Proti režimu kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva bouří nejvíc lidí za poslední dekádu. Sérii demonstrací vyprovokoval návrh vlády na privatizaci rozsáhlých ploch zemědělské půdy. Policie v sobotu zadržela desítky osob. Krátce skončili v policejním autě i dva zahraniční zpravodajové. Na hlavní náměstí velkých měst lidé nesmí.
Už počátkem týdne policie a soudy zadržely desítky opozičních aktivistů v různých městech, která se chystala připojit k víkendovým protestním akcím, jež úřady označily za „nezákonné“ a pohrozily reakcí.
Kazaši přesto vyrazili do ulic. Nejméně stovka protestujících se podle agentury Reuters shromáždila u jednoho policejního stanoviště blokujícího vstup na hlavní náměstí v kazašské metropoli. Podobně početné skupiny se pokoušely dostat na náměstí i na dalších místech, někteří demonstranti zpívali národní hymnu.
Svědci líčili, jak policisté honí demonstranty po ulicích a zadržené pak násilně strkají do autobusů. Nakrátko skončili v poutech i dva zpravodajové agentury Reuters, která je odvezla nedaleko v policejním autě a pak pustila.
Nedávné protesty se staly nejviditelnějším a územně nejrozšířenějším projevem nespokojenosti s vládou prezidenta Nazarbajeva od roku 2000. Autoritář vládne zemi nepřetržitě od roku 1991.
Demonstrace přišly po výrazném hospodářském zpomalení a zhruba 45procentním znehodnocení národní měny v loňském roce po propadu cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Kazachstánu.
Kazachstán má dobré vztahy se sousedními velmocemi Ruskem a Čínou, ale také se Spojenými státy a s Evropskou unií. Zemi navštívil předloni v listopadu i český prezident Miloš Zeman spolu se zástupci českých firem, kterým se podařilo uzavřít smlouvy za zhruba 450 milionů dolarů. Zeman v této souvislosti hovořil o „hospodářském zázraku“.
Lidská práva v ohrožení
Podle mluvčí české pobočky Amnesty International Martiny Pařízkové má ale země problém s dodržováním lidských práv. „Kazachstán společně s dalšími středoasijskými republikami se potýká s velkými problémy, zejména co se týká mučení. Lidé jsou ve vazbě nuceni k přiznání k trestným činům, je s nimi velmi špatně zacházeno. To je podle posledních výzkumů Amnesty nejpalčivější problém,“ poukázala.
Kazašské prezidentské volby mezinárodní pozorovatelé nikdy neuznali jako svobodné a spravedlivé. Nazarbajev loni oznámil, že dostal 98 procent hlasů, před pěti lety to bylo 96 procent.
V roce rozpadu SSSR byl šéfem kazašských komunistů. Politik, který měl v roce 1991 pověst demokrata a reformátora, postupně v zemi vybudoval přísně centralizovaný režim založený na masivních příjmech z prodeje energetických surovin. Původní ústřední výbor kazašské komunistické strany v 90. letech fakticky jako jeden muž přestoupil do strany Světlo vlasti (Nur Otan), která dodnes pod Nazarbajevovým vedením v zemi vládne bez jakékoli parlamentní opozice. Režim má pevně v rukou média i soudy, opozice se uchýlila do exilu či do podzemí.
