Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na návštěvě Varšavy ocenil, že Polsko jako jedna z mála zemí aliance platí na armádu více, než musí. Naopak podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se Polsko v Evropě dostává do čím dál větší izolace. Premiérka Szydlová na dálku kontrovala, aby se radši zajímal třeba o zajištění bezpečnosti ve své zemi. A za důkaz, že Polsko nestojí na okraji zájmu, považuje tamní vláda právě i Stoltenbergovu návštěvu.
Šéf Severoatlantické aliance přijel do Polska zkontrolovat jednotky NATO. Jeho návštěva ale získala i symbolický rozměr. Ve Varšavě se Jens Stoltenberg zastavil v okamžiku, kdy Moskva připravuje velké společné manévry s Běloruskem.
„Všechny národy mají právo provádět cvičení svých ozbrojených sil, ale národy by také měly respektovat své závazky vůči transparentnosti,“ řekl Stoltenberg.
NATO vytýká Kremlu nedostatečnou výměnu informací o cvičení Západ 17. Minsk s Moskvou mluví o účasti 13 tisíc vojáků, západní experti o šestinásobku. Polsko to vnímá jako vážnou hrozbu pro svou bezpečnost.
Generální tajemník NATO je pro další posílení východního křídla aliance. Přítomnost Američanů, Britů a dalších Varšava vítá a slibuje ještě více peněz na armádu. Už teď Polsko jako jedna z mála zemí plní dohody a platí na armádu více než dvě procenta HDP.
A tamní armáda dostane v následujících letech ještě přidáno. „Zajišťujeme bezpečnost Polska, naši bezpečnost. Plány existují a budou se realizovat,“ oznámil polský prezident Andrzej Duda.
Stotisícové polské vojsko patří do dvacítky nejvyspělejších armád světa. Využívá přes tisíc tanků, skoro sto stíhaček a pět ponorek. Na další modernizaci dá země do roku 2022 v přepočtu asi 570 miliard korun.
„Snažíme se, aby co možná největší součástí každého nákupu pro polskou armádu byla polská technologie, protože jde o strategický přístup při zajištění obrany,“ říká Michal Wasiewicz z Vojenského leteckého institutu.
Szydlová: Jeho arogantní poznámky jsou výsledkem nedostatku zkušeností
Chválu na adresu hostitelů nenarušila ani dopravní nehoda auta z kolony, která převážela šéfa NATO z letiště. Naopak ostrá slova si polská vláda vyslechla od francouzského prezidenta, který v Bulharsku zakončil jednání o platech vysílaných pracovníků.
Varšavě se přitom Emmanuel Macron na cestě po střední a východní Evropě vyhnul. „Prohlášení polské premiérky ukazují, že se tato země rozhodla postavit na okraj minulosti, přítomnosti a budoucnosti Evropy,“ uvedl na adresu Polska francouzský prezident.
Podle polské premiérky, která změnu směrnice o detašovaných zaměstnancích odmítá, nebude o Evropě rozhodovat Macron sám. A právě pobyt šéfa NATO považuje Varšava za příklad toho, že v izolaci není.
„Prezidentovi doporučuji, aby byl smířlivější… Možná jsou jeho arogantní poznámky výsledkem nedostatku zkušeností,“ uvedla na Macronovu adresu Szydlová. „Prezidentovi doporučuji, aby se soustředil na záležitosti své vlastní země. Možná pak bude schopen dosáhnout stejných hospodářských výsledků a stejné úrovně bezpečnosti pro občany, jakou zaručuje Polsko,“ podotkla polská premiérka.
Na Macronova slova reagoval také polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski, který prezidenta obvinil z neznalosti. Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo zástupce francouzské diplomacie ve Varšavě, aby proti Macronovým výrokům protestovalo.
