Na mnichovské konferenci se mluvilo o radaru

Mnichov - Americký viceprezident Joe Biden na konferenci v Mnichově nastínil priority bezpečnostní politiky USA. Uvedl, že Spojené státy budou podmínečně pokračovat v budování protiraketové obrany. I podle české delegace je rozhodnutí Spojených států ohledně umístění základny v Česku nezvratné. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který dnes konferenci svým projevem zahájil, se vyslovil pro posílení transatlantické vazby a zároveň zahrnutí Ruska do evropských bezpečnostně-politických úvah.

Je Rusko důvěryhodný partner?

Pro zapojení Ruska se přimlouval také generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Hlavní důraz kladl na posílení partnerství mezi NATO a Moskvou. „Domnívám se, že transatlantická spolupráce na projektu raketové obrany, jež by zahrnovala Rusko, je uskutečnitelná, a myslím, že by dvojnásob donutila přemýšlet ty, kteří by mohli chtít ohrozit Evropu raketami,“ prohlásil. „Rusko by mělo být přizváno k této spolupráci, ale nesmí tu mít právo veta,“ doplnil ho Alexandr Vondra.

Generální tajemník Scheffer ve svém projevu ale zároveň zapochyboval, zda může být dialog s Moskvou o bezpečnostní architektuře myšlen vážně, pokud Rusko zároveň buduje vojenské opěrné body v Gruzii proti její vůli.

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozoyho není dnešní Rusko vojenským ohrožením pro Evropu ani pro NATO. „Musíme obnovit vzájemnou důvěru,“ řekl Sarkozy s tím, že je pro podporu společného hospodářského prostoru mezi EU a Ruskem.

Polský premiér Donald Tusk naopak prohlásil, že loňský konflikt s Gruzií a spory o dodávkách plynu otřásly důvěrou států NATO k Moskvě. „Otevření vůči Rusku není možné bez plné důvěry,“ uvedl. Dodal ale, že Rusko je pro alianci přesto důležitým partnerem v obtížných bezpečnostních otázkách.

Vondra v Mnichově: Je třeba posilovat transatlantickou vazbu

Po schůzce s Jamesem Jonesem, poradcem Baracka Obamy pro otázky národní bezpečnosti, tvrdí zástupci Česka, že Spojené státy brdský radar chtějí. Možná o něco později a ve spolupráci s Ruskem, ale přeci jen. „Je pravdou, že pokračujeme, drastické titulky o tom, že radar je pohřben Obamou, takový pocit si nikdo ani na vteřinu z těch jednání odnést nemohl,“ potvrzuje ministryně obrany Vlasta Parkanová.

Evropané a

Američané potřebují užívat stejnou úroveň bezpečnosti.

/A. Vondra/

Za pravdu jí dává i Alexandr Vondra: „Předevčírem Irán vypustil na oběžnou dráhu družici, to jsou vážné věci, takže že by západní svět a NATO rezignovaly na obranu, to by to s námi bylo velmi špatné.“ Ve svém dnešním projevu vyslovil přání, aby protiraketový systém v Polsku a Česku byl budován jako součást bezpečnostní architektury Severoatlantické aliance.

Transatlantická vazba je podle něho důležitější víc než předtím. Jako důvody uvedl „plynové války“ mezi Ukrajinou a Ruskem, loňský konflikt Ruska s Gruzií nebo balistický program Íránu. „Evropané a Američané potřebují užívat stejnou úroveň bezpečnosti,“ prohlásil vicepremiér. Kritizoval zároveň údajně nedostatečný rozvoj strategického partnerství mezi Evropskou unií a NATO, ačkoli mnoho států je součástí obou organizací.

Věčné téma jaderného zbrojení

Budování alianční protiraketové obrany podle Vondry nijak nesouvisí s dohodami o snižování počtu jaderných zbraní a nemůže být vázáno na případné odzbrojení. Americký viceprezident Biden dnes v Mnichově prohlásil, že je třeba Írán přimět k zastavení jaderného programu.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes na konferenci uvedla, že Německo je připraveno podpořit přísnější sankce proti Íránu v případě, že Teherán nesplní požadavky Západu týkající se sporného íránského jaderného programu.

Mluvit se bude i o Afghánistánu

Mluvit se dnes v Mnichově bude také o spolupráci v Afghánistánu. Spojené státy chtějí dvojnásobně posílit kontingent v zemi, zvýšit počet vojáků na 60 tisíc. Státy Severoatlantické aliance ale s dalšími posilami váhají. Vstřícnost včera projevilo Rusko, které podle vicepremiéra Sergeje Ivanova umožní přepravu vojenského vybavení, s výjimkou zbraní, přes své území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
14:16Aktualizovánopřed 30 mminutami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 46 mminutami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
16:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
před 5 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 6 hhodinami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 7 hhodinami

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...