Teherán – Před čtvrt rokem se začal svět dívat na Írán s nadějí, kterou vyvolalo zvolení Hasana Rouháního prezidentem. Nyní ale agentura Reuters přinesla informace, z nichž vyplývá, že je na poli jiný hráč, který v zemi drží veškerou moc. Reuters tvrdí, že nejvyšší duchovní - Alí Chameneí - kontroluje společnost s majetkem větším, než představuje loňský příjem Íránu z ropy. Chameneího finanční impérium má údajně hodnotu 95 miliard dolarů (téměř dva biliony korun).
Takové jmění jako Chameneí nedokázal nashromáždit ani šáh Rezá Pahlaví svržený islámskou revolucí v roce 1979. Svrženého šáha islámská administrativa obvinila, že spolu s manželkou ukradl 35 miliard dolarů, což by v přepočtu s nynějšími kurzy činilo 79 miliard dolarů.
Úřad jménem Setad neboli Ústředí pro vykonání imámova příkazu vzešel z krvavého chaosu islámské revoluce, aby nynějšímu nejvyššímu vůdci zajistil dominanci v mnoha sektorech íránského hospodářství. Vznikl na základě stručného výnosu ajatolláha Chomejního.
Neměl nic, teď vše ovládá
Podle výpočtu Reuters vzrostl od 80. let majetek kontrolovaný Setadem na astronomických 95 miliard dolarů. „Podnikatelský moloch“ zasahuje do všech odvětví íránské ekonomiky, do finančnictví, ropného průmyslu, telekomunikací, výroby antikoncepce i chovu pštrosů. Všude tam vytváří zcela mimo kontrolu íránské vlády ohromné zisky, které jsou plně k dispozici nejvyššímu vůdci země.
Ajatolláh Alí Chameneí proslavený asketickým životním stylem zřejmě mamutí společnost nepoužívá jako zdroj bohatství, nýbrž jako nástroj udržování a posilování své moci. „Všechno naplánoval, o všem přemýšlel. Než se stal vůdcem, neměl nic,“ poznamenal Chameneího životopisec Mehdí Chaladží. Z peněz nahromaděných nadací se sice postavily školy nebo silnice v chudých oblastech Íránu, ale majetek se spíše hromadí, neutrácí. Hradí se z něj také chod Chameneího úřadu, který čítá 500 lidí.
Setad může zabavovat dle libosti Chameneího
A zdroj Chameneího soukromého hospodářského impéria? Jde o konfiskace majetku desetitisíců obyčejných Íránců - ať už těch, kteří před islámskou revolucí uprchli, nebo příslušníků náboženským menšin a odpůrců režimu. Dnes má Setad dokonce k dispozici soudní povolení zabavovat soukromý majetek ve jménu duchovního vůdce. „Žádný z íránských dohlížecích orgánů nemá právo zkoumat majetek Setadu,“ konstatoval íránský exilový právník Naghí Mahmudí.
Josef Kraus, politolog
„Podobná kontrola íránského průