Německá rozvědka spolupracovala s NSA, ocitla se na hraně ústavy

Berlín - Americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) velmi úzce spolupracovala s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) a zřejmě jí dodávala i odposlechy německých občanů. Podle ústavy k nim přitom němečtí zpravodajci nemají mít přístup. Informaci přinesl týdeník Der Spiegel, odkazuje se na tajné dokumenty.

Podle Spiegelu spolupráce mezi NSA a německými zpravodajci začala před dvanácti lety. V tehdy podepsané smlouvě se obě strany zavázaly, že nebudou odposlouchávat občany ani firmy druhého státu. Výjimku ovšem představuje špionážní činnost, která se týká teroristických aktivit – v takovém případě se zákaz vzájemných odposlechů ruší. NSA navíc smí smlouvu překročit ve chvíli, kdy zachytí podezřelou komunikaci, jejíž „koncový bod“ se nachází na německém území.

Dohoda tajných služeb předpokládá, že se budou o výsledcích svých odposlechů navzájem informovat. Německá rozvědka by se tak mohla dostat k odposlechům obyvatel SRN (v případě zmíněných výjimek), ačkoli jí ústava zakazuje Němce sledovat. BND je totiž zodpovědná za získávání a vyhodnocování informací ze zahraničí.

NSA měla v Německu 200 agentů – falešných diplomatů

Podle Spiegelu měla NSA v Německu také nejméně 200 agentů s diplomatickým krytím. Informace, které v zemi získali, prý pomohly i navádění amerických bezpilotních letounů k cíleným útokům na lidi podezřelé z terorismu.

Spoluprací NSA a BDN se chce zabývat i parlamentní výbor. „Považuji za rozumné, abychom neztráceli čas a ihned po skončení parlamentních prázdnin se pokusili osvětlit roli našich tajných služeb,“ řekl jeho předseda Patrick Sensburg. Zároveň však varoval před přijímáním unáhlených závěrů předtím, než poslanci činnost BND detailně prověří.

Zvláštní výbor Spolkového sněmu vznikl v reakci na informace, které zveřejnil bývalý analytik NSA Edward Snowden. Z nich vyplývá, že americká tajná služba řadu let monitorovala komunikaci statisíců lidí po celém světě, mimo jiné i Němců. NSA se podle Snowdenových materiálů zaměřila i na vysoce postavené politiky, například kancléřku Angelu Merkelovou nebo jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Monitorování mobilního telefonu Merkelové nyní prověřuje i německá prokuratura. Má podezření, že šlo o nelegální špionáž. Vyšetřování vede proti neznámému pachateli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 56 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...