Na Sibiři se daří těžbě bitcoinů. Nahrává jí levnější elektřina a chlad

Nahrávám video
Horizont ČT24: Težba bitcoinů na Sibiři
Zdroj: ČT24

Kryptoměna bitcoin trhá rekordy a stává se stále lákavější investicí také pro velké světové hráče. Kromě obchodování na burze lze digitální měnu stále ještě i vytěžit pomocí počítačů. Jedno z největších datových center tohoto druhu se nachází na Sibiři. Jeho provozovatelé tam využívají levnější lokální elektřinu i chladné podnebí.

Že si autoři vybrali pro vznik těžařského centra sibiřský Bratsk, není náhoda. Místní chladné podnebí jim maximálně vyhovuje. „Za chodu se stroje zahřívají na 60 až 80 stupňů Celsia, takže potřebují chlazení. Místní klima tomu vyhovuje. Je tu zima osm měsíců v roce,“ pochvaluje si zástupce ředitele bratského centra BitRiver Ivan Kaap.

Kromě přirozeného chlazení tisícovek počítačů je zásadní i další faktor. Nedaleko se nachází Bratská vodní elektrárna. Díky zelené energii platí nižší sazby za elektřinu a místo má být zároveň zcela ekologické. Uhlíková stopa těžení kryptoměn je kvůli náročnosti celého procesu zásadní. Centrum má spotřebu sto megawattů a je největší svého druhu v postsovětském prostoru.

Bratská vodní elektrárna
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

„Odhadem se v Rusku vytěží šest procent z celosvětového podílu bitcoinů. Bratsk je tak podle mě zodpovědný za zhruba třetinu z toho,“ odhaduje ředitel centra Igor Runets.

Jeho majitelé sami o sobě neprofitují ze zisku bitcoinů jako takových, ale z pronájmu místa pro stroje klientům ze zahraničí. Rusko sice zatím neuznává kryptoměny jako způsob placení, loni jim ale udělilo legální status jako majetek hodný právní ochrany.

Úspěch celého projektu je úzce spjat s rostoucí popularitou digitálních měn obecně. Bitcoin jako nejstarší a největší z nich od loňského listopadu zdražil trojnásobně. Vrchol zažil v únoru, stále se ale jeden prodává za víc než 50 tisíc dolarů, tedy v přepočtu přes milion korun. Může za to rostoucí zájem světových hráčů.

Datové centrum BitRiver
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Majiteli velkého množství bitcoinů se vedle technologického vizionáře Elona Muska stávají postupně i velké investiční společnosti. „Myslím si, že je poměrně fér říci, že všichni naši institucionální klienti se baví jen o bitcoinu,“ uvedl ředitel oddělení digitálních aktiv investiční banky Goldman Sachs Matt McDermott.

K těžbě je potřeba velké množství energie a hlavně výkon. Těžaři proto používají spíše celé soustavy počítačů. A i po dvanácti letech od spuštění první digiměny je stále co těžit. Bitcoinů do naplnění stávajícího limitu 21 milionů zbývá ještě přes dva miliony a 300 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při střelbě na základní škole v Turecku zemřeli tři žáci a učitel, píše AFP

Čtyři lidé zemřeli a dvacet dalších bylo ve středu zraněno při střelbě na základní škole v jihoturecké provincii Kahramanmaraş, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Útočníkem byl dle místních médií žák této školy. Mezi oběťmi je i učitel. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne. V úterý bývalý student zranil šestnáct lidí a pak spáchal sebevraždu.
13:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post s odvoláním na americké představitele.
08:41Aktualizovánopřed 13 mminutami

Trumpova administrativa žádá o zrušení rozsudků pro vůdce útoku na Kapitol

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý požádalo federální odvolací soud o zrušení rozsudků pro vůdce krajně pravicových extremistických skupin Proud Boys a Oath Keepers, kteří se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Dotyčné soud poslal do vězení za spiknutí. Poté co Donald Trump prohrál ve volbách s Joem Bidenem, vedli své stoupence při nepokojích do sídla Kongresu s cílem podnítit vzpouru a udržet prezidenta u moci. Píše o tom agentura AP.
před 38 mminutami

Teherán chce po arabských zemích válečné reparace

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).
před 41 mminutami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu v noci zabily nejméně třináct lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu.
11:22Aktualizovánopřed 59 mminutami

Obnovíme nezávislost veřejnoprávních médií, slíbil Magyar

Nová maďarská vláda dosud opoziční strany Tisza chce reformovat veřejnoprávní média, aby obnovila jejich nezávislost, řekl předseda strany a pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar. Dále uvedl, že budoucí maďarská vláda se kvůli poloze země nemůže zcela odpoutat od ruských dodávek ropy, zdroje zásobování ale rozšíří. Míní také, že dosavadní premiér Viktor Orbán přivedl zemi k bankrotu. Po schůzce s prezidentem Magyar potvrdil, že ho hlava státu pověří sestavením vlády.
11:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Slovensku se protestovalo proti zrušení korespondenční volby

Na řadě míst Slovenska i v zahraničí se v úterý protestovalo proti koaličnímu návrhu týkajícímu se úpravy volebního zákona. Strana SMER navrhla novelu zákona, která by zrušila možnost korespondenční volby ze zahraničí. Nadále by z ciziny bylo možné volit pouze osobně na ambasádách. Demonstrující se sešli v Bratislavě, ale například i v Banské Bystrici, Košicích, Praze nebo Bruselu.
před 2 hhodinami

Macinka zveřejnil rozhovor armády s prezidentem Pavlem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka.
07:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...