Před 105 lety začalo fungovat největší vlakové nádraží na světě – Grand Central v New Yorku. Jde o jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí na světě a symbol americké železnice. Ikonická budova sice stojí utopená mezi mrakodrapy, ale podzemí má bezpečnější a hlubší než sklepy centrální banky. Za války byla cílem nacistů a dodnes tu má americký prezident vyhrazenou jednu kolej, kdyby potřeboval narychlo uprchnout z Manhattanu.
„Newyorská brána“ se veřejnosti otevřela úderem půlnoci z 1. na 2. února 1913. „Tohle byla brána na kontinent pro lidi opouštějící New York a byla to taky brána do New Yorku. Přes toto nádraží se do města dostávala většina lidí. Nádherný a velkolepý vstup do New Yorku,“ říká autor knihy o Grand Central Sam Robertson.
V místě Grand Centralu se původně nacházely hned dvě budovy železničních stanic. Už v roce 1871 na stejném místě vznikl první předchůdce dnešní ikony Grand Central Depot, tehdy ještě stálo nádraží relativně na okraji města.
Kapacita nádraží nestačila potřebám cestujících už na samotném začátku jeho historie a tak bylo upraveno a rozšířeno na Grand Central Station. To se otevřelo cestujícím v roce 1901. Ani druhá úprava ale v provozu neobstála: zejména kvůli zvýšení bezpečnosti dopravy a elektrifikaci provozu.
O novém železničním uzlu se rozhodlo v roce 1903, protože se ale bouralo postupně, odjel odsud poslední vlak v roce 1910 a až poté šly poslední části Grand Central Station k zemi.
Hodiny od Tiffanyho a nejvíce nástupišť na světě
Celkem bylo během deseti let výstavby vyvezeno zhruba 2 400 000 metrů krychlových zeminy a skalní suti. Průměrná hloubka činila 13 metrů, někde se ale šlo i do úrovně pomyslného desátého patra. Hotovo bylo v roce 1913 a náklady se vyšplhaly do enormní částky, víc než dvě miliardy dnešních amerických dolarů. Cenu navýšilo i budování železnice v podzemí a ve dvou patrech. Dnes má nádraží 44 nástupišť, což je nejvíc na světě.
A zdaleka už nestojí v poklidné části New Yorku, ale naopak se nachází v samém srdci Manhattanu, denně jím projde na 750 tisíc lidí a kolem jsou výškové budovy. Ať už jde třeba o MetLife Building, která byla svého času největší komerční administrativní budovou na světě, nebo třeba hotel Grand Hyatt. Budova, kterou modernizoval v roce 1980 jako svůj první projekt na Manhattanu nynější prezident USA Donald Trump.
Nádraží se může pochlubit i největším dílem od Tiffanyho, skleněnými hodinami. „Mají čtyři metry v průměru a nic většího od Tiffanyho neexituje,“ uvádí historik Dan Brucker.
Jak polohou, tak historií je Grand Central skutečně ikonou Ameriky a záběry tohoto pulzujícího dopravního uzlu znají diváci mnoha filmů: namátkou Superman, Spiderman nebo kreslený Madagascar.
