Praha - Najít univerzální klíč k dlouhověkosti a alespoň na pár let přemoci smrt - dosud nedostižná snaha starých léčitelů i moderních lékařů. Tak proč nezkusit třeba biomedicínské inženýrství? Zaoceánský projekt Googlu chce najít tajemství genů, na kterých závisí délka života, a to hlavně s pomocí moderních IT technologií. Znělo by to jako další utopie, pokud by ale celý projekt nezaštítil firemní gigant bez limitu v penězích, nápadech a s pověstí toho, kdo „najde cokoliv“.
Přesto, nebo právě proto, že jde o tak ambiciózní projekt, byly první zveřejněné informace hodně obecné. Spoluzakladatel a generální ředitel Lary Page v druhé polovině září oznámil, že se Google chystá financovat novou výzkumnou společnost Calico. Ta se má zabývat možností zvrátit proces stárnutí a hledat účinný lék na nemoci, které v cestě k dlouhověkosti stojí nejčastěji – rakovina, cukrovka nebo srdeční choroby. To už je ale domněnka odborníků, kteří odhadují, co revolučního vlastně může přinést angažování internetového gigantu v biomedicíně.
Týmu Calico bude šéfovat bývalý ředitel biotechnologické společnosti Genentech Arthur Levinson, který už dříve pro Google pracoval. Levinson v součanosti předsedá představenstvu Applu, kam nastoupil v roce 2011 po smrti Steva Jobse, a ve stávající funkci prozatím setrvá. Calico by mělo formálně spadat pod utajené výzkumné a inovační oddělení, tzv. Google X.
Odvaha, nebo pýcha?
Právě laboratoř Google X je do značné míry symbolem odvahy Googlu neustále vymýšlet revoluční nápady. V objektu umístěném hned vedle centrály „GooglePlex“ se dlouhodobě vyvíjí třeba systém řízení aut bez řidiče. Firma se finančně podílela také na vývoji „létajících“ turbín, které jsou ukotvené k zemi a vznáší se několik set metrů nad povrchem, schopné vyrobit v silnějším větru mnohem více energie. Projekt Loon pak má za cíl vytvořit síť speciálních balónků s panely a vysílači, které se mají v budoucnu vznášet nad Zemí a poskytovat internetové připojení – hlavně v rozvojových zemích.
Google se tak pokouší stále častěji řešit situaci v oblastech, které jsou mimo „běžný byznys-plán“ lídra v poskytování on-line služeb. Idea zacházet se stárnutím jakkoliv jinak než jako s holým biologickým faktem je velmi stará, ale v historii moderní medicíny jde o jeden z velmi aktuálních směrů. Ve Spojených státech sice už od roku 1992 existuje tzv. Akademie pro výzkum „anti-aging“ medicíny, trpí ale nedostatkem peněz i respektu hlavního proudu expertů.
Proč by vyhledávací gigant měl být schopen táhnout proti stárnutí, když velké farmaceutické firmy nemohou nebo zatím nejeví zájem? Medicína stejně jako jiné obory se dnes stále více spoléhá na výdobytky technologie a informační vědy. Lékaři a vědci jsou schopni sbírat a vyhodnocovat značné množství dat od pacientů. Jestli má někdo činit přelomové objevy při práci s velkými databázemi, je Google jedním z velkých adeptů.
Ředitel Googlu Larry Page pro týdeník TIME:
„V některých odvětvích trvá 10 nebo 20 let, než se nápad zrealizuje v konkrétní věc. Zdravotnictví je jistě jedním z nich. Měli bychom pátrat po věcech, které jsou skutečně důležité tak, abychom za 10 nebo 20 let odteď tyto věci úspěšně zvládli.“
Pohled na problémy medicíny skrze data a statistiky ale může vyvolávat vyhrocené názory. Toho si je podle všeho Larry Page vědom, ale i přesto věří, že silná značka Google na to má. „Bereme to jako velkou věc, která by totálně mohla změnit svět. Představte si, že najdete klíč k léčbě rakoviny, díky čemuž se průměrná délka života zvýší o tři roky,“ líčil ředitel Googlu v nedávném rozhovoru pro týdeník TIME.
