Nacistického pohlavára Hesse prý zabili britští agenti

Londýn/Berlín - Rudolf Hess nespáchal v roce 1987 ve věznici v berlínské Špandavě sebevraždu, ale zabili jej britští agenti, aby neprozradil válečná tajemství. Scotland Yard pak měl zakázáno smrt nacistického pohlavára vyšetřovat. Vyplývá to z policejní zprávy, kterou po 25 letech zveřejnili v Británii na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle oficiální verze spáchal Hess ve svých 93 letech 17. srpna 1987 sebevraždu, když se v zahradním altánu ve Špandavě oběsil na elektrickém kabelu.

V roce 1989 vznikla tajná zpráva o vyšetřování Hessovy smrti. Jak uvádějí britská média s odvoláním na dokument, lékař Hugh Thomas, který kdysi Hesse léčil, tvrdí, že blízký Hitlerův spolupracovník si nevzal život sám, ale byl zabit na příkaz britské vlády. Thomas oznámil vyšetřovateli Howardu Jonesovi i jména dvou agentů, kteří jej mají s největší pravděpodobností na svědomí. Pro jeho tvrzení ovšem nebyly důkazy. Na základě Thomasova tvrzení Jones vyhotovil zmíněnou 11stránkovou zprávu, která byla předložena státnímu zastupitelství v květnu 1989. Vyšetřování po půl roce skončilo, tehdejší vrchní státní zástupce Allan Green prohlásil, že nepřineslo žádný přesvědčivý důkaz o tom, že by byl Rudolf Hess zavražděn, a že další vyšetřování není nutné. Částečně upravená zpráva byla nyní zveřejněna.

Rudolf Hess odletěl 10. května 1941 na tajnou misi do Skotska. Při misi podniknuté zřejmě na vlastní pěst se chtěl spojit s odpůrci ministerského předsedy Winstona Churchilla a vyjednat s nimi mír. Po seskoku padákem ale byl zadržen, zbytek války strávil v britském zajetí a jako válečný zločinec dostal během Norimberského procesu v roce 1946 doživotí. Byl umístěn do berlínské věznice Špandava, kde jej a dalších šest vysokých nacistických pohlavárů střežili Američané, Sověti, Britové a Francouzi. Od roku 1966 byl v pevnosti o rozloze 37 tisíc metrů čtverečních a o 600 celách jediným vězněm.

Rudolf Hess před norimberským tribunálem
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Na věznění Hesse za tvrdých podmínek trval Sovětský svaz. Po nástupu Michaila Gorbačova v roce 1985 se ale situace změnila, protože sovětský vůdce proti případnému propuštění Hesse nic nenamítal. Jones ve zprávě napsal, že Hesse následně zabili, aby nemohla být vyzrazena válečná tajemství včetně plánu na svržení Churchilova kabinetu za použití seznamu vysoce postavených Britů sympatizujících s nacisty.

Rudolf Hess se narodil 26. dubna 1894 v egyptské Alexandrii v rodině německého obchodníka, do Německa přijel v roce 1913. Za první světové války se přihlásil na frontu jako dobrovolník, bojoval také u Verdunu a Ypres. Po skončení bojů vstoupil do řad polovojenských jednotek freikorps. V roce 1920 patřil k zakládajícím členům Hitlerovy Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Kvůli účasti na nezdařeném „pivním puči“ v listopadu 1923 byl společně s Hitlerem zatčen. Ve vězení mu pak Hitler nadiktoval svou knihu Mein Kampf. V roce 1925 se Hess stal Hitlerovým osobním tajemníkem, po vypuknutí druhé světové války se začal dostávat do stínu ostatních Hitlerových spolupracovníků. V době své cesty do Británie byl říšským ministrem bez portfeje a Hitlerovým druhým nástupcem - po Hermannu Göringovi.

Okolnosti Hessovy smrti a cesty do Británie byly vždy předmětem dohadů a spekulací.

Nejrozšířenější konspirační teorie vždy hlásala, že Hess si na život nesáhl dobrovolně, ale zavraždili jej Britové, aby zabránili jeho propuštění. Podle stoupenců této verze Hess nebyl v takové fyzické kondici, aby dokázal spáchat sebevraždu způsobem popsaným ve vyšetřovacím spise. Váhu této teorii dodává i skutečnost, že ji zastával dlouholetý americký velitel špandavské káznice Eugene Bird. Hess trpěl artritidou, takže nemohl zvednout ruce do výše ramen a nedokázal si sám ani zavázat tkaničky. Dopis na rozloučenou, který po sobě zanechal, byl kromě toho ve skutečnosti napsán už 20 let před jeho smrtí. Kabel, na kterém oběšeného Hesse našli, byl navíc podle snímků z altánku vzdálen od země pouhého půldruhého metru.

Rudolf Hess ve vězení ve Špandavě
Zdroj: ČT24/ČTK/ullstein bild

Podle jiné teorie ve věznici nezemřel Hess, ale jeho dvojník. Toho prý Britům podstrčili Němci, kteří stíhačku se skutečným Hessem sestřelili. Podle divočejší verze dubléra opatřili Britové, aby zamaskovali skandální fakt, že Hess zemřel spolu s bratrem britského krále Jiřího VI. při nehodě hydroplánu v roce 1942. Odpůrci konspiračních teorií naopak namítají, že pro Brity by bývalo nebylo těžké zlikvidovat Hesse s pomocí lékařů - nikdo by se u 93letého starce nad úmrtím nepozastavoval. Hess se navíc o sebevraždu pokusil předtím už třikrát: ještě za války v Británii, v roce 1959 a v únoru 1977.

Předmětem dohadů zůstává i motivace Hessovy riskantní výpravy do Velké Británie. Většinou bývá považována za zoufalý čin muže, který se chtěl za každou cenu zavděčit Hitlerovi. Četné zastánce má však i názor, že Hitler svého zástupce do Británie vyslal a zřekl se ho teprve poté, co byl neúspěšný. Podle jiné interpretace Hess prostě naletěl britské tajné službě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i další regiony v centrální a východní části země. Zraněných jsou desítky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily. Situace na frontě je nicméně podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro napadenou zemi nejlepší za deset měsíců.
11:02Aktualizovánopřed 19 mminutami

Trump žádá v návrhu rozpočtu růst výdajů na obranu téměř o polovinu

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent, a naopak významné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu korun), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.
před 24 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V řecké vládě končí ministři zapletení do skandálu s eurodotacemi

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek obměnil kabinet a propustil tři členy vlády, kteří jsou zapleteni do skandálu kolem podvodů s evropskými zemědělskými dotacemi v zemi, napsala s odvoláním na mluvčího kabinetu agentura AFP. Řecká veřejnoprávní televize ERT a další média uvedla, že odcházejí ministr pro rozvoj venkova a výživu Kostas Tsiaras, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Ioannis Kefalogiannis a náměstek ministra zdravotnictví Dimitrios Vartzopulos.
před 1 hhodinou

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 3 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 5 hhodinami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 8 hhodinami
Načítání...