Muzea v belgické metropoli si stěžují na velký propad návštěvnosti poté, co ve městě letos v březnu došlo k sebevražedným atentátům na tamním letišti a v metru. Pokles dosahuje až třiceti procent. Neplatí to však v případě dvou muzeí ve čtvrti Molenbeek, odkud pocházeli někteří teroristé a pachatelé zmiňovaných útoků.
Muzeum průmyslu a práce v Molenbeeku leží v bývalé slévárně, podle které také nese název. Pouhých 500 metrů od domu, kde letos v březnu belgičtí policisté dramaticky zatýkali Salaha Abdeslama, který se tam skrýval a nyní je obviněný z terorismu v Paříži.
Když poté sebevražední atentátníci útočili v samotném Bruselu, belgická metropole přišla o tisíce návštěvníků. Tohle muzeum, kde najdete třeba první návrh balení pro slavné belgické pralinky, ovšem konstatuje dvojnásobný zájem oproti loňsku.
„Předtím do Molenbeeku nechodili, protože to bylo za vodním kanálem, tedy turistickou zónou. Teď zjišťujeme, že přichází objevit Molenbeek, vidí v něm jinou tvář Bruselu, velmi rozdílnou, lidovou čtvrť,“ říká Pascal Majérus, historik Muzea průmyslu a práce.
Výstava umění spojeného s kulturou 2.0
Koho nezajímají ukázky starého průmyslu, který z Molenbeeku kdysi udělal „malý Manchester“, ten může zamířit k sousedům, do novotou zářícího svatostánku současného umění.
Zde jsou k vidění ukázky umění od roku 2000, jež je spojené s kulturou 2.0. „To znamená se sociálními sítěmi, internetem, nízkonákladovým cestováním. Jde o umělce, kteří jsou spojení s touto městskou kulturou,“ popisuje Stanislas de Poucques z muzea umění MIMA v Molenbeeku.
Toto soukromé muzeum moderního umění bylo přitom přímo ovlivněné bruselskými atentáty. Právě kvůli nim muselo o celý měsíc posunout své oficiální zahájení.
„Atentáty uvrhly náš projekt, na kterém jsme pracovali dva roky, do vyčkávacího režimu. Po dokončení jsme otevřeli 15. dubna. Máme mnoho návštěvníků, kteří přichází. Nemůžeme tak říct, že by to na nás mělo nakonec opravdu negativní dopad,“ dodává de Poucques.