Odborníci se shodují, že nalezení léku na dosud neřešitelné choroby vyžaduje čas a velké množství výzkumníků a peněz. Odhadem stovky milionů dolarů. Výzkumné organizace i soukromé medicínské firmy se snaží tento problém řešit po celá léta, mnohé z nich ale musely úsilí vzdát. Například v roce 2008 se farmaceutický gigant Glaxo Smith Kline rozhodl dát 720 milionů dolarů za lék s tajemným názvem SRT501. Šlo přitom o upravenou verzi látky obsažené v červeném víně, která bylo spojována s účinky proti stárnutí. O dva roky později ale Glaxo svůj projekt zastavilo.
V oblasti zdravotnictví má přitom Google za sebou nepříjemnou zkušenost s aplikací Google Health. Ta po průběžném zadávání zdravotních údajů hodnotila stav jedince i možné hrozby. Skrývala také širokou databázi odborných lékařů a klinik. Služba fungovala od roku 2008, kvůli malému zájmu ji ale o tři roky později Google zrušil. Od roku 2008 se ale návyky lidí mění.
Vygooglujme mladistvé geny
Podle informací časopisu Fortune vzešel projekt Calico z hlavy jistého Billa Marise. Ten byl dříve manažerem biotechnologického oddělení společnosti Investor AB, kde se seznámil s prací stovky firem, které jsou zaměřeny na léčení jednotlivých nemocí. Různá činnost – ale vždy stejný cíl: prodloužení života – či alespoň oddálení smrti. Současná věda je schopna zmapovat lidský genom, a tak Marise napadlo, zda je možné zkoumat genetické příčiny stárnutí a vytvořit léky na možné zpomalení tohoto procesu. Nápadu spojit genetický výzkum s dopomocí rozsáhlých databází se pak chytil ředitel speciálních projektů Googlu Sergey Brin.
Právě díky zkušenostem a kapacitám Googlu může být Calico navzdory sci-fi nádechu skutečně realistickým projektem. Odborníci totiž opakují: podstatou výzkumu bude to, na co je Google skutečně dobrý – tedy shromažďování a šíření dat. Již nyní je firma schopna předvídat epicentra chřipky na základě toho, kde si co lidé o zdraví vyhledávají.
A v diskuzích odborníků se začíná objevovat jedna z možných strategií: Google a Calico by mohly mezi sebe přibrat jednu z firem, která se zabývá tvorbou takzvaných genomap. Díky těm si už dnes mohou Američané za několik tisíc dolarů nechat vyšetřit tělo a získat obraz jeho genetického kódu. Je tak například možné předpovědět, zda dotyčnému v budoucnu hrozí některé choroby, jako je rakovina.
Google by takové společnosti mohl dotovat náklady. Lidé by tím dostali levně či úplně zdarma informace o svém životním kódu - a Google naopak cenná data, která by v budoucnu mohla přispět k oddálení stárnutí. Nabízí se otázka, zda jsou lidé v masovém měřítku skutečně ochotni vidět „mapu“ svého DNA – ať už pro vlastní poučení, nebo prospěch lidstva. A možná to nejdůležitější – zda chtějí, aby na tom všem Google dobře vydělával, jako na všem ostatním, do čeho se (úspěšně) pustí.
Byznysplán jako hazard s lidskou nadějí?
Editor serveru MIT TechnologyReview Antonio Regalado považuje plány Googlu do značné míry za reklamní trik, zneužívající naději lidí na překonání smrti. „Když zadáte do anglického vyhledávače 'léčba kmenových buněk', vyjede vám placená reklama na pochybné kliniky v Chile nebo Číně. Ty prodávají zoufalým lidem takzvané “léky„ na všechny nemoci, co si vybavíte. Podobné typy inzerce vyskočí po vyhledávání hesel týkajících se rakoviny,“ napsal Regalado na svém blogu.
Že obchodní zájem je pro úspěch v tomto oboru spíše komplikací, zmiňuje na webu Institutu pro etiku a nové technologie také Maria Konovalenková, která se zabývá molekulární biofyzikou. Podle ní se hledáním klíče k oddálení stárnutí věda zabývá desítky let - a na složitý úkol zatím nenašla řešení. „Snaha vydělat většinou převládne a projekty končí výrobou ziskových náhražek, které jsou z hlediska oddálení stárnutí k ničemu.“
