Masivní protesty v souvislosti s uprchlickou krizí zažilo Německo už na přelomu roku 2014 a 2015 v souvislosti se vznikem hnutí Pegida. Demonstrace v Drážďanech se tehdy účastnily tisíce lidí. Podobné síly už další její akce nedosáhly, větší či menší protesty se ale od té doby konaly v řadě dalších východoněmeckých měst – od saského Heidenau či Budyšína, přes Erfurt či Chotěbuz. Nová vlna protestů v současnosti zmítá saským Chemnitzem.
Hnutí proti islamizaci Německa s názvem Pegida vzniklo v Drážďanech na podzim roku 2014. Už v lednu následujícího roku v saské metropoli uspořádalo demonstraci, které se zúčastnilo 25 tisíc lidí.
Odnože hnutí pak vznikaly i v dalších německých městech, například v Lipsku, Berlíně či Kolíně nad Rýnem. Pegida pořádá demonstrace pravidelně, od té doby se ale počty demonstrantů výrazně snížily.
- Slovo Pegida je akronymem názvu hnutí, který zní Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes, česky Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu.
- Program hnutí je zaměřen proti údajně narůstajícímu vlivu islámu v Evropě. S tím souvisí požadavky na zpřísnění stávající migrační a azylové politiky nebo odpor vůči pravidlům politické korektnosti.
- Ačkoliv Pegida bývá svými odpůrci obviňována z šíření xenofobie a rasismu, představitelé hnutí odmítají být spojováni s neonacistickou krajní pravicí.
- Za datum vzniku hnutí bývá označován 11. říjen 2014, kdy Lutz Bachmann založil na Facebooku skupinu nazvanou Mírumilovní Evropané proti islamizaci Západu.
- Hnutí je mimořádně aktivní v saských Drážďanech, kde organizuje demonstrace. Z Drážďan, které nadále zůstávají jeho baštou, se pak rozšířilo do dalších německých a evropských měst.
- Dosud nejvíc účastníků přilákala drážďanská manifestace Pegidy 12. ledna 2015, které se zúčastnilo podle oficiálních údajů 25 tisíc osob. Podle organizátorů však tehdy vyšlo do ulic 35 tisíc lidí a 100 tisíc po celém Německu.
V srpnu 2015 vyšly do ulic stovky lidí v saském Heidenau. Protestovaly proti přílivu uprchlíků a postupu německé vlády k této problematice.
Heidenau bylo před tím tři noci po sobě dějištěm pouličních nepokojů. Ty vypukly po demonstraci proti běžencům, v následujících dnech se ve městě střetli pravicoví radikálové s anarchisty. Při potyčkách byly zraněny tři desítky policistů, události pak odsoudila většina německých politiků v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou.
Erfurt, Budyšín, Chotěbuz i Chemnitz
Jen o měsíc později pak demonstrovalo na 5000 lidí v durynské metropoli Erfurtu proti azylové politice německé a zemské vlády. Protest svolala protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD).
O rok později se konal protest proti přijímání uprchlíků v saském Budyšíně. Shromáždilo se tam zhruba 350 lidí. Podle policie mezi nimi byli i stoupenci krajní pravice, kteří na sobě měli zakázané symboly spojované s nacismem.
Zároveň tam demonstrovaly desítky levicových aktivistů, kteří označovali odpůrce uprchlíků za fašisty. Obě skupiny se slovně střetly. Budyšín zažil nepokoje spojené s migrační krizí už dříve.
Na 2000 lidí demonstovalo proti přijímání migrantů také letos v březnu. Akce ve východoněmecké Chotěbuzi se zúčastnili také politici z AfD a její příznivci.
Obdobných demonstrací se tam konalo od května 2017 několik. Ve městě v poslední době totiž opakovaně docházelo ke střetům mezi Němci a uprchlíky, především ze Sýrie. Policie proto posílila ve městě hlídky a úřady rozhodly, že do Chotěbuzi prozatím nebudou další žadatele o azyl posílat.
Další protesty se čekají
Poslední protesty pak v Chemnitzu rozpoutal spor, během kterého v noci ze soboty na neděli zemřel německý občan a dva další lidé byli zraněni. Podezřelými jsou dva muži ve věku 21 a 22 let z Iráku a Sýrie, které soud poslal do vazby. V reakci na to se v Německu konaly tisícové demonstrace.
Další potenciální potíže pro saské úřady může představovat na sobotu naplánovaný protestní pochod, který v Chemnitzu organizují Pegida spolu s AfD. Chtějí na něm podle svého prohlášení truchlit za zavražděného Němce a všechny oběti „nucené multikulturalizace“ Německa.
