Největší letecké neštěstí v Evropě bylo na Tenerife, 583 mrtvých

Při dnešním pádu Airbusu A320 aerolinek Germanwings ve Francii zemřelo 150 osob. Co do počtu obětí zná Evropa ještě horší tragédie. Historicky nejvážnější se stala před 38 lety na Kanárských ostrovech. Špatné počasí, zahlcení dispečerů a chyby v komunikaci zavinily srážku dvou letadel; zahynulo 583 lidí. Z minulosti ale známe řadu nehod boeingů, airbusů i dalších typů letadel.

Největší havárie civilních letadel v Evropě představuje i nejhorší tragédii tohoto typu na světě. Na jednom z Kanárských ostrovů zahynulo na konci března 1977 dohromady 583 lidí. Na letiště Los Rodeos na ostrově Tenerife odklonili řadu letů z většího letiště Las Palmas, kde došlo k útoku místní separatistické organizace. Přistávací dráha na Los Rodeos ale byla množstvím letadel zahlcena a kvůli místnímu horskému počasí byla snížená viditelnost.

Došlo ke srážce dvou Boeingů 747, jeden firmy KLM, druhý PanAm. Hlavní příčinou neštěstí byla špatná komunikace mezi kokpitem a dispečerem. Letoun KLM odstartoval bez povolení. Vysoký počet obětí zapříčinilo, že se do nehody zapletly dva stroje. Z hlediska nehody jednoho stroje se ale nejhorší nehoda stala v Japonsku. V roce 1985 zemřelo 520 lidí při nárazu Boeingu 747 do hory Takamagahara.

2014: Nejbezpečnější rok letecké dopravy

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu ohodnotilo loňský rok jako nejbezpečnější v historii. V poměru k celkovému počtu letů smrtelných nehod ubylo. Jedna smrtelná nehoda připadla na 2,38 milionu letů, zatímco o rok dřív byl poměr jedné tragické nehody už na 1,91 milionu letů. Přitom loni média referovala o několika velkých neštěstích. Byl tu prosincový pád letadla Airbusu A320 v Jávském moři, březnové zmizení Malaysia Airlines MH370 na cestě z Kuala Lumpuru do Pekingu, jehož trosky ani nebyly nalezeny a na jehož palubě bylo 239 lidí, a sestřelení letu Malaysia Airlines MH17 na Ukrajině. Nicméně zrovna poslední případ nebyl do statistik započítán, protože ho sdružení zařadilo jako válečnou ztrátu, ne nehodu.

Francie, Ukrajina a Velká Británie - země, které zažily tragický pád letadla

Druhé nejtragičtější letecké neštěstí se stalo stejně jako dnešní nehoda ve Francii. Letadlo Turkish Airlines se v březnu 1974 zřítilo krátce po startu z letiště v Paříži. Za pádem stála konstrukční chyba. Dveře nákladového prostoru nevydržely tlak, odtrhly se a poškodily hydrauliku. 346 lidí tak zahynulo u města Ermenonville.

Třetí nejvyšší počet obětí letecké havárie je ani ne rok starý a týká se pádu letu Malaysia Airlines MH17 na Ukrajině. Letadlo podle nizozemských vyšetřovatelů bylo 17. července 2014 sestřeleno a zemřelo 298 lidí, kteří byli na palubě. Dosud se navzájem obviňují proruští separatisté a ukrajinská armáda, kdo je zodpovědný za tento pád. Nedávný nález části střely naznačuje, že vina je u povstalců.

Letecké neštěstí, při němž zemřel prezident

Zřícení letadla Tupolev 154 u Smolenska na západě Ruska sice nepatří co do počtu obětí mezi nejvýraznější letecké katastrofy, zahynulo 98 lidí, na jeho palubě však byl i polský prezident Lech Kaczyński. Nehodu v dubnu 2010 mělo způsobit špatné počasí.

Čtvrtý nejvyšší počet obětí letecké katastrofy si vyžádal teroristický útok na boeing společnosti PanAm v prosinci 1988. Let z Londýna do New Yorku se stal nástrojem údajné pomsty za bombardování Libye. Stroj s 259 osobami na palubě poškodila plastická trhavina a zřítil se u skotského města Lockerbie.

Nahrávám video
Největší letecká neštěstí v Evropě
Zdroj: ČT24

Letecká neštěstí v osmdesátých letech i v novém tisíciletí

V pořadí další velké nehody v Evropě si už vyžádaly méně než dvě stě obětí a odehrály se v osmdesátých letech. U Varšavy v roce 1987 zemřelo 183 lidí, když letadlu Iljušin Il-62 vybuchla turbína. U Madridu se zřítil boeing v listopadu 1983 po nárazu do dvou kopců. Nehoda si vyžádala 181 obětí. Na ostrově Korsika zahynulo 180 lidí v prosinci 1981 poté, co letadlo mířící z tehdejší Jugoslávie zavadilo o Mont San-Pietro.

V novém tisíciletí jsme zaznamenali několik větších nehod. Rok 2000 byl osudný pro letadla Concorde. V červenci zahynulo při jeho havárii na pařížském letišti 113 lidí a neekonomický letoun přestala firma Air France do dvou let provozovat. Jen měsíc po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku, do nichž byla také zapojena letadla, zemřelo na milánském letišti 118 lidí po střetu velkého letadla SAS McDonnell Douglas MD-87 a malého osmimístného letounu. V lednu 2003 skončil špatně let Turkish Airlines u letiště Diyarbakır na jihovýchodě Turecka. Zahynulo 75 lidí. V srpnu 2005 zemřelo 121 lidí letu Boeingu 737, který mířil z Kypru s mezipřistáním v Athénách do Prahy. Zřítil se nedaleko vesnice Grammatiko u Marathónu v Řecku. Ještě jednu větší katastrofu zažil Madrid, kde v srpnu 2008 zahynulo při špatném odletu 154 osob.

