Mnichov - Americký viceprezident Joe Biden na konferenci v Mnichově nastínil priority bezpečnostní politiky USA. Uvedl, že Spojené státy budou podmínečně pokračovat v budování protiraketové obrany. I podle české delegace je rozhodnutí Spojených států ohledně umístění základny v Česku nezvratné. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který dnes konferenci svým projevem zahájil, se vyslovil pro posílení transatlantické vazby a zároveň zahrnutí Ruska do evropských bezpečnostně-politických úvah.
Na mnichovské konferenci se mluvilo o radaru
Je Rusko důvěryhodný partner?
Pro zapojení Ruska se přimlouval také generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Hlavní důraz kladl na posílení partnerství mezi NATO a Moskvou. „Domnívám se, že transatlantická spolupráce na projektu raketové obrany, jež by zahrnovala Rusko, je uskutečnitelná, a myslím, že by dvojnásob donutila přemýšlet ty, kteří by mohli chtít ohrozit Evropu raketami,“ prohlásil. „Rusko by mělo být přizváno k této spolupráci, ale nesmí tu mít právo veta,“ doplnil ho Alexandr Vondra.
Generální tajemník Scheffer ve svém projevu ale zároveň zapochyboval, zda může být dialog s Moskvou o bezpečnostní architektuře myšlen vážně, pokud Rusko zároveň buduje vojenské opěrné body v Gruzii proti její vůli.
Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozoyho není dnešní Rusko vojenským ohrožením pro Evropu ani pro NATO. „Musíme obnovit vzájemnou důvěru,“ řekl Sarkozy s tím, že je pro podporu společného hospodářského prostoru mezi EU a Ruskem.
Polský premiér Donald Tusk naopak prohlásil, že loňský konflikt s Gruzií a spory o dodávkách plynu otřásly důvěrou států NATO k Moskvě. „Otevření vůči Rusku není možné bez plné důvěry,“ uvedl. Dodal ale, že Rusko je pro alianci přesto důležitým partnerem v obtížných bezpečnostních otázkách.
Vondra v Mnichově: Je třeba posilovat transatlantickou vazbu
Po schůzce s Jamesem Jonesem, poradcem Baracka Obamy pro otázky národní bezpečnosti, tvrdí zástupci Česka, že Spojené státy brdský radar chtějí. Možná o něco později a ve spolupráci s Ruskem, ale přeci jen. „Je pravdou, že pokračujeme, drastické titulky o tom, že radar je pohřben Obamou, takový pocit si nikdo ani na vteřinu z těch jednání odnést nemohl,“ potvrzuje ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Evropané a
Američané potřebují užívat stejnou úroveň bezpečnosti.
/A. Vondra/
Za pravdu jí dává i Alexandr Vondra: „Předevčírem Irán vypustil na oběžnou dráhu družici, to jsou vážné věci, takže že by západní svět a NATO rezignovaly na obranu, to by to s námi bylo velmi špatné.“ Ve svém dnešním projevu vyslovil přání, aby protiraketový systém v Polsku a Česku byl budován jako součást bezpečnostní architektury Severoatlantické aliance.
Transatlantická vazba je podle něho důležitější víc než předtím. Jako důvody uvedl „plynové války“ mezi Ukrajinou a Ruskem, loňský konflikt Ruska s Gruzií nebo balistický program Íránu. „Evropané a Američané potřebují užívat stejnou úroveň bezpečnosti,“ prohlásil vicepremiér. Kritizoval zároveň údajně nedostatečný rozvoj strategického partnerství mezi Evropskou unií a NATO, ačkoli mnoho států je součástí obou organizací.
Věčné téma jaderného zbrojení
Budování alianční protiraketové obrany podle Vondry nijak nesouvisí s dohodami o snižování počtu jaderných zbraní a nemůže být vázáno na případné odzbrojení. Americký viceprezident Biden dnes v Mnichově prohlásil, že je třeba Írán přimět k zastavení jaderného programu.
Německá kancléřka Angela Merkelová dnes na konferenci uvedla, že Německo je připraveno podpořit přísnější sankce proti Íránu v případě, že Teherán nesplní požadavky Západu týkající se sporného íránského jaderného programu.
Mluvit se bude i o Afghánistánu
Mluvit se dnes v Mnichově bude také o spolupráci v Afghánistánu. Spojené státy chtějí dvojnásobně posílit kontingent v zemi, zvýšit počet vojáků na 60 tisíc. Státy Severoatlantické aliance ale s dalšími posilami váhají. Vstřícnost včera projevilo Rusko, které podle vicepremiéra Sergeje Ivanova umožní přepravu vojenského vybavení, s výjimkou zbraní, přes své území.