Nedůstojný život v přeplněných uprchlických táborech je pro běžence mnohdy už nepřijatelný, proto se jich stále víc odhodlává vydat na cestu do Evropy. Čeká je ale riziko utonutí a jedna z cest navíc vede přes syrská bojiště.
V jordánském táboře Zátarí jsou lidé v relativním bezpečí, mají vodu, jídlo i pití, chybí jim ale soukromí a důstojný život obecně. „Před rokem tu nikdo o odchodu do Evropy ani nemluvil. Dnes mi většina mladých povídá o Evropě jako o své záchraně. A pašeráci lidí už mají svou organizaci,“ konstatoval ředitel tábora Hovig Etyemezian.
Uprchlíci mají mobilní telefony a čekají na zprávy od příbuzných a známých, kteří se vydali do Evropy. „Znám hodně rodin, které se zaregistrovaly, aby mohly odejít. Ale kde nakonec skončily, nemám tušení,“ podotkla syrská uprchlice Busra El Harírová. Na každých 115 uprchlíků, kteří se dostanou do Evropy, připadá jeden utopený. Ani takové riziko ale běžence neodradí.
Cestu z Jordánska k moři komplikují dvě těžké překážky – na západě leží Izrael a jeho nepropustná hranice, kde vzniká nový bezpečnostní plot. Na severu leží Sýrie, kde dál zuří válka, která je vyhnala z domovů.
„Už jen skutečnost, že se vracejí do Sýrie přes jih a pak procházejí po uprchlických cestách do Turecka přes válečnou oblast, aby v Evropě dostali šanci, ukazuje hloubku jejich zoufalství,“ konstatoval mluvčí UNHCR v Jordánsku Gavin White.
Podle UNHCR ze Sýrie za více než čtyři roky trvání konfliktu uprchlo přes čtyři miliony lidí, dalších až osm milionů je takzvaných vnitřních uprchlíků. Jestliže válka v Sýrii neskončí, utečenci se mohou stát další miliony lidí, kteří pak mohou zamířit do Evropy, zdůraznil regionální ředitel Dětského fondu OSN (UNICEF) pro Blízký východ a severní Afriku Peter Salama.
