Mursí přerušil diplomatické vztahy se Sýrií, je pro bezletovou zónu

Káhira - Egyptský prezident Muhammad Mursí vyzval mocnosti, aby neváhaly s bezletovou zónou nad Sýrií. Předtím oznámil „definitivní přerušení vztahů“ s režimem syrského prezidenta Bašára Asada a nařídil uzavření velvyslanectví v Damašku. Zároveň vyzval libanonské hnutí Hizballáh, aby stáhl své bojovníky ze Sýrie a už nezasahoval do tamější občanské války. Do situace v Sýrii se po včerejší spekulaci médií ohlděně bezletové zóny na Sýrií vložil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj by vytvoření bezletové zóny nad Sýrií za pomoci amerických stíhaček F-16 a baterií Patriot v Jordánsku porušovalo mezinárodní právo. V Sýrii boje stále pokračují, ze syrské armády také dezertovali další vojáci.

Podle agentury Reuters jde tak o zatím nejtvrdší postoj, jaký zaujala nejlidnatější arabská země vůči Sýrii. „Rozhodli jsme se dnes zcela přerušit vztahy se Sýrií a se současným syrským režimem,“ prohlásil Mursí na setkání sunnitských duchovních a několika tisíc svých stoupenců na fotbalovém stadiónu v Káhiře. „Stavíme se proti Hizballáhu při jeho agresi vůči syrskému lidu. Hizballáh musí opustit Sýrii - to jsou vážně míněná slova. Neexistuje žádný prostor nebo místo pro Hizballáh v Sýrii,“ dodal Mursí.  

Lavrov: Bezletová zóna nad Sýrií by porušovala mezinárodní právo

Mezinárodní společenství se vzrůstajícím znepokojením pohlíží na boje mezi syrskou armádou a povstalci, zahraničí se však do syrské krize přímo vojensky nezapojuje. Rusko podle Lavrova doufá, že Američané budou své praktické kroky týkající se Sýrie podnikat v rámci společné rusko-americké iniciativy zaměřené na svolání mezinárodní konference o syrské krizi, které by se měly zúčastnit i zainteresované syrské strany včetně Damašku. 

  • „Není třeba být velkým expertem, aby člověk pochopil, že sestřelování syrských letadel z jordánského území by tak jako tak bylo v rozporu s mezinárodním právem,“ citovala Lavrova agentura ITAR-TASS.

Ve Washingtonu se tento měsíc objevily informace, že Spojené státy vyšlou do Jordánska na cvičení protiletadlové raketové systémy Patriot a bojové letouny F-16 a že by tam tyto prostředky mohly po manévrech ponechat právě kvůli válečnému konfliktu v Sýrii. Diplomatické zdroje z Turecka pak v pátek uvedly, že Spojené státy zvažují zřízení bezletové zóny u syrské hranice s Jordánskem. 

Severoatlantická aliance již dříve letos rozmístila u hranic Turecka se Sýrií protirakety Patriot, které jsou schopny likvidovat balistické střely Scud, jimiž Damašek disponuje, a které by teoreticky mohly být využity i pro zajištění případné bezletové zóny.

Rusko má pochybnosti o použití chemických zbraní v Sýrii

Lavrov zároveň vyslovil pochybnosti o amerických důkazech o tom, že syrský režim použil v konfliktu chemické zbraně. Podle Lavrova není jisté, zda zkoumané vzorky odpovídají standardům Organizace pro zákaz chemických zbraní. Ruský ministr současně kritizoval generálního tajemníka OSN za to, že prý nereagoval dostatečně pohotově na žádost Damašku prověřit naopak informace, že v březnu v Halabu použili chemických zbraní povstalci.

Washington je přesvědčen, že má dostatečné důkazy o tom, že tím, kdo se v Sýrii uchýlil k chemickým zbraním, jsou vládní oddíly. Americký ministr zahraničí John Kerry dnes podle agentury Reuters prohlásil, že tímto způsobem dává syrský prezident Bašár Asad najevo neochotu k vyjednávání o urovnání krize, což znamená hrozbu, že politická dohoda se ocitne mimo dosah.

Sergej Lavrov
Zdroj: ČT24


Boje v Sýrii pokračují, ze syrské armády dezertovali další vojáci

Ze syrské armády uprchlo do sousedního Turecka šest generálů a bezmála sedm desítek důstojníků. Za dva roky trvající občanské války jde o další ze série dezercí, které oslabují armádu a naopak posilují povstalce. Většina vojáků totiž následně nastupuje do povstaleckých skupin.

Syrská letadla a dělostřelectvo bombardovaly dnes pozice protivládních povstalců v metropoli Damašku a dalších městech. K dnešním náletům došlo na východním předměstí Damašku Džóbar, které je dějištěm prakticky každodenních bojů mezi protirežimními silami a povstalci. V sobotu nad ránem byla bombardována oblast u palestinského uprchlického táboře Jarmúk na jižním předměstí hlavního města. Minometné granáty dopadly ještě na tři další místa. Několik osob utrpělo zranění.

Občanská válka v Sýrii si od roku 2011 vyžádala nejméně 80 tisíc obětí. Dalších 1,5 milionu lidí ze země kvůli konfliktu uprchlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 40 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 57 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...