Kodaň – Evropa se čím dál víc obává džihádistů, kteří vyrazili na pomoc Islámskému státu a teď se chtějí vrátit do vlasti. Receptů, jak s těmito osobami naložit, je víc – sledování, vězení i převýchova. Islámský stát ovládá sever Iráku a Sýrie. V sousedním Turecku proti sobě stojí zastánci islamistů a ti, pro něž je postup radikálů nepřijatelný. Jejich symbolem odporu se stala holičská břitva. Někteří Turci si totiž z obav, aby je s radikály nespojovali, začali holit vousy.
Islámský stát verbuje čím dál víc džihádistů ze Západu. Mistrně k tomu zneužívá internet a sociální sítě. Evropa proto řeší, co s nimi, až se zocelení bojem z Blízkého východu vrátí. Třeba Omar dochází v Dánsku na pravidelný program proti radikalizaci mířený na mladé lidi, které zlákal džihád.
Na první pohled nevypadá Aarhus jako centrum islámských radikálů – je odsud ale víc než třetina ze stovky dánských muslimů, kteří odešli bojovat do Sýrie. Omar se stejně jako patnáct dalších vrátil domů. Sám se přihlásil na policii a v centru vystupuje otevřeně. Před světem ale svou tvář raději skrývá. „Nebyl jsem nijak nervózní, protože jsem věděl, že jsem nespáchal žádný zločin,“ tvrdí.
Něco za něco
Omara tak nečekalo vězení, ale pomoc při hledání práce a bydlení, nabídka vzdělávacích kurzů a služby psychologa. Na druhou stranu se musel smířit s policejním dohledem a spoluprací s tajnou službou. „Není to obchod se suvenýry. Musíte mít skutečnou motivaci. Musíte se chtít stát součástí dánské společnosti,“ podotkl policejní komisař Jorgen Ilum.
Princip něco za něco má své výsledky: deset ze šestnácti bývalých džihádistů – včetně Omara – dnes studuje a pracuje. „Tím, že budete ty lidi obtěžovat, zatýkat, zabavovat jim pasy a posílat je do vězení, ničeho nedosáhnete,“ míní Omar.
Omar, bývalý bojovník
„Mladí lidé jsou velmi citliví. Když se k bývalým bojovníkům chováte s pokorou, pak se oni budou stejně chovat i k vám. Když na ně budete tvrdí, pak budou tvrdí i oni k vám.“
Právě touto cestou se vydala Británie. Ze strachu z návratu víc než 500 džihádistů opevnila letiště a zavedla vysoké tresty. Programy pro návrat bojovníků do společnosti chybí. Ty preventivní často nestačí. „Po dobu, co jsem navštěvoval nadaci aktivní změny, jsem se tam vždycky jen jednou za několik týdnů na chvíli zastavil, zahrál si kulečník s lidmi, se kterými jsem seděl ve vězení, a pak šel zase domů,“ řekl islámský radikál Mizanur Rahman.
Za mřížemi skončil za nabádání k náboženskému násilí. Dnes je snad ještě radikálnější než před tím. Naopak mnozí z těch, kteří by pomoc uvítali, ji nedostanou. Britští džihádisté se často návratu bojí. Doma skončí buď ve vězení, nebo v izolaci.
Jak zastavit nábor? Země už mají představu
Třeba Francie chce znemožnit radikálům opustit zemi. V současné době je nutný soudní příkaz. Do budoucna by vláda mohla prosadit, že toto rozhodnutí bude moci udělat policie. Británie jde opačným směrem – zvažuje, jak zařídit, aby mohly být podezřelé osoby po svém návratu do vlasti přechodně zadrženy. Britské zákony nyní umožňují orgánům zrušit občanství lidem, kteří jsou oficiálně občany více zemí a byli shledáni vinnými z napojení na teroristy.
V Německu je možné v některých případech odebrat pas, Berlín ale přemýšlí o tom, že by pomocníkům teroristů mohl zrušit také identifikační kartu, která Němcům umožňuje cestovat do řady států včetně Turecka, připomíná list New York Times. Také Nizozemsko zvažuje, že by do budoucna umožnilo orgánům zrušit občanství lidem, kteří dobrovolně napomáhají teroristické skupině. Vztahovalo by se ale jen na osoby, které mají dvojí občanství. Také Rusko reagovalo na novou hrozbu, když postavilo mimo zákon verbování do ozbrojených skupin, které „jsou v rozporu s ruskou politikou“.
V Tunisku parlament projednává nový zákon v boji proti terorismu. Pomoci radikálům dostat se přes hranice má být nově trestné. Vláda odhaduje, že do Sýrie vyrazilo bojovat na straně IS nebo al-Nusry přes dva tisíce lidí. Tuniský diplomat prohlásil, že se snaží zabránit dalším asi osmi tisícům osob dostat se ze země.
Incidentů mezi příznivci a odpůrci IS v Turecku přibývá
Nedávno islamisté zabrali vstupní halu do katedry literatury istanbulské univerzity maskovaní mladíci. Vadila jim výstava o zvěrstvech, která džihádisté páchají. Když studenti odmítli plakáty odstranit, radikálové zaútočili. „Vzduchem létaly sklenice a talíře. Házeli je po nás a my po nich. Pak se na nás vrhli, rozebrali barikády,“ konstatoval student Aysegul Korkut.
Budovu v dalších dnech hlídala policie. Jak se radikálové do kampusu dostali, není jasné. Bez průkazu totiž na pozemek univerzity nikoho nepustí. Podle profesora politologie Achmeta Chásima se objevují stoupenci Islámského státu i mezi studenty. „Spirála radikalizace je tak silná, že pokud jí nebudete věnovat pozornost, zamíří to velmi brzy k extrémům,“ prohlásil profesor.
Radikalizovaní studenti i absolventi často míří do knihkupectví, jež se specializuje na literaturu o džihádu. K dostání tu jsou propagační předměty, publikace o al-Káidě nebo životopisy jejích vůdců. „Podle Západu to jsou teroristé. Ale pro každého je definice terorismu jiná. Podle nás jsou džihádisté hrdinové,“ podotkl vlastník Osman Akyildiz. S podobou džihádu, který provozuje Islámský stát, ale nesouhlasí. „Bohužel některé muslimské skupiny udělaly věci, kterým se může říkat terorismus. My s nimi ale nesouhlasíme. Ani my ani spisovatelé, které vydáváme, nesouhlasí s těmito organizacemi,“ poznamenal knihkupec.
• Islámský stát v současné době ovládá asi třetinu iráckého území a část severní Sýrie. Celkem v této oblasti žije šest milionů lidí.
• Z ropy má podle odhadů denní příjem milion dolarů, z vybírání výkupného za rukojmí si přišel možná na 45 milionů dolarů (skoro miliarda korun).
• USA sice už dva měsíce pomáhají letecky v boji proti IS, citelně jim ale chybí spojenecké pozemní jednotky. Výcvik syrské sekulární opozice, která by mohla tento úkol splnit v Sýrii, ještě nezačal. Pentagon se snaží přimět iráckou vládu, aby vyzbrojila sunnitské kmeny a zapojila je do bojů.
