Gambie podala k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) v Haagu žalobu na Myanmar (dříve Barma). Obvinila ho z genocidy menšinového muslimského etnika Rohingů, informují zahraniční média. Západoafrická Gambie tak učinila jménem Organizace islámské spolupráce (OIC), která sdružuje 57 států.
Právníci Gambie podle agentury AP v žalobě požadují, aby tribunál OSN nařídil okamžitá opatření k zastavení „genocidního chování Myanmaru“.
Myanmarské úřady převážně muslimské Rohingy neuznávají jako národnostní menšinu a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše.
Postup Myanmaru vůči menšině podle žaloby k ICJ zahrnuje zabíjení, fyzické i duševní poškozování a nucené přesuny, což nese znaky genocidy, neboť cílem je „zničit celou populaci Rohingů nebo její část“.
Gambie i Myanmar podepsaly úmluvu OSN o genocidě z roku 1984, která její páchání trestá. Zavazuje také všechny signatářské státy, aby genocidě bránily a trestaly ji, připomíná agentura Reuters.
V myanmarském Arakanském státě zůstává asi 600 tisíc Rohingů. Podle zářijové zprávy vyšetřovatelů OSN čelí tito lidé systematickému pronásledování a žijí pod hrozbou genocidy.
Myanmarské bezpečnostní síly v posledních dvou letech při svých operacích zabily tisíce Rohingů a 740 tisíc členů tohoto etnika donutily uprchnout do sousedního Bangladéše.
Myanmar je dominantně buddhistická země. Náboženská nesnášenlivost je jednou z hlavních příčin konfliktu.
- Arakanský stát na západě buddhistického Myanmaru byl donedávna domovem více než milionu členů muslimské menšiny Rohingů. Ty vláda pokládá za nelegální přistěhovalce z Bangladéše a neumožňuje jim získat občanství či volit. Podle odhadů jich je kolem 1,1 milionu.
- Ze země od srpna 2017 uprchlo před násilím do sousedního Bangladéše už přes 700 tisíc Rohingů. Exodus vyvolalo tažení myanmarské armády proti této etnické skupině, kterým vojáci reagovali na útoky rohingských povstalců na řadu stanovišť myanmarských bezpečnostních sil.
- Podle svědků vojáci při raziích vraždili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice. V lednu 2018 se na základě dohody mezi Myanmarem a Bangladéšem měli začít muslimští uprchlíci do míst svých bývalých domovů vracet, začátek repatriací byl ale odložen.
- V únoru téhož roku pak vyšlo najevo, že opuštěné rohingské vesnice byly srovnávány se zemí buldozery. Ochránci lidských práv upozorňují, že může jít o snahu smazat důkazy o násilnostech. Myanmar tvrdil, že jen připravuje podmínky pro návrat uprchlíků.