Za zmínku stojí i jedna z větších leteckých havárií, která se stala v Praze. V roce 1975 havarovalo v pražské čtvrti Suchdol kvůli špatnému počasí letadlo s lidmi, kteří se vraceli z dovolené v Jugoslávii. Zahynulo možná až 79 osob.

Neštěstí airbusů

Dnešní pád letadla Airbus není první havárií stroje tohoto typu. Naposledy 28. prosince 2014 se zřítil letoun A320 v Jávském moři, když byl na cestě z indonéského města Surabaya do Singapuru. Po osudu letounu se dlouho pátralo a Indonésie odvolala pátrání po zbývajících obětech nehody až 18. března. Dosud se našlo přes 100 těl. Airbus byl součástí i jedné z nejhorších leteckých havárií v Latinské Americe. V červenci 2007 havaroval airbus při přistávacím manévru na letišti v Sao Paulu a zahynulo celkem 199 lidí. V Černém moři skončil v květnu 2006 letoun arménských aerolinií, který šel na přistání v ruském Adleru u Soči. Zahynulo zde 113 osob. V srpnu 2000 se letadlo společnosti Gulf Air zřítilo do Perského zálivu u Bahrajnu. Zemřelo všech 143 lidí na palubě.

Světové statistiky

Vysoký počet obětí má ještě několik nehod ze světa. V roce 1996 zemřelo 349 lidí po kolizi Boeingu 747 a stroje Ilyushin-76 v Indii. V roce 1980 zemřelo v Saúdské Arábii 301 lidí na palubě letadla Lockheed L-1011 kvůli požáru. V USA si v roce 1979 vyžádalo 273 obětí selhání motoru letadla společnosti American Airlines při odletu z Chicaga. Američané čelili v New Yorku větší nehodě i pouhé dva měsíce po 11. září 2001. Zemřelo 260 lidí, když airbus spadl v newyorské čtvrti Queens. Na vině byl náraz turbulence způsobené předchozím letadlem. Mezi letecké tragédie lze ale počítat i zmíněné 11. září, při němž teroristé unesli několik letadel a se dvěma narazili do výškových budov v New Yorku. Událost si vyžádala na tři tisíce mrtvých, z toho pasažérů a posádky v letadlech bylo 147 osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf NATO Rutte pojede za Trumpem po jeho slovech o odchodu z aliance

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 2 mminutami

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Výbuchy v muničním skladu v Burundi zabily třináct civilistů, desítky lidí zranily

Při sérii explozí v muničním skladu v burundském městě Bujumbura zahynulo podle prvních oficiálních údajů armády třináct civilistů, informovala ve středu agentura AFP. Počet padlých vojáků armáda neupřesnila. Výbuchy z úterního večera, které zavinil elektrický zkrat, zranily podle armády 54 civilistů a tři vojáky. Zástupci ozbrojených složek dříve hovořili o desítkách obětí a stovkách až tisících zraněných.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán není ani nebyl hrozbou, tvrdí íránský prezident ve vzkazu Američanům

Írán nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.
před 3 hhodinami

FT: Trump pohrozil nedodáním zbraní Ukrajině, pokud Evropa nepomůže s Hormuzem

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené státy přestanou dodávat zbraně do programu PURL, pokud se evropští spojenci nezapojí do snah otevřít Hormuzský průliv v rámci takzvané koalice ochotných, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na informované zdroje. Prostřednictvím iniciativy PURL evropské státy nakupují americké zbraně pro Kyjev.
před 5 hhodinami

VideoRusko tvrdí, že ovládlo Luhanskou oblast a stupňuje své požadavky

Kreml tvrdí, že ovládl celou Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, což Kyjev popírá. Moskva zároveň stupňuje své požadavky. Na úterní projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že dostal přes americké vyjednavače výzvu, aby do dvou měsíců stáhl armádu z Donbasu, ve středu reagoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Kyjev to podle něj měl udělat už dřív a Rusko proto ještě zintenzivní vojenské operace. Ukrajinský návrh na velikonoční příměří agresor odmítl. Mohutný dronový útok ve středu zabil na Ukrajině nejméně šest civilistů. Rusko podle ukrajinského letectva vypustilo proti Ukrajině za bílého dne 361 dronů.
před 5 hhodinami

Trump silně zvažuje stažení z NATO. Pavel mluví o zásadní zkoušce pro Alianci

Donald Trump řekl deníku The Telegraph, že silně zvažuje stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k útoku USA s Izraelem na Írán. Šéf Bílého domu Alianci označil za papírového tygra, stejně ji podle něj vnímá i ruský vůdce Vladimir Putin. Podle prezidenta Petra Pavla by byl odchod USA zásadní zkouškou Aliance.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Szijjártó odmítl kritiku od Pavla. Mohl skončit jako špion na Západě, vzkázal

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó ve středu odmítl kritiku od českého prezidenta Petra Pavla. Ten by podle maďarského ministra měl opatrněji volit slova, když komentuje odposlechnuté rozhovory, a měl by si uvědomit, že mohl skončit jako špion komunistického Československa na Západě, kdyby se režim nezhroutil, uvedl Szijjártó podle agentury MTI.
před 7 hhodinami
Načítání...