Násilnosti v Egyptě: Výjimečný stav, stovky mrtvých, viceprezident skončil

Káhira - V Egyptě platí od dnešního odpoledne výjimečný stav a zákaz vycházení, které mají trvat minimálně měsíc. Situace se v zemi vyhrotila poté, co policie násilně vyklidila tábory stoupenců svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Podle poslední bilance ministerstva zdravotnictví zemřelo 278 lidí a 1400 bylo zraněno. Mezi mrtvými je 43 policistů. Počet obětí hlášených Muslimských bratrstvem se blíží tisícovce. Kvůli krvavým událostem rezignoval viceprezident Muhammad Baradej, premiér Házim Bibláví postup bezpečnostních sil naopak obhajoval.

Demonstranti odmítli tábory opustit a začali na pořádkové jednotky házet kamení. Ty na útok reagovaly ostrou palbou a slzným plynem. Násilnosti se šíří i mimo Káhiru. Muslimské bratrstvo vyzvalo Mursího stoupence, aby vyrazili kvůli „masakru“ na protestní pochod. Několik vysoce postavených členů bratrstva bylo zatčeno.

Pro 12 provincií včetně Káhiry a Šarm aš-Šajchu platí i zákaz nočního vycházení. Vojáci a policisté budou mít právo kohokoli zastavit a zkontrolovat jeho doklady. Budou mít také právo lidi zatýkat a zadržet bez soudního příkazu. Výjimečný stav panoval po 30 let za bývalého prezidenta Husního Mubaraka, jehož vláda skončila předloni.

Prezident Alí Mansúr ve svém prohlášení uvedl, že uložil „armádě, aby ve spolupráci s policií jednala tak, aby zajistila bezpečnosti a pořádek, ochránila veřejný i soukromý majetek a životy občanů“. „Sabotáže, útoky na veřejné i soukromé budovy, zabíjení a akce extremistických skupin ohrožují bezpečnost a pořádek,“ uvádí se v Mansúrově prohlášení dále.

Nepokoje se šíří zemí jak vlna

Ministerstvo vnitra se snaží zabránit šíření protestů do dalších částí země. Vlaky v celém Egyptě stojí, omezeno je telefonické spojení a na mnoha místech nefunguje internet.

I přesto se střety rozhořely ve městech Mínja a Asijút, kde v ulicích bojují tisícovky Mursího stoupenců. Ve Fajjúmu, který leží jihozápadně od metropole, se Mursího příznivci vydali ke dvěma policejním stanicím a zapálili parkující automobily. Policisté proti nim zasáhli stejně jako proti skupině, která se vydala k úřadu guvernéra. Ve městě zemřely dvě desítky lidí. Dalších pět obětí hlásí Suez, kde se demonstranti snažili dostat do jedné vládní budovy a zapálili přitom obrněný vůz. Násilí se nevyhnulo ani turistické destinaci Luxor v údolí řeky Nil. Mursího přívrženci tam údajně zapálili jeden hotel a několik obchodů, které patřily místním křesťanům.

Štěpán Macháček:

„Islamisté útočí na státní instituce, policejní stanice a dochází i k vypalování křesťanských kostelů. Je to velmi nebezpečný vývoj a jen to odráží slova jednoho z demonstrantů před mešitou – jestliže byli islamisté doteď mírumilovní, po dnešním zásahu policie už to tak nebude.“

V Káhiře vznikají další a další střety

Policie začala tábory v Káhiře vyklízet brzy ráno. Mračna slzného plynu se vznášela jak nad větším z obou tábořišť u mešity Rábaa al-Adavíja, tak nad menším, postaveným na okraji areálu Káhirské univerzity v Gíze na předměstí metropole. Do menšího ležení vjely buldozery, které srovnávaly postavené stany se zemí, a po dvou hodinách egyptské ministerstvo vnitra oznámilo, že tábor je „plně pod kontrolou“ bezpečnostních sil. Demonstranti se odsud přesunuli do Gízy, kde dochází k dalším bojům.

U mešity Rábaa al-Adavíja zásah trval do večera, desítky tisíc Mursího stoupenců odmítali z místa odejít. „Policie ani armáda tam už novináře nepouští. Dokonce některým novinářům, kteří se tam pokusili dostat, zabavili fotoaparáty a kamery. Nicméně někteří se do míst střetů dostali, ještě než zásah policie začal. Jsou v mešitě, kolem které dochází k největším bojům. Nemohou ven, kolem se střílí. V místě jsou nefunkční telefony i internet,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček. Večer policie vyklidila i tento durhý tábor Mursího stoupenců. Zatkla osoby, které byly ozbrojené, ostatní nechala odejít krátce před sedmou hodinou místního času, kdy začal platit nově vyhlášený zákaz vycházení.

Mezi oběťmi jsou i dva novináři

Mezi oběťmi policejních zásahů jsou i dva novináři - kameraman britské televizní stanice Sky News Mick Deane a také píšící novinářka z Dubaje.

„Slzný plyn padal z nebe jako déšť. Nikde nebyly sanitky. Uzavřeli všechny vjezdy,“ popisuje zásah 20letý student káhirské univerzity. „Uvnitř jsou ženy a děti. Bůh jim pomoz. Tohle je obléhání. Vojenský útok proti civilnímu protestnímu táboru.“

Korespondent agentury Reuters píše o desítkách lidí ležících přímo na ulici. Mají střelná zranění, kolem jsou kaluže krve.

