Moskva bude nucena odpovědět na americký protiraketový štít v Evropě, řekl ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Řecka. Rumunsko a Polsko, kde jsou nebo budou systémy chránící evropské členy NATO před balistickými raketami umístěny, se podle Putina mohou ocitnout v hledáčku ruských raket. Podle Aliance je štít zaměřen na útoky z Blízkého východu, kvůli aktivitám Kremlu ale NATO posiluje v Pobaltí. Estonský premiér požádal o trvalou přítomnost spojenců.
„Jestliže včera lidé v těchto oblastech Rumunska jednoduše nevěděli, co je to být na mušce, tak dnes budeme nuceni přijmout některá opatření pro zajištění naší bezpečnosti,“ řekl Putin podle agentury Reuters na společné tiskové konferenci s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem.
„V případě Polska platí to samé,“ dodal. Trval ale na tom, že Rusko není tím, kdo podnikl první krok, pouze prý reaguje na akce Washingtonu. Putin ani tentokrát neupřesnil kroky, které Rusko v této souvislosti hodlá podniknout.
Štít má chránit členy NATO před případným útokem z oblasti Blízkého východu. Moskva ho ale považuje za ohrožení své bezpečnosti. Kvůli aktivitám Kremlu nicméně Severoatlantická aliance posiluje v Pobaltí. Estonský premiér požádal o trvalou přítomnost spojenců. Rozhodnout by se o tom mohlo na červencovém varšavském summitu NATO.
Člen vedení NATO: Plán podobný výzvě Estonska předložíme na summitu
Náměstek generálního tajemníka NATO Alexandr Vershbow v rozhovoru pro ČT uvedl, že na varšavském summitu budou požadavky Estonska patrně „uspokojeny“. Podle něj se prý výrok tamního premiéra příliš neliší od plánů, které chce Aliance ve Varšavě předložit.
„Navrhujeme rotační nasazení vojsk velikosti zhruba jednoho praporu v každém baltském státu a v Polsku. Možná k tomu posílení námořních a vzdušných sil v Černém a v Baltském moři. A to všechno, abychom poskytli zastrašující sílu proti Rusku. Cílem je obrana, nikoliv provokace,“ uvedl Vershbow.
Odmítl také často uváděný argument ze strany Moskvy: NATO prý dál rozšiřuje svou sféru vlivu navzdory slibům daných z 90. let. Oba mocenské bloky se podle Vershbowa tehdy výslovně dohodly pouze na tom, že při sjednocování Německa vojáci NATO nevstoupí na východ této země. „To Gorbačov potvrdil. Když země střední a východní Evropy zaklepaly na dveře NATO, tak jsme o tom s Ruskem diskutovali. V té době se Rusům ten nápad nelíbil, ale neobvinili nás z porušování jakéhokoliv slibu,“ zmínil člen vedení NATO pro ČT.
Současné zhoršení vztahů je ale podle Vershbowa nutné hledat dva roky zpátky – v počínání Ruska při ukrajinské krizi. „Před dvěma lety se Rusko rozhodlo změnit hranice silou, což je něco, o čemž jsme si mysleli, že se nám podařilo v Evropě vymýtit díky poválečnému uspořádání, Helsinským dohodám a dalším dokumentům,“ uvedl.
Rusko nebude o Krymu s nikým diskutovat
Pro šéfa Kremlu byla cesta do Atén jeho první letošní oficiální návštěvou unijní země. Naposledy vycestoval před rokem do Itálie. Jeho cesty do zemí osmadvacítky jsou sporadické od roku 2014, kdy Unie vyhlásila vůči Moskvě sankce související s konfliktem na Ukrajině. Ohledně Krymu, který Rusko zabralo v roce 2014, Putin řekl, že to považuje za uzavřenou záležitost. „Bylo to historické rozhodnutí lidí, kteří tam žijí. Rusko o tom nebude s nikým debatovat,“ prohlásil ruský prezident.
Řecký premiér Tsipras v souvislosti s ruskou návštěvou řekl, že je nutný dialog. „Bludný kruh militarizace z dob studené války, podobná rétorika a řada sankcí nejsou produktivní,“ uvedl.
Oba státníci se zavázali k prohlubování vzájemných vztahů. Intenzivnější spolupráce by měli dosáhnout v oblasti vědy, školství, turistiky nebo obnovitelných zdrojů. Putin taky přislíbil příliv investic v rámci privatizačních plánů řecké vlády.
