New York - Nejznámější americké nádraží Grand Central v New Yorku slaví sto let. Jde o jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí na světě. Pyšní se například největším počtem nástupišť (44) ze všech světových nádraží, jednou kolejí vyhrazenou přímo pro prezidenta, ale třeba i největšími skleněnými hodinami od Tiffanyho na světě, nevyčíslitelné hodnoty.
Posunutý čas, kolej pro prezidenta i unikátní Tiffanyho hodiny
Nejslavnější americké nádraží je místem se sklepy hlubšími než pod centrální bankou. Místem, kde má americký prezident stále vyhrazenou jednu kolej, kdyby potřeboval narychlo uprchnout z Manhattanu a není divu, že za války bylo také cílem nacistů.
„Tohle byla brána na kontinent pro lidi z New Yorku, emigranty a další a byla to taky brána do New Yorku. Přes toto nádraží se do města dostávala většina lidí. Nádherný a velkolepý vstup do New Yorku,“ říká Sam Robertson, autor knihy o Grand Central.
Denně projde nádražím až tři čtvrtě milionu lidí. Tabule s odjezdy vlaků cestující záměrně mate. Na rozdíl od slavných Tiffanyho hodin na fasádě, podle nichž si kdysi řídilo čas celé východní pobřeží, ukazuje dřívější čas odjezdu, aby vlaky stihli i ti nedochvilní. Zmíněné Tiffanyho hodiny vynikají kromě přesnosti i tím, že jsou jeho vůbec největšími skleněnými hodinami na světě. „Mají 4 metry v průměru, nic většího od Tiffanyho neexistuje. Jejich cena se nedá vyčíslit,“ říká v prostorách nádraží Dan Brucker, historik.
Tiffanyho hodiny
Grand Centralu hrozilo i srovnání se zemí
V dobách, kdy ceny pozemků v New Yorku vystoupaly prudce vzhůru, hrozila Grand Centralu demolice. Před zbouráním jej tehdy zachránila žena amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho Jacqueline Kennedyová-Onnassisová.
V železniční dopravě Amerika zůstává pozadu, chce to změnit
Plány na rozvoj železniční dopravy
Američané jsou na svou historii tradičně hrdí a 100. narozeniny tohoto nádraží představují pro New York obrovskou událost. Přesto jim ale zrovna v železniční dopravě současný svět poněkud uniká. Vysokorychlostní tratě ve státech prakticky neexistují a vlaky běžné v západní Evropě, Japonsku nebo Číně jezdí v USA jen na vizualizacích.
Plány jsou ale velkolepé. Železnice kdysi stála na počátku amerického boomu. Jenže pak se vsadilo na auta a teď si vláda slibuje, že po stoletích páry a výfuků přichází doba, v níž železnice vrátí Americe slávu.
Reportáž Martina Řezníčka (zdroj: ČT24)