Několik tisíc lidí demonstrovalo v Bělehradě proti vládě

Tisíce lidí v sobotu v Bělehradě protestovaly proti prezidentovi Aleksandaru Vučičovi a jeho vládní Srbské pokrokové straně (SNS). Demonstranti při již pátém takovém protestu za uplynulých pět týdnů mimo jiné požadovali svobodu médií a konec útoků na novináře a představitele opozice.

Demonstranti pískali a pochodovali s transparenty. Na jednom z nich bylo napsáno „Ukončete tu vlastizradu, braňte ústavu a lidi“. Z davu bylo slyšet volání „Vučić je zloděj!“.

Roznětkou protestů byl listopadový incident ve městě Kruševac, při němž byl brutálně napaden předák levicové opozice Borko Stefanović. Podle opozice byli útočníky příznivci Vučiče, což prezidentova SNS odmítla.

Osmačtyřicetiletý Vučić, který byl dříve nacionalistou a později se z něj stal proevropský reformátor, se stal prezidentem v květnu 2017 poté, co dubnové volby vyhrál už v prvním kole s 55 procenty hlasů. K jeho vítězství přispěla i značná rozdrobenost opozice, která se nebyla schopna dohodnout na společném protikandidátovi.

Spor o mediální prostor

Opozice volby označila za zmanipulované a organizovala po nich několik týdnů protesty. Kritizovala i to, že tehdejší premiér Vučić dostal v předvolební kampani velký prostor v hlavní veřejnoprávní televizi i v komerčních televizních stanicích.

Demonstranti tvrdí, že Vučić je autokrat a jeho strana je zkorumpovaná, což prezident i vládní strany odmítají. Demonstranti žádají větší pokrytí opozičních skupin od státních veřejných sdělovacích prostředků. Zároveň požadují záruku, že budou útoky na novináře a opoziční politiky řádně vyšetřeny.

Vučić se již dříve nechal slyšet, že demonstrantům neustoupí v otázce zvýšení svobody médií a reformy volebního systému, naznačil však, že by zvážil předčasné volby, kterými by otestoval popularitu své strany, píše Reuters. Opoziční skupiny oznámily, že by volby bojkotovaly.

Podle říjnového průzkumu veřejného mínění bělehradské organizace CESID by SNS při volbách obdržela 53,3 procenta hlasů, což je mnohem více než kterákoliv jiná strana. Pokud by opoziční strany měly společnou kandidátku, mohly by získat asi 15 procent hlasů. Vzhledem k tomu, že jejich hlavním pojítkem je odmítání Vučiče a jejich programy se liší, se tato možnost nejeví jako příliš reálná, píše Reuters.

SNS má v srbském parlamentu 160 z 250 křesel. Další všeobecné volby se v Srbsku mají konat v roce 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 28 mminutami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 5 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 6 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 8 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 13 hhodinami
Načítání...