Moskva – Charismatický. Tak Borise Němcova charakterizovali jeho stoupenci: velkoměstští liberálové. Vystudovaný fyzik strávil v politice čtvrt století. V parlamentu byl od roku 1990. Vyčníval. Mládím, schopnostmi, odvahou jít do konfrontací. „Byl to dobrý, otevřený člověk, který zasvětil celý svůj život úkolu udělat z Ruska normální zemi,“ popsal jej kolega z opozice a liberální ekonom Grigorij Javlinskij. Deník The Guardian zase v medailonku věnovaném zavražděnému opozičnímu politikovi napsal, že jeho ztrátou bylo „Rusko obráno o statečný, autentický a osobitý hlas“.
Do veřejného života v někdejším Sovětském svazu se Němcov zapojil po havárii jaderné elektrárny Černobyl na jaře 1986. Byl členem ekologického hnutí Za jadernou bezpečnost v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod) a toto angažmá mu v roce 1990 pomohlo k zisku křesla v parlamentu.
V době rozpadu Sovětského svazu byl loajální Borisi Jelcinovi – ten z něj později udělal vicepremiéra a možná o něm uvažoval i jako o svém nástupci. Ekonomická krize, která zemi zasáhla v roce 1998, však Němcova stála křeslo ve vládě a zhatila i jeho prezidentské ambice. Pro většinu Rusů se stal symbolem divokého kapitalismu – na úkor jejich bídy.
V rozhovoru, poskytnutém v roce 2011 deníku E15, se ohlédl za 90. léty v Rusku a srovnal je s následující érou těmito slovy: „Na rozdíl od Putina jsme neměli to štěstí, že by cena komodit byla vysoká. Přesto jsme vybudovali tržní a otevřenou ekonomiku. Zavedli jsme směnitelný rubl. Začali jsme s privatizací. Samozřejmě jsme měli hodně problémů s korupcí, to nepopírám. Ale zavedli jsme konkurenci a demokracii. Putin zrušil konkurenci i demokracii,“ hájil se Němcov.
Němcovův dlouholetý druh v opozici, bývalý šachový šampion Garri Kasparov dal v rozhovoru pro ukrajinské vydání časopisu Fokus najevo, že považuje vraždu za dílo režimu. „Pochybuji, že by Putin vydal rozkaz (…), ale Putin vytvořil ovzduší, ve kterém se politické vraždy stávají možnými a krveprolití nevyhnutelným. Pokud je někdo v této atmosféře nenávisti a násilí proti Putinovi, pak má jeho život malou hodnotu,“ poznamenal Kasparov.
Sám ruský prezident se v soustrastném poselství Němcovově matce, zveřejněném na webové stránce Kremlu, zavázal, že „uděláme vše, aby organizátoři a vykonavatelé podlé a cynické vraždy byli po zásluze potrestáni. Boris Němcov zanechal svou stopu v dějinách Ruska, v politice a životu společnosti. Působil ve významných funkcích v obtížném přechodném období naší země. Vždy přímo a čestně vyjadřoval své stanovisko a hájil své hledisko,“ uvedl Putin v kondolenci.
Na konci roku 1998 založil liberální politickou stranu Mladé Rusko, která se stala součástí koalice Svaz pravicových sil (SPS). V letech 2000 až 2003 řídil poslaneckou frakci SPS ve Státní dumě a od května 2001 do ledna 2005 byl předsedou federální politické rady SPS. Jím vedená SPS se výrazně vymezovala vůči prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ve volbách v roce 2003 však ztratila zastoupení v parlamentu.
Po vynuceném odchodu z parlamentu pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu. Za účast na těchto akcích strávil v roce 2011 několik dní ve vězení. V témže roce se pokoušel o politický comeback skrze založení strany Lidové svobody, ale úřady ji pro parlamentní volby odmítly zaregistrovat. Již předtím neuspěl v neférovém souboji o post starosty Soči – během kampaně byl oficiálně úřady obviněn z údajného podvodu a jeden z aktivistů mu stříkl do tváře čpavek.
V poslední době tepal Kreml především za zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, za korupci provázející přípravu zimních olympijských her v Soči či za angažmá Ruska v současné krizi na Ukrajině.
Poslední rozhovor dal večer před svou smrtí rozhlasové stanici Echo Moskvy. Ve svém apelu volal po svobodných volbách, kritizoval státní propagandu, která se podle něj „prožrala do mysli Rusů.“ „Když se moc koncentruje v rukou jediného člověka, který vládne navěky, všechno skončí naprostou katastrofou. Naprostou,“ řekl doslova. Zhruba dvě hodiny poté byl poblíž Kremlu zastřelen opakovanou palbou od dosud neznámého útočníka.
