Ženeva - První svazek protonů prošel bez problémů a dříve než se předpokládalo největším urychlovačem částic na světě, který byl v pátek uveden do provozu po čtrnáctiměsíční přestávce způsobené závažnou poruchou. V pátek v 16:00 SEČ Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) uvedla do provozu urychlovač částic (LHC), když přistoupila k prvním zkouškám injektování protonových částic. Původně zamýšlela nechat cirkulovat paprsek částic po několik minut až dnes v 07:00 hodin. Protože ale první testy byly pozitivní, rozhodl se CERN cirkulaci paprsků o několik hodin uspíšit.
„Paprsek obíhající ve směru hodinových ručiček byl spuštěn ve 22:00 SEČ. Je to významná etapa v perspektivě prvních fyzikálních pokusů v urychlovači částic, jež jsou očekávány v roce 2010,“ uvedl v prohlášení CERN, jehož sídlo je v Ženevě.
„Je to úžasné, když znovu vidíme obíhat částice v urychlovači,“ prohlásil generální ředitel CERN Rolf Heuer. „Ještě budeme muset ujít nějakou cestu, než budeme moci začít s výzkumem, ale tento start je velkým krokem vpřed,“ dodal.
Obří urychlovač jaderných částic, který byl vybudován za téměř tři miliardy eur (asi 74 miliard Kč), musel být pro závadu odstaven z provozu krátce poté, co byl 10. září 2008 spuštěn. Šlo o poruchu na jednom ze supermagnetů. Závadu způsobenou špatným zapojením vodičů zavinila lidská chyba. „Dnes rozumíme LHC lépe než před rokem. Vzali jsme si ponaučení z této zkušenosti a zdokonalili jsme technologii, která nám umožňuje jít kupředu,“ uvedl ředitel urychlovačů Steve Myers.
Výměna 53 magnetů stála v přepočtu necelých 700 milionů korun. Celý projekt přišel už dohromady na 170 miliard. Vědci předpokládají, že plně se experimenty rozběhnou v lednu. Už za týden si naplánovali první nízkoenergetické kolize.
Obří urychlovač je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel vybavený soustavou asi 9600 velkých magnetů, které řídí a urychlují tok částic. Urychlovač dokáže urychlit pohyb částic tak, že dosahují téměř rychlosti světla. Při jejich srážkách se tudíž mohou vytvořit podmínky, které existovaly těsně po předpokládaném vzniku vesmíru. Vědci doufají, že mezi po řízených srážkách částic naleznou i tzv. božskou částici - Higgsův boson, jejíž existenci jen přepokládají. Posvítili by si tak na „temnou“ hmotu a energii, která vedle té viditelné tvoří podstatnou část vesmíru. „Zatím jde všechno dobře, jsme přesvědčení, že tentokrát budeme úspěšní,“ uvedl mluvčí organizace CERN James Gillies.
