spolkového sněmu vznikl v reakci na informace, které zveřejnil bývalý analytik NSA Edward Snowden. Z nich vyplývá, že americká tajná služba řadu let monitorovala komunikaci statisíců lidí po celém světě, mimo jiné i Němců. NSA se podle Snowdenových materiálů zaměřila i na vysoce postavené politiky, například kancléřku Angelu Merkelovou nebo jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Monitorování mobilního telefonu Merkelové nyní prověřuje i německá prokuratura. Má podezření, že šlo o nelegální špionáž. Vyšetřování vede proti neznámému pachateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Labouristé v britských místních volbách ztrácí. Starmer řekl, že neodstoupí

Britští labouristé podle průběžných výsledků utrpěli těžké ztráty ve čtvrtečních volbách do místních zastupitelstev, které tiskové agentury a britská média označují za referendum o dvouletém působení premiéra Keira Starmera, jež může vyvinout silný tlak na jeho odstoupení. Starmer v pátek nicméně médiím podle Reuters řekl, že neodchází a hodlá stranu dovést do parlamentních voleb v roce 2029 jako předseda vlády.
11:32Aktualizovánopřed 20 mminutami

Hasiči bojují u elektrárny v Černobylu s lesním požárem

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. V pátek se rozšířil na odhadovanou plochu přes tisíc hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pachatelé zajali rukojmí při přepadení banky v německém Sinzigu

Pachatelé zajali rukojmí při přepadení banky ve městě Sinzig ve spolkové zemi Porýní-Falc na západě Německa. Na místě zasahuje velký počet bezpečnostních složek, píše agentura DPA s odvoláním na policii. Jedním z rukojmí je podle policie řidič vozidla, které převáželo peníze.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko podle Zelenského nedodržuje ani vlastní příměří. Ukrajina zasáhla ropné zařízení

Rusko v noci útočilo na ukrajinské pozice na frontě a vyslalo nad Ukrajinu drony, napsal v pátek na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něj zasáhly mimo jiné ropné zařízení v ruské Jaroslavli. Obě země se navzájem obviňují z porušení příměří, které Moskva jednostranně vyhlásila v souvislosti s oslavami konce druhé světové války. Rusko ohlásilo stovky sestřelených ukrajinských dronů, Kyjev podle něj útočil na vojenské i civilní cíle.
před 4 hhodinami

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
před 6 hhodinami

AFP: Izraelské údery na jihu Libanonu zabily 12 lidí, včetně dvou dětí

Několik izraelských úderů si během čtvrtka v Libanonu vyžádalo 12 obětí, uvedlo místní ministerstvo zdravotnictví. Izrael útočil navzdory příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna. Mezi mrtvými jsou podle ministerstva dvě děti. Informovala o tom agentura AFP. Válka mezi Izraelem a Hizballáhem trvá od 2. března, kdy libanonské hnutí zaútočilo na sousední zemi v reakci na izraelsko-americké útoky na Írán.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří s Íránem je stále platné, řekl Trump po amerických odvetných úderech

Příměří s Íránem zůstává nadále platné, i když USA provedly ve čtvrtek odvetné útoky na íránské cíle. Stanici ABC News to řekl americký prezident Donald Trump, který údery nazval laskavým poplácáním. Vzápětí Trump ale na sociální síti Truth Social pohrozil mnohem tvrdšími vojenskými zásahy, pokud Teherán rychle nepodepíše dohodu, kterou prezident dlouhodobě požaduje. Během pátku také protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů zasahovala po celé zemi proti íránským střelám, uvedlo ministerstvo obrany.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
před 7 hhodinami
Načítání...