Násilnosti v Egyptě: Výjimečný stav, stovky mrtvých, viceprezident skončil

Káhira - V Egyptě platí od dnešního odpoledne výjimečný stav a zákaz vycházení, které mají trvat minimálně měsíc. Situace se v zemi vyhrotila poté, co policie násilně vyklidila tábory stoupenců svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Podle poslední bilance ministerstva zdravotnictví zemřelo 278 lidí a 1400 bylo zraněno. Mezi mrtvými je 43 policistů. Počet obětí hlášených Muslimských bratrstvem se blíží tisícovce. Kvůli krvavým událostem rezignoval viceprezident Muhammad Baradej, premiér Házim Bibláví postup bezpečnostních sil naopak obhajoval.

Demonstranti odmítli tábory opustit a začali na pořádkové jednotky házet kamení. Ty na útok reagovaly ostrou palbou a slzným plynem. Násilnosti se šíří i mimo Káhiru. Muslimské bratrstvo vyzvalo Mursího stoupence, aby vyrazili kvůli „masakru“ na protestní pochod. Několik vysoce postavených členů bratrstva bylo zatčeno.

Pro 12 provincií včetně Káhiry a Šarm aš-Šajchu platí i zákaz nočního vycházení. Vojáci a policisté budou mít právo kohokoli zastavit a zkontrolovat jeho doklady. Budou mít také právo lidi zatýkat a zadržet bez soudního příkazu. Výjimečný stav panoval po 30 let za bývalého prezidenta Husního Mubaraka, jehož vláda skončila předloni.

Prezident Alí Mansúr ve svém prohlášení uvedl, že uložil „armádě, aby ve spolupráci s policií jednala tak, aby zajistila bezpečnosti a pořádek, ochránila veřejný i soukromý majetek a životy občanů“. „Sabotáže, útoky na veřejné i soukromé budovy, zabíjení a akce extremistických skupin ohrožují bezpečnost a pořádek,“ uvádí se v Mansúrově prohlášení dále.

Nepokoje se šíří zemí jak vlna

Ministerstvo vnitra se snaží zabránit šíření protestů do dalších částí země. Vlaky v celém Egyptě stojí, omezeno je telefonické spojení a na mnoha místech nefunguje internet.

I přesto se střety rozhořely ve městech Mínja a Asijút, kde v ulicích bojují tisícovky Mursího stoupenců. Ve Fajjúmu, který leží jihozápadně od metropole, se Mursího příznivci vydali ke dvěma policejním stanicím a zapálili parkující automobily. Policisté proti nim zasáhli stejně jako proti skupině, která se vydala k úřadu guvernéra. Ve městě zemřely dvě desítky lidí. Dalších pět obětí hlásí Suez, kde se demonstranti snažili dostat do jedné vládní budovy a zapálili přitom obrněný vůz. Násilí se nevyhnulo ani turistické destinaci Luxor v údolí řeky Nil. Mursího přívrženci tam údajně zapálili jeden hotel a několik obchodů, které patřily místním křesťanům.

Štěpán Macháček:

„Islamisté útočí na státní instituce, policejní stanice a dochází i k vypalování křesťanských kostelů. Je to velmi nebezpečný vývoj a jen to odráží slova jednoho z demonstrantů před mešitou – jestliže byli islamisté doteď mírumilovní, po dnešním zásahu policie už to tak nebude.“

V Káhiře vznikají další a další střety

Policie začala tábory v Káhiře vyklízet brzy ráno. Mračna slzného plynu se vznášela jak nad větším z obou tábořišť u mešity Rábaa al-Adavíja, tak nad menším, postaveným na okraji areálu Káhirské univerzity v Gíze na předměstí metropole. Do menšího ležení vjely buldozery, které srovnávaly postavené stany se zemí, a po dvou hodinách egyptské ministerstvo vnitra oznámilo, že tábor je „plně pod kontrolou“ bezpečnostních sil. Demonstranti se odsud přesunuli do Gízy, kde dochází k dalším bojům.

U mešity Rábaa al-Adavíja zásah trval do večera, desítky tisíc Mursího stoupenců odmítali z místa odejít. „Policie ani armáda tam už novináře nepouští. Dokonce některým novinářům, kteří se tam pokusili dostat, zabavili fotoaparáty a kamery. Nicméně někteří se do míst střetů dostali, ještě než zásah policie začal. Jsou v mešitě, kolem které dochází k největším bojům. Nemohou ven, kolem se střílí. V místě jsou nefunkční telefony i internet,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Večer policie vyklidila i tento durhý tábor Mursího stoupenců. Zatkla osoby, které byly ozbrojené, ostatní nechala odejít krátce před sedmou hodinou místního času, kdy začal platit nově vyhlášený zákaz vycházení.

Mezi oběťmi jsou i dva novináři

Mezi oběťmi policejních zásahů jsou i dva novináři - kameraman britské televizní stanice Sky News Mick Deane a také píšící novinářka z Dubaje.

„Slzný plyn padal z nebe jako déšť. Nikde nebyly sanitky. Uzavřeli všechny vjezdy,“ popisuje zásah 20letý student káhirské univerzity. „Uvnitř jsou ženy a děti. Bůh jim pomoz. Tohle je obléhání. Vojenský útok proti civilnímu protestnímu táboru.“

Korespondent agentury Reuters píše o desítkách lidí ležících přímo na ulici. Mají střelná zranění, kolem jsou kaluže krve.

