Damašek - Syrská válka si za skoro čtyři roky svého trvání vyžádala přes 200 000 obětí. Oznámila to Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) s tím, že zhruba 70 000 mrtvých byli civilisté, zbytek vojáci a opoziční bojovníci. Světový program pro výživu musel kvůli nedostatku peněz zastavit vydávání potravinových poukázek syrským uprchlíkům. OSN potřebuje do konce roku pro uprchlé Syřany v přepočtu 1,4 miliardy korun.
Na jídlo pro syrské uprchlíky nemá OSN dost peněz
SOHR situaci v Sýrii monitoruje z Londýna od března roku 2011, a to s pomocí svých spolupracovníků v terénu a také lékařů. Zaregistrovala 202 354 mrtvých, avšak předpokládá, že skutečný počet obětí je zřejmě mnohem vyšší. Mezi civilními oběťmi je přes 10 000 dětí. Syrská armáda přišla o 44 000 svých vojáků, po jejich boku padlo 29 000 milicionářů loajálních vládě. Na straně opozice je přes 37 000 mrtvých syrských oponentů Damašku a přes 22 000 cizinců, kteří bojovali s radikálními skupinami. Libanonský Hizballáh, který je spojencem Damašku, přišel o 320 svých členů.
Bilanci mrtvých je prý třeba doplnit o informaci, že na 300 000 lidí skončilo ve věznicích a 20 000 se pohřešuje. Do zahraničí uprchlo 3,2 milionu Syřanů, kolem sedmi milionů je jich na útěku ve své vlasti.
WFP nemá dost peněz pro syrské uprchlíky
Světový program pro výživu (WFP), který je organizací přidruženou k OSN, musel kvůli nedostatku peněz zastavit vydávání potravinových poukázek syrským uprchlíkům. Jde o 1,7 milionu Syřanů, kteří jsou v Jordánsku, Turecku, Iráku a Egyptě. „Bez poukázek hrozí mnoha rodinám hlad. Potýkají se se zimou a zastavení potravinové pomoci pro ně bude zničující,“ uvádí WFP. Aby mohl v pomoci pokračovat, musí do konce prosince získat 64 milionů dolarů (1,4 miliardy korun).
„Čím větší budou škrty, tím horší budou mít život uprchlíci i my, kdo jim pomáháme. Hodně tlačíme na to, aby svět nezapomněl na osud syrských uprchlíků,“ říká Hovig Etyemezian, vrchní administrátor tábora Zaatarí. Ten leží na hranici Jordánska a Sýrie a je vůbec největším syrským uprchlickým táborem na světě. Jeho branami prošlo na 400 000 lidí a 88 tisíc jeho nynějších obyvatel čeká už čtvrtá zima od začátku války.
Ze Zaatarí se pomalu stává opravdové město - osmé největší v Jordánsku. Fungují tu už tři tisíce obchodů, 12 škol a devět nemocnic. S mírovým urovnáním v nedohlednu se zdá, že ulice tábora dostanou i svá jména - jednu z nich už s nadsázkou pojmenovali po pařížském bulváru Champs-Élysées.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) oznámila, že syrský konflikt vyvolává humanitární krizi, kterou letos pocítily ve zvýšené míře i členské země OECD. Počet lidí, kteří v nich požádali o azyl, stoupl o 20 procent. Největší břemeno nese Itálie, kde počet žadatelů narostl o 48 procent. Mezi žadateli nejsou ale jen Syřané, patří k nim také Pákistánci, Nigerijci a Somálci.