La Paz - Prezident Evo Morales na summitu latinskoamerických států v bolivijské Cochabambě pohrozil uzavřením amerického velvyslanectví v Bolívii. Země se podle něj možná k tomuto kroku uchýlí odvetou za údajný nátlak, kterým si Washington vynutil neplánované úterní přistání bolivijského vládního letounu ve Vídni. „Prozkoumáme, zda není nezbytné uzavřít velvyslanectví USA v Bolívii,“ řekl Morales na summitu skupiny Unasur, která sdružuje dvanáct latinskoamerických států. „Zastupitelský úřad Spojených států nepotřebujeme,“ dodal.
Účastníci summitu žádají ve společném prohlášení vysvětlení a omluvu od Francie, Portugalska, Španělska a Itálie. Prezidenti pěti latinskoamerických států rovněž oznámili, že podpoří bolivijskou oficiální stížnost v Komisi OSN pro lidská práva. Francie se bolivijské vládě za incident omluvila, ale Morales prohlásil, že omluvy nestačí. Španělské ministerstvo zahraničí oznámilo, že přistání na svém území bolivijskému letadlu nezakázalo. Bolivijská vláda vydala prohlášení, že si pozve velvyslance Francie a Itálie a portugalského konzula k pohovoru a bude žádat vysvětlení.
Navzdory tvrdým útokům na Spojené státy za pronásledování Edwarda Snowdena zatím žádná latinskoamerická země neprojevila zájem poskytnout prchajícímu Američanovi azyl. Jedinou výjimkou je Venezuela, tu ale podle sdělení Caracasu Snowden o azyl nežádá.
Morales strávil proti své vůli úterní noc a středeční dopoledne na letišti ve Vídni, kde muselo jeho letadlo při cestě z Moskvy neplánovaně přistát. Paříž a Lisabon mu totiž zakázaly přelet v obavě, že se na palubě skrývá americký uprchlík Edward Snowden. V cestě do Bolívie Morales mohl pokračovat až krátce před polednem, kdy se zmatky vyjasnily. Snowden na palubě letadla nebyl.
Latinská Amerika (ne)solidární s Moralesem
Solidaritu s Moralesem přijeli do Cochabamby vyjádřit prezidenti Ekvádoru, Venezuely, Argentiny, Uruguaye a Surinamu. Sedm ostatních členských zemí seskupení Unasur ale narychlo svolaný summit obeslalo delegacemi na nižší úrovni. Z Brazílie nepřijela ani Dilma Rousseffová, prezidentka nejmocnějšího státu kontinentu. Podle bolivijských pořadatelů byl summit demonstrací bezpodmínečné podpory bolivijské vlády v jejím boji s agresí Spojených států a jejich evropských spojenců.
Summit v Cochabambě se konal na pozadí násilných útoků proti diplomatickým zastoupením USA a Francie v Bolívii. V Santa Cruz na východě země útočníci potřísnili budovu amerického konzulátu červenou barvou a popsali protiamerickými nápisy. V hlavním městě La Pazu dav kameny zaútočil na francouzské velvyslanectví.
Ke střízlivému pohledu na diplomatický incident vyzval kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Na svém twitterovém účtu vyjádřil solidaritu s Moralesem, ale varoval před zavlečením regionu do diplomatického konfliktu s Evropou.
