Na lodi, v parlamentu i chrámu. Helmuta Kohla uctilo Německo a svět jako málokoho

Nahrávám video

Pohřeb hodný velkého Evropana. Vše začalo dopoledne zcela mimořádnou akcí: státníci ze všech koutů přijíždí ke smutečnímu aktu - netradičně do sálu europarlamentu ve Štrasburku. Poté už rakev s ostaky putuje přes Ludwigshafen na loď, po Rýnu až do Špýru. V tamním chrámu se opět sejdou velká jména - některá už podruhé - aby se poklonila. Teprve pak přichází na řadu soukromý pohřeb v kruhu rodiny. Evropa i svět doprovázely Helmuta Kohla na věčnost jako málokterého politika.

Na prvním evropském smutečním obřadu, který začal po 11:00, politici Kohla ocenili jako giganta poválečné politiky, velkého Evropana nebo strůjce znovusjednocení Německa. Projevy pronesli například německá kancléřka Angela Merkelová nebo bývalý americký prezident Bill Clinton.

Smuteční akt za Helmuta Kohla
Zdroj: Reuters

Podobně jako oni o Kohlovi hovořili i lidé v ulicích Ludwigshafenu, kam rakev s jeho tělem ze Štrasburku přepravil vrtulník. Smuteční kolonu, která městem projela po 15:00 hodině, lidé zdravili klidným potleskem. Někteří si posléze televizi Phoenix postěžovali, že kolona městem projela příliš rychle a oni tak neměli dostatek času k poslední pokloně.

Do německé vlajky zahalená rakev s ostatky Kohla pak dorazila ke břehu Rýna, kde už na ni čekala loď Mainz. Na katafalku na její palubě rakev doprovázená nejbližšími, včetně jeho manželky Maike Kohlové-Richterové, urazila asi pětikilometrovou cestu do Speyeru. Krátká plavba po Rýnu, který tvoří i část německo-francouzské hranice, byla především symbolická.

Rakev při přesunu k symbolické plavbě na lodi Mainz
Zdroj: Reuters

Dlouholetý křesťanský demokrat je totiž považován za jednoho z politiků, kteří nejvíce přispěli ke sblížení obou zemí po druhé světové válce.

V císařském dómu ve Speyeru se v podvečer uskutečnila zádušní mše za účasti zhruba 1500 pozvaných hostů, mezi kterými byla i kancléřka Merkelová nebo spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Venku přímý přenos rekviem podle televize ARD sledovalo v nepříliš příznivém počasí zhruba 1000 až 1500 lidí. 

Dokázal sjednotit zemi, u nejbližších neuspěl

Odkaz muže, který se zasloužil o znovusjednocení Německa, je paradoxně zastíněn rozpory a nevraživostí uvnitř jeho rodiny i mezi nejbližšími politickými spolupracovníky.

Vyostřené vztahy mezi Kohlovými syny a jejich nevlastní matkou jsou Němcům známé už dlouho – naplno propukly po smutné zprávě z poloviny června. Vzduchem znovu létala nařčení o majetnické ženě, která o třicet let staršího manžela izolovala od veřejnosti i nejbližších.

obrázek
Zdroj: ČT24

Stejně teď oplácí starší Kohlův syn Walter – odmítl se zúčastnit odpoledního soukromého pohřbu v západoněmeckém Špýru. Nesouhlasí s tím, že Kohlovy ostatky budou místo rodinné hrobky v Ludwigshafenu uloženy ve Špýru. V rozhodování o podobě smutečních obřadů má hlavní slovo právě vdova Maike Kohlová-Richterová.

Ke Špýru měl Kohl vždy zvláštní vztah a jako kancléř do tamního císařského dómu pozval i řadu zahraničních státníků. V roce 1993 do něj zavítal i s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Helmut Kohl by se možná zařadil mezi méně známé německé státníky, nebýt příležitosti, která se mu naskytla v souvislosti s pádem komunismu ve střední a východní Evropě. Tehdy se mohla naplno uplatnit kancléřova silná stránka, jíž byla diplomacie založená na osobních vztazích s představiteli západních mocností a Ruska.

Tandem Kohl–Mitterrand měl například značnou zásluhu na oživení stagnujícího procesu evropské integrace. Přinejmenším stejně významné bylo pouto důvěry mezi kancléřem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem.

Počátkem listopadu 1989 padla Berlínská zeď – už koncem měsíce předložil Kohl parlamentu desetibodový plán sjednocení Německa. Jak se později svěřil, myslel si v té době, že spojení bude otázkou tří až čtyř let. Ve skutečnosti se tak stalo už 3. října 1990.

Kohl před volebním plakátem v roce 1975
Zdroj: Reuters

Kohlovo působení v úřadu spolkového kancléře se uzavřelo po více než 16 letech, 27. října 1998. Jen pár dní poté odešel Kohl i z čela strany a byl jmenován jejím čestným předsedou.

Této funkce se ale v lednu 2000 zřekl kvůli skandálu s černými fondy, které si strana s jeho vědomím pořídila. Aféra s tajemnými sponzory nepříjemně poznamenala konec Kohlovy politické kariéry.

Bývalý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) měl dlouhodobě zdravotní problémy. Na veřejnosti vystupoval v posledních letech již jen zřídka.

Helmut Kohl byl výrazným mužem – svou postavou i činy. Důkazem jsou superlativy, které po oznámení smrti na jeho adresu směřovali někdejší premiéři i prezidenti, včetně těch zámořských.

Byl to muž, kterého považuji za jednu z největších vůdčích osobností poválečné Evropy.
George Bush (st.)
bývalý prezident Spojených států

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vedra drtí Evropu, v Německu se teploty pohybují kolem čtyřicítky

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje, na stále více místech se teploty přibližují čtyřiceti stupňům Celsia, či je již překračují. Například téměř po celém Německu panují v sobotu odpoledne teploty kolem 40 stupňů Celsia. Tamní meteorologická služba (DWD) nevyloučila, že by někde mohly vyšplhat až na 42 stupňů. Vedra sužují například i Slovensko. Nový absolutní rekord padl v Dánsku. Agentura AFP pak propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se nyní přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.
před 27 mminutami

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.
09:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do Venezuely odlétli čeští záchranáři. V troskách přežívají lidé, odhadují

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko posílá do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni.
před 3 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen, informovala agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady dle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
02:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 11 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...