Největší letecké neštěstí v Evropě bylo na Tenerife, 583 mrtvých

Při dnešním pádu Airbusu A320 aerolinek Germanwings ve Francii zemřelo 150 osob. Co do počtu obětí zná Evropa ještě horší tragédie. Historicky nejvážnější se stala před 38 lety na Kanárských ostrovech. Špatné počasí, zahlcení dispečerů a chyby v komunikaci zavinily srážku dvou letadel; zahynulo 583 lidí. Z minulosti ale známe řadu nehod boeingů, airbusů i dalších typů letadel.

Největší havárie civilních letadel v Evropě představuje i nejhorší tragédii tohoto typu na světě. Na jednom z Kanárských ostrovů zahynulo na konci března 1977 dohromady 583 lidí. Na letiště Los Rodeos na ostrově Tenerife odklonili řadu letů z většího letiště Las Palmas, kde došlo k útoku místní separatistické organizace. Přistávací dráha na Los Rodeos ale byla množstvím letadel zahlcena a kvůli místnímu horskému počasí byla snížená viditelnost.

Došlo ke srážce dvou Boeingů 747, jeden firmy KLM, druhý PanAm. Hlavní příčinou neštěstí byla špatná komunikace mezi kokpitem a dispečerem. Letoun KLM odstartoval bez povolení. Vysoký počet obětí zapříčinilo, že se do nehody zapletly dva stroje. Z hlediska nehody jednoho stroje se ale nejhorší nehoda stala v Japonsku. V roce 1985 zemřelo 520 lidí při nárazu Boeingu 747 do hory Takamagahara.

2014: Nejbezpečnější rok letecké dopravy

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu ohodnotilo loňský rok jako nejbezpečnější v historii. V poměru k celkovému počtu letů smrtelných nehod ubylo. Jedna smrtelná nehoda připadla na 2,38 milionu letů, zatímco o rok dřív byl poměr jedné tragické nehody už na 1,91 milionu letů. Přitom loni média referovala o několika velkých neštěstích. Byl tu prosincový pád letadla Airbusu A320 v Jávském moři, březnové zmizení Malaysia Airlines MH370 na cestě z Kuala Lumpuru do Pekingu, jehož trosky ani nebyly nalezeny a na jehož palubě bylo 239 lidí, a sestřelení letu Malaysia Airlines MH17 na Ukrajině. Nicméně zrovna poslední případ nebyl do statistik započítán, protože ho sdružení zařadilo jako válečnou ztrátu, ne nehodu.

Francie, Ukrajina a Velká Británie - země, které zažily tragický pád letadla

Druhé nejtragičtější letecké neštěstí se stalo stejně jako dnešní nehoda ve Francii. Letadlo Turkish Airlines se v březnu 1974 zřítilo krátce po startu z letiště v Paříži. Za pádem stála konstrukční chyba. Dveře nákladového prostoru nevydržely tlak, odtrhly se a poškodily hydrauliku. 346 lidí tak zahynulo u města Ermenonville.

Třetí nejvyšší počet obětí letecké havárie je ani ne rok starý a týká se pádu letu Malaysia Airlines MH17 na Ukrajině. Letadlo podle nizozemských vyšetřovatelů bylo 17. července 2014 sestřeleno a zemřelo 298 lidí, kteří byli na palubě. Dosud se navzájem obviňují proruští separatisté a ukrajinská armáda, kdo je zodpovědný za tento pád. Nedávný nález části střely naznačuje, že vina je u povstalců.

Letecké neštěstí, při němž zemřel prezident

Zřícení letadla Tupolev 154 u Smolenska na západě Ruska sice nepatří co do počtu obětí mezi nejvýraznější letecké katastrofy, zahynulo 98 lidí, na jeho palubě však byl i polský prezident Lech Kaczyński. Nehodu v dubnu 2010 mělo způsobit špatné počasí.

Čtvrtý nejvyšší počet obětí letecké katastrofy si vyžádal teroristický útok na boeing společnosti PanAm v prosinci 1988. Let z Londýna do New Yorku se stal nástrojem údajné pomsty za bombardování Libye. Stroj s 259 osobami na palubě poškodila plastická trhavina a zřítil se u skotského města Lockerbie.

