Keňský Dadáb už není největším uprchlickým táborem na světě. Nově drží prvenství BiriBiri v Ugandě, kam přicházejí denně tisíce lidí z Jižního Súdánu. Celkový počet jihosúdánských běženců v zemi se blíží k milionu.
Největší uprchlický tábor leží nově v Ugandě, běženci mají v zemi právo na práci i půdu
Chudá a rozvojová Uganda loni přijala každý den víc uprchlíků než většina bohatých evropských států za celý rok. Každý den sem přijdou dva tisíce lidí. V největším uprchlickém táboře světa pobývá na 275 tisíc osob.
Uprchlíci, z nichž více než 60 procent tvoří děti, začali přicházet do Ugandy poté, co v Jižním Súdánu v roce 2013 vypukla občanská válka. Prezident Salva Kiir, pocházející z etnické skupiny Dinka, se tehdy rozešel s viceprezidentem Riekem Macharem, který patří k Nuerům.
Loni v prosinci OSN varovala, že etnické násilí v Jižním Súdánu může vyústit v genocidu. Zemi od té doby opustilo více než 1,6 milionu lidí.
Uprchlický proud ještě zintenzivnil poté, co loni v červenci v jihosúdánském hlavním městě Jubě vypukly nepokoje. „Jižní Súdán je jedna z největších hrůz naší doby,“ konstatoval Vysoký komisař pro uprchlíky Filippo Grandi.
Tamní situace začíná podle odborníků připomínat tichou katastrofu. „Není tam co jíst, všichni panikaří. V noci nemůžete spát, protože se bojuje,“ říká jedna z uprchlic Betty Takalbová.
Uganda dosud nápor běženců zvládala dobře. Uprchlíkům dává stejné možnosti jako lidem s ugandským pasem včetně práva pracovat a volně se pohybovat. Nově příchozím je přidělen i malý kus půdy k obdělávání.
Chybí ale jídlo a běženci představují nápor také na ugandské služby a infrastrukturu. Země žádá svět o pomoc 250 milionů dolarů (6,3 miliardy korun). „Potřebujeme podporu od sponzorů a vlád, abychom těm lidem mohli dát jídlo, protože přicházejí další a další,“ sdělila ugandská zástupkyně Světového potravinového programu Lydia Wamalaová.
„Nacházíme se v bodě zlomu. Uganda se s největší migrační v krizí v Africe sama nevyrovná… Nedostatek mezinárodní pozornosti vůči jihosúdánským uprchlíkům má velmi špatný dopad na nejzranitelnější lidi na světě, kteří v tuto chvíli akutně potřebují pomoc,“ upozorňuje OSN.
Devíti z deseti vysídlených osob ve světě poskytují útočiště chudé a středně bohaté státy. Do vyspělých západních zemí se dostane jenom zlomek z nich - přesto euroatlantický prostor poslední krizi přirovnává k masivní uprchlické vlně.