„Přišli v sedm ráno. Shora vrtulníky, po zemi buldozéry. Policie a vojáci pálili slzným plynem i na děti,“ říká Sáleh Abdulazíz, který utržil ránu na hlavě. „Střílí na demonstranty, i když je prosili, aby toho nechali.“

Česká novinářka žijící v Egyptě Anna Janků k rozprášení táborů:

„Egyptská vláda se snažila, aby se Mursího příznivci rozešli a nedošlo k prolévání krve. Doufala, že Evropská unie nebo Spojené státy budou zprostředkovatelem jednání a řešení krize. Bohužel se to nevyplnilo. Rozhodnutí, že budou demonstrace rozpuštěny silou, oddalovali, jak to šlo. Ale když to zasáhlo do života obyčejných lidí, bylo už velmi nutné tento krok uskutečnit.“

Viceprezident Baradej rezignoval

Viceprezident a bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej rezignoval na svou funkci se zdůvodněním, že je obtížné dále odpovídat za rozhodnutí, s nimiž osobně nesouhlasí. Podle něj existovala jiná a poklidnější alternativa pro řešení krize.

Prozatímní egyptský premiér Bibláví večer v televizním prohlášení řekl, že policie postupovala s „maximální zdrženlivostí“. Rozhodnutí vyklidit tábory odpůrců vlády prý nebylo jednoduché. Prozatímní vláda podle něj usilovala o usmíření, ale čelila zastrašování a porušování zákonů. „Bez bezpečnosti není politické stability,“ konstatoval Bibláví a slíbil uspořádání voleb. Ministr vnitra Muhammad Ibráhím pak prohlásil, že vládní síly nepřipustí vytváření dalších protestních táborů v zemi. Rovněž připustil, že by ještě měli být zatčeni někteří politici Muslimského bratrstva blízkého exprezidentu Mursímu.

EU je znepokojena: Násilí k řešení nevede

Znepokojení ze situace v Egyptě vyjádřila Evropská unie. „Zprávy o mrtvých a zraněných jsou krajně znepokojující. Násilí nepovede k řešení, vyzýváme egyptské úřady, aby postupovaly co nejzdrženlivěji,“ řekl mluvčí šéfky diplomacie EU Michael Mann. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval všechny politické složky v Egyptě, aby se vyvarovaly stupňování násilí. „Vyzýváme je, aby okamžitě zahájily dialog a vyjednávání a aby zabránily stupňování násilí,“ řekl ministr v Berlíně.

EU a několik arabských států se bez úspěchu snažily zprostředkovat politické řešení egyptské krize. Tento týden se nabídl jako prostředník i velký imám káhirské mešity Al-Azhar Ahmad Tájib. Muslimské bratrstvo jej ale odmítlo. Podle bratrstva není nestranný, jelikož převrat, jímž byl Mursí sesazen, schvaloval. V úterý však bratrstvo oznámilo, že je ochotno vyjednávat s jinými zástupci mešity.

Tájib k dnešním událostem řekl, že s policejní operací nesouhlasí. „Al-Azhar chce Egypťanům říci, že nevěděl předem o metodách, které budou použity k rozehnání manifestací, a že se o nich dozvěděl jedině z tisku,“ sdělil imám.

Britské ministerstvo zahraničí varovalo turisty před cestami do kterýchkoli míst v Egyptě vyjma letovisek při Rudém moři. Podobné upozornění zveřejnilo i německé ministerstvo zahraničí a ruská státní turistická agentura.

Bílý dům vyzval egyptské vedení, aby respektovalo základní lidská práva. Kritizoval jak násilí, tak i vyhlášení výjimečného stavu. Násilnosti podle USA Egyptu zkomplikují řešení politické krize, která nastala po svržení Mursího. Dokonce i Írán, jenž s Egyptem od roku 1979 neudržuje oficiální styky, poukázal na možné „vážné a nebezpečné důsledky“ zásahu bezpečnostních sil a krveprolití odsoudil.

Ke střetům v Káhiře došlo už v noci

Už při nočních střetech mezi Mursího odpůrci a stoupenci zemřel nejméně jeden člověk a dalších 11 osob bylo zraněno. Oba tábory se střetly v centru Káhiry, vzduchem létaly kameny a lahve. Policie proti davu zasáhla slzným plynem.

Mursího stoupenci odmítají postup armády, která 3. července přinutila prezidenta odejít z úřadu a zadržela jej. Exprezidentovi přívrženci od té doby pořádají pravidelné protestní akce, kterými chtějí docílit návratu Mursího do funkce. Při střetech a demonstracích pořádaných od začátku července přišlo o život na 250 lidí.

Zatím selhaly pokusy o vyjednávání mezi zástupci Muslimského bratrstva a vlády dosazené armádou, a to pro nesmiřitelnost postojů.

Pochodu na podporu bývalého prezidenta se zúčastnilo několik tisíc lidí. Vydali se k budově ministerstva vnitra. Tady se ale střetli s druhým táborem. Strhly se bitky. Z místa, které je nedaleko centrálního náměstí Tahrír, prchaly ženy s dětmi, dva muži napadli demonstranty mačetami.

Podobné potyčky dnes zaznamenali na třech místech v Káhiře, vždy u vládních budov, kam Mursího stoupenci zamířili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 11 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 12 hhodinami
Načítání...