4 minuty
Největší letecká neštěstí v Evropě
Zdroj: ČT24

Letecká neštěstí v osmdesátých letech i v novém tisíciletí

V pořadí další velké nehody v Evropě si už vyžádaly méně než dvě stě obětí a odehrály se v osmdesátých letech. U Varšavy v roce 1987 zemřelo 183 lidí, když letadlu Iljušin Il-62 vybuchla turbína. U Madridu se zřítil boeing v listopadu 1983 po nárazu do dvou kopců. Nehoda si vyžádala 181 obětí. Na ostrově Korsika zahynulo 180 lidí v prosinci 1981 poté, co letadlo mířící z tehdejší Jugoslávie zavadilo o Mont San-Pietro.

V novém tisíciletí jsme zaznamenali několik větších nehod. Rok 2000 byl osudný pro letadla Concorde. V červenci zahynulo při jeho havárii na pařížském letišti 113 lidí a neekonomický letoun přestala firma Air France do dvou let provozovat. Jen měsíc po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v New Yorku, do nichž byla také zapojena letadla, zemřelo na milánském letišti 118 lidí po střetu velkého letadla SAS McDonnell Douglas MD-87 a malého osmimístného letounu. V lednu 2003 skončil špatně let Turkish Airlines u letiště Diyarbakır na jihovýchodě Turecka. Zahynulo 75 lidí. V srpnu 2005 zemřelo 121 lidí letu Boeingu 737, který mířil z Kypru s mezipřistáním v Athénách do Prahy. Zřítil se nedaleko vesnice Grammatiko u Marathónu v Řecku. Ještě jednu větší katastrofu zažil Madrid, kde v srpnu 2008 zahynulo při špatném odletu 154 osob.

Za zmínku stojí i jedna z větších leteckých havárií, která se stala v Praze. V roce 1975 havarovalo v pražské čtvrti Suchdol kvůli špatnému počasí letadlo s lidmi, kteří se vraceli z dovolené v Jugoslávii. Zahynulo možná až 79 osob.

Neštěstí airbusů

Dnešní pád letadla Airbus není první havárií stroje tohoto typu. Naposledy 28. prosince 2014 se zřítil letoun A320 v Jávském moři, když byl na cestě z indonéského města Surabaya do Singapuru. Po osudu letounu se dlouho pátralo a Indonésie odvolala pátrání po zbývajících obětech nehody až 18. března. Dosud se našlo přes 100 těl. Airbus byl součástí i jedné z nejhorších leteckých havárií v Latinské Americe. V červenci 2007 havaroval airbus při přistávacím manévru na letišti v Sao Paulu a zahynulo celkem 199 lidí. V Černém moři skončil v květnu 2006 letoun arménských aerolinií, který šel na přistání v ruském Adleru u Soči. Zahynulo zde 113 osob. V srpnu 2000 se letadlo společnosti Gulf Air zřítilo do Perského zálivu u Bahrajnu. Zemřelo všech 143 lidí na palubě.

Světové statistiky

Vysoký počet obětí má ještě několik nehod ze světa. V roce 1996 zemřelo 349 lidí po kolizi Boeingu 747 a stroje Ilyushin-76 v Indii. V roce 1980 zemřelo v Saúdské Arábii 301 lidí na palubě letadla Lockheed L-1011 kvůli požáru. V USA si v roce 1979 vyžádalo 273 obětí selhání motoru letadla společnosti American Airlines při odletu z Chicaga. Američané čelili v New Yorku větší nehodě i pouhé dva měsíce po 11. září 2001. Zemřelo 260 lidí, když airbus spadl v newyorské čtvrti Queens. Na vině byl náraz turbulence způsobené předchozím letadlem. Mezi letecké tragédie lze ale počítat i zmíněné 11. září, při němž teroristé unesli několik letadel a se dvěma narazili do výškových budov v New Yorku. Událost si vyžádala na tři tisíce mrtvých, z toho pasažérů a posádky v letadlech bylo 147 osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 7 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 17 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...