Musk věří, že jeho loď dostane za devět let lidskou posádku na Mars

Americký miliardář, vizionář a šéf společnosti SpaceX Elon Musk věří, že jeho vesmírná loď bude za devět let schopna přistát na Marsu s lidskou posádkou. Slíbil také, že v září poodhalí svůj podrobný plán kolonizace Marsu.

„Pokud půjdou věci podle plánu, měli bychom být schopni v roce 2024 vyslat loď s posádkou k Marsu. Doletět by tam měla v roce 2025. To je plán hry,“ nastínil Musk své vize.

Šéf společnosti SpaceX se již dříve nechal slyšet, že by chtěl umřít na Marsu. Nyní ujistil, že rozhodně nemá žádná „přání ohledně smrti na Marsu“, ale „pokud se chystáte vybrat si místo, na kterém umřete, Mars není špatná volba,“ poznamenal s úsměvem během středeční Code Conference.

Začátek éry pro cestování lidí na Mars vidí nejdříve v polovině příští dekády, tedy v roce 2024. „Bude třeba opravdu veliká raketa,“ podotkl. První zkouška rakety Falcon Heavy je naplánována na podzim, tento termín se ale už několikrát posouval.

obrázek
Zdroj: ČT24

SpaceX nyní testuje schopnost svých raketových nosičů řízeně přistávat. První úspěch v této oblasti firma zaznamenala loni v prosinci, když první stupeň jejího raketového nosiče přistál na pevnině nedaleko místa startu. Společnost si od zachování prvního stupně raketového nosiče slibuje jeho opětovné využití při dalších startech, což přinese značnou finanční úsporu.

SpaceX vozí náklad k ISS

Už dříve Musk poodhalil, že by chtěl v roce 2018 vyslat na Mars loď bez posádky. Vnitřní prostor modulu lodi Red Dragon (Rudý drak) ovšem není větší než kabina většího osobního automobilu, takže v takovýchto podmínkách lidé nemohou cestovat dál než na Měsíc. „Na dlouhé lety by to nebyla žádná legrace,“ uvědomuje si podnikatel.

SpaceX už lodi Dragon využívá pro přepravu nákladu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Příští rok se očekávají první pilotované starty. Musk věří, že modernizovaná verze Dragonu bude schopna přistávat kdekoli ve sluneční soustavě.

Svůj plán letů k Marsu má i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který počítá s pilotovanou misí někdy ve 30. letech. Členka vedení NASA Dava Newmanová prohlásila, že úřad poskytne Muskovi technickou pomoc výměnou za poznatky získané na Marsu. Finančně ale jeho plány nepodpoří.

Projekt Mars One
Zdroj: ČT24

S plánem dostat lidi na rudou planetu přišla i nizozemská organizace Mars One. Kontroverzní projekt ovšem počítá s tím, že půjde jen o jednosměrný let, délku přežití po přistání odhaduje na 68 dní. Do užšího výběru v soutěži o letenku se dostala i jedna Češka.

Podle plánu se má za dva roky k Marsu vydat první průzkumná sonda, v letech 2022 rovery, které připraví zázemí a vybudují základny. A v roce 2024 (po sedmiměsíční cestě a devítiletém výcviku) i první čtyři lidé. Následně má být na planetu vysílána čtyřčlenná posádka každé dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola chilských prezidentských voleb postupují Jaraová a Kast

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle tamních médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení více než 85 procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,7 procenta hlasů, její konkurent 24,1 procenta. Druhé kolo se uskuteční 14. prosince.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

„Někdy voda neteče i půl dne.“ Írán se potýká s rozsáhlým suchem

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo na zemi. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.
před 1 hhodinou

Největší americká letadlová loď dorazila do Karibiku

Do Karibiku dorazilo největší válečné plavidlo světa, americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle sdělení amerického námořnictva se připojí k flotile, která má za úkol bojovat v oblasti proti zločineckým skupinám. Venezuela považuje silnou vojenskou přítomnost Spojených států v Karibiku za zastrašování, napětí mezi oběma zeměmi narůstá. Informovala o tom dnes agentura DPA.
před 3 hhodinami

Polsko upravilo podporu pro ukrajinské uprchlíky

V Polsku se mění podpora ukrajinským uprchlíkům. V zemi s 37 miliony obyvatel jich žije přes milion. Od listopadu pro ně platí nová pravidla. Nově mají například nárok na sociální dávky, pouze pokud pracují. To se podařilo 78 procentům Ukrajinců, kteří tak významně přispívají místní ekonomice.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Kongu zahynuly desítky horníků při neštěstí v kobaltovém dole

Nejméně 32 horníků zahynulo v sobotu při zřícení mostu v kobaltovém dole na jihovýchodě Konga, informovala agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Bilance se může zvýšit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Národní garda se částečně stáhne z Chicaga a Portlandu, uvádí NYT

Americká vláda stáhne část příslušníků Národní gardy z Chicaga a Portlandu, informuje list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje. Opatření přichází několik týdnů poté, co prezident Donald Trump nasazení Národní gardy v obou městech nařídil, a to navzdory námitkám tamních politických představitelů. Trump tento krok odůvodnil vysokou kriminalitou.
před 8 hhodinami

Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny. I přes korupční skandál, míní Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...