Dolní sněmovna Parlamentu Spojeného království schválila stavbu nové ranveje na nejvytíženějším evropském letišti Heathrow u Londýna. Téma vyvolává ostrou debatu. Rozšíření si totiž vyžádá bourání stovek obydlených domů. Odpůrci také varují před dopady na životní prostředí. Příznivci naopak investici považují za jedinečnou šanci podpořit ekonomiku. Heathrow je už nyní sedmým nejrušnějším letištěm na světě a vůbec nejvytíženějším letištěm v Evropě.
Hlasování v parlamentu provázela vyhrocená atmosféra. Vládní Konzervativní strana své poslance zavázala, aby rozšíření podpořili. Někteří její členové s tím však měli problém. Například poslanec a náměstek ministra zahraničního obchodu Greg Hands to odmítl a odstoupil kvůli tomu z exekutivy.
Jedním z nejhlasitějších odpůrců nové ranveje byl ministr zahraničí a bývalý starosta Londýna Boris Johnson. Ten dokonce oznámil, že pokud plán projde, lehne si před bagry a bude stavbě bránit vlastním tělem. „Johnsonův volební okrsek shodou okolností přiléhá k Heathrow,“ vysvětlil spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka.
Johnson však na hlasování chyběl a vláda z bezpečnostních důvodů odmítá říct, kde je. To vyvolalo vlnu posměchu a kritiky. Mnozí opoziční politici Johnsona vyzvali k rezignaci.
Rozšíření prošlo i přes částečnou rebelii v řadách konzervativců. Podpořilo ho totiž i několik opozičních labouristů, kterým vedení strany nechalo volnou ruku. Naposledy se plnohodnotná ranvej v oblasti velkého Londýna stavěla před sedmdesáti lety.
Rozšíření Heathrow nebylo jedinou variantou, jak zvýšit kapacitu letecké dopravy v Londýně. „Proti Heathrow bylo několik alternativních projektů. Jeden z nich byl velice ambiciózní a podporoval ho i Boris Johnson. Měl spočívat ve výstavbě zcela nové letištní plochy na umělém ostrově v ústí řeky Temže s tím, že by existovalo rychlé spojení do centra Londýna,“ říká Kytka. Tento projekt se však nakonec neprosadil.
Uvažovalo se také o rozšíření letiště v Gatwicku nebo dalších možnostech. Debata o nové ranveji v jihozápadní Anglii se vedla téměř padesát let.
Vyváží hospodářský přínos ostatní náklady?
Nová ranvej, o jejíž stavbě vláda rozhodla 5. června, má zvýšit kapacitu letiště z 85,5 milionu na 130 milionů cestujících ročně. To je podle ministerstva dopravy nutné, protože všech pět londýnských letišť by podle jeho propočtů přestalo v roce 2034 stačit na obsluhu regionu širšího Londýna.
„Každý týden přistane na Heathrow a vzlétne z něj třináct set letů. Letiště nemůže přijímat nové letecké společnosti, nemůže expandovat a mnozí mají za to, že celá Británie tím přichází o ekonomické výhody,“ podotýká Kytka.
Proti stavbě se zvedla vlna odporu mezi místními obyvateli i některými aktivisty. Poukazují především na nepříznivé dopady na životní prostředí, na zvýšení hluku v okolí letiště a na velké finanční náklady.
Odpor vyvolává také nutnost zbourat stovky domů v obcích Longford, Harmondsworth a Sipson.
„Velká přestavba čeká také dálnici M25 kolem Londýna v místech, kde se dotýká letiště. Ta bude muset být posunuta asi o 150 metrů na jiné místo,“ říká Kytka. V tomto úseku po ní přitom projede téměř sto milionů aut ročně.
Stavba ještě může narazit, protože se očekává, že se proti ní postaví místní radnice včetně té londýnské, jak avizoval starosta Sadiq Khan. O jejich námitkách pravděpodobně bude rozhodovat soud.
Ministr dopravy slibuje „masivní hospodářskou vzpruhu“
Ministr dopravy Chris Grayling se snaží tyto obavy rozptylovat. Stavbu podporuje pěti argumenty. Jako první uvádí, že investice ve výši 14 miliard liber (412 miliard korun) se obejde bez peněz daňových poplatníků, bude čistě soukromá. Ministr se přitom zavázal, že bude usilovat o zachování nízkých letištních poplatků.
Letiště v Heathrow patří několika soukromým investorům. Největšími jsou španělská firma Ferrovial, katarská Qatar Investment Authority a čínská China Investment Corporation.
Druhým Graylingovým slibem je více než sto tisíc nových pracovních míst a „masivní hospodářská vzpruha“ pro zemi. Investice má prý ekonomice přinést až 74 miliard liber (2,2 bilionu korun).
Za třetí má rozšíření Heathrow přinést zvýšení možností pro domácí lety o 15 procent, nové železniční spojení a „globální příležitosti pro regionální podnikatele“. Za čtvrté bude podle ministra zajištěno, že se nezhorší kvalita vzduchu ani nezvýší množství vypouštěných skleníkových plynů. Má se také zakázat vzlétání a přistávání v noci. Posledním argumentem je, že všechny tyto sliby budou právně závazné.
- 1. Atlanta (ATL): 103 902 992
2. Peking (PEK): 95 786 442
3. Dubaj (DXB): 88 242 099
4. Los Angeles (LAX): 84 554 534
5. Tokio (HND): 83 189 933
6. Chicago (ORD): 79 506 564
7. Londýn (LHR): 78 013 771
8. Hongkong (HKG): 72 705 464
9. Šanghaj (PVG): 70 001 237
10. Paříž (CDG): 69 473 157 - Zdroj: Airports Council International
Letenky do Londýna míří na pět různých míst
Heathrow je největším, avšak nikoli jediným londýnským letištěm. Pro obsluhu cestujících do metropole jich slouží pět a čtyři z nich jsou v první pětce nejvytíženějších v celé Británii.
Hned za Heathrow je v žebříčku počtu cestujících letiště Gatwick. Jím prošlo za loňský rok 45,6 milionu cestujících. Na třetím místě v celé zemi je Manchester, ale za ním už jsou další dvě londýnská letiště. Tím ve Stanstedu prošlo loni 25,9 milionu a v Lutonu 16 milionů cestujících.
Nejmenší je London City, které je také nejblíž centru města. Přestože je obklopeno poměrně hustou zástavbou, zvládlo loni obsloužit 4,5 milionu cestujících. Pro srovnání Letiště Václava Havla v Praze loni odbavilo 15,4 milionu lidí.
