Moskva začala další studenou válku, říká ruský novinář

Praha/Moskva - Rusko začalo další studenou válku proti Západu. V pořadu Interview ČT24 to řekl ruský novinář a bojovník za lidská práva Alexandr Podrabinek. "Západ zatím tuhle rukavici nechce zvednout, doufá, že vše ještě přejde, ale to se nestane," dodává někdejší disident Podrabinek. V zahraniční politice podle něj Rusko stále více připomíná Sovětský svaz, ať už jde o expanzi do sousedních států nebo o pokusy podřídit svému politickému vlivu ty, kteří by podle Kremlu měli kráčet po jedné cestě s Ruskem.

„Nejvýraznějším příkladem ruského odklonu od demokratické cesty je fakt, že nemáme skutečnou parlamentní demokracii. Ruský volební systém je fraška,“ postěžoval si v pořadu Podrabinek. Připomíná, že Rusko si samo volí cestu bez Rady Evropy, bez Světové obchodní organizace, bez jakékoli mezinárodní instituce. „Představitelé v Moskvě si myslí, že si sami stačí - mají ropu a plyn, budou je prodávat na Západ a nic víc nepotřebují,“ říká ruský novinář.

„Ukazují nám, že život novináře nemá žádnou cenu.“

„Dnes žijeme ze zbytků svobody, která zbyla po Jelcinovi. Je jí stále méně, ale stále existuje. Máme relativní svobodu slova. Za vydávání vlastních novin člověk nejde do vězení - už to můžeme považovat za svobodu,“ míní Podrabinek.

Tragický konec Anny Politkovské podle něj dokazuje, jak nebezpečné je v Rusku novinářské povolání. Podle Podrabinka se na tom za prezidenta Medveděva nic nezměnilo. Ruští novináři navíc musejí čelit různým tlakům. „Jedním z nejefektivnějších tlaků je ukázat, že život novináře nemá žádnou cenu. To nám ukázala právě vražda Politkovské - a ona nebyla první a možná ani ne poslední,“ poukázal Podrabinek.

Alexandr Podrabinek:

„Pokud nechcete mít problémy s Kremlem, nebudete psát o Chodorkovském nebo Jukosu. Nesmíte ani kritizovat Putina.“

„Nejsou konkrétní témata, o kterých se nesmí psát. Jsou ale témata, o kterých novináři vědí, že nemá cenu o nich psát, pokud nechtějí mít problémy s Kremlem,“ popisuje současnou situaci bývalý disident. „Je to například téma Chodorkovského, Jukosu, kritika Putina - bývalý prezident je na to totiž velice citlivý,“ poukazuje Podrabinek. Posledním ostrůvkem svobodných informací je podle něj internet. "Kreml se ale i ten snaží nějakým způsobem omezit. Neustále se snaží do parlamentu uvádět návrhy zákonů, které by to zařídily. Chce také zavést odpovědnost za informace.

Rusko za utlačování svobody tisku kritizovala americká organizace Freedom House. Newyorský výbor pro ochranu novinářů zase zařadil Rusko mezi deset států, kde je svoboda slova v ohrožení.

Litviněnka zabily ruské zvláštní služby

Podrabinkovým známým byl zavražděný bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko. Někdejší disident nepochybuje, že za jeho smrtí stojí ruské zvláštní služby. „Cítil, že je možné, že se ho ruská služba bude chtít zbavit. Těsně před smrtí - když už ležel v nemocnici - jsem se ho zeptal, jak se mohlo stát, že ho někdo otrávil. Odpověděl mi, že to od toho člověka nečekal, že mu důvěřoval.“ Motivem vraždy podle Podrabinka byl fakt, že měl Litviněnko přístup k velkému množství k informacím, které chtělo Rusko utajit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 21 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 29 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 39 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 48 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 10 hhodinami
Načítání...