„Přišli v sedm ráno. Shora vrtulníky, po zemi buldozéry. Policie a vojáci pálili slzným plynem i na děti,“ říká Sáleh Abdulazíz, který utržil ránu na hlavě. „Střílí na demonstranty, i když je prosili, aby toho nechali.“

Česká novinářka žijící v Egyptě Anna Janků k rozprášení táborů:

„Egyptská vláda se snažila, aby se Mursího příznivci rozešli a nedošlo k prolévání krve. Doufala, že Evropská unie nebo Spojené státy budou zprostředkovatelem jednání a řešení krize. Bohužel se to nevyplnilo. Rozhodnutí, že budou demonstrace rozpuštěny silou, oddalovali, jak to šlo. Ale když to zasáhlo do života obyčejných lidí, bylo už velmi nutné tento krok uskutečnit.“

Viceprezident Baradej rezignoval

Viceprezident a bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej rezignoval na svou funkci se zdůvodněním, že je obtížné dále odpovídat za rozhodnutí, s nimiž osobně nesouhlasí. Podle něj existovala jiná a poklidnější alternativa pro řešení krize.

Prozatímní egyptský premiér Bibláví večer v televizním prohlášení řekl, že policie postupovala s „maximální zdrženlivostí“. Rozhodnutí vyklidit tábory odpůrců vlády prý nebylo jednoduché. Prozatímní vláda podle něj usilovala o usmíření, ale čelila zastrašování a porušování zákonů. „Bez bezpečnosti není politické stability,“ konstatoval Bibláví a slíbil uspořádání voleb. Ministr vnitra Muhammad Ibráhím pak prohlásil, že vládní síly nepřipustí vytváření dalších protestních táborů v zemi. Rovněž připustil, že by ještě měli být zatčeni někteří politici Muslimského bratrstva blízkého exprezidentu Mursímu.

EU je znepokojena: Násilí k řešení nevede

Znepokojení ze situace v Egyptě vyjádřila Evropská unie. „Zprávy o mrtvých a zraněných jsou krajně znepokojující. Násilí nepovede k řešení, vyzýváme egyptské úřady, aby postupovaly co nejzdrženlivěji,“ řekl mluvčí šéfky diplomacie EU Michael Mann. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval všechny politické složky v Egyptě, aby se vyvarovaly stupňování násilí. „Vyzýváme je, aby okamžitě zahájily dialog a vyjednávání a aby zabránily stupňování násilí,“ řekl ministr v Berlíně.

EU a několik arabských států se bez úspěchu snažily zprostředkovat politické řešení egyptské krize. Tento týden se nabídl jako prostředník i velký imám káhirské mešity Al-Azhar Ahmad Tájib. Muslimské bratrstvo jej ale odmítlo. Podle bratrstva není nestranný, jelikož převrat, jímž byl Mursí sesazen, schvaloval. V úterý však bratrstvo oznámilo, že je ochotno vyjednávat s jinými zástupci mešity.

Tájib k dnešním událostem řekl, že s policejní operací nesouhlasí. „Al-Azhar chce Egypťanům říci, že nevěděl předem o metodách, které budou použity k rozehnání manifestací, a že se o nich dozvěděl jedině z tisku,“ sdělil imám.

Britské ministerstvo zahraničí varovalo turisty před cestami do kterýchkoli míst v Egyptě vyjma letovisek při Rudém moři. Podobné upozornění zveřejnilo i německé ministerstvo zahraničí a ruská státní turistická agentura.

Bílý dům vyzval egyptské vedení, aby respektovalo základní lidská práva. Kritizoval jak násilí, tak i vyhlášení výjimečného stavu. Násilnosti podle USA Egyptu zkomplikují řešení politické krize, která nastala po svržení Mursího. Dokonce i Írán, jenž s Egyptem od roku 1979 neudržuje oficiální styky, poukázal na možné „vážné a nebezpečné důsledky“ zásahu bezpečnostních sil a krveprolití odsoudil.

Ke střetům v Káhiře došlo už v noci

Už při nočních střetech mezi Mursího odpůrci a stoupenci zemřel nejméně jeden člověk a dalších 11 osob bylo zraněno. Oba tábory se střetly v centru Káhiry, vzduchem létaly kameny a lahve. Policie proti davu zasáhla slzným plynem.

Mursího stoupenci odmítají postup armády, která 3. července přinutila prezidenta odejít z úřadu a zadržela jej. Exprezidentovi přívrženci od té doby pořádají pravidelné protestní akce, kterými chtějí docílit návratu Mursího do funkce. Při střetech a demonstracích pořádaných od začátku července přišlo o život na 250 lidí.

Zatím selhaly pokusy o vyjednávání mezi zástupci Muslimského bratrstva a vlády dosazené armádou, a to pro nesmiřitelnost postojů.

Pochodu na podporu bývalého prezidenta se zúčastnilo několik tisíc lidí. Vydali se k budově ministerstva vnitra. Tady se ale střetli s druhým táborem. Strhly se bitky. Z místa, které je nedaleko centrálního náměstí Tahrír, prchaly ženy s dětmi, dva muži napadli demonstranty mačetami.

Podobné potyčky dnes zaznamenali na třech místech v Káhiře, vždy u vládních budov, kam Mursího stoupenci zamířili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 26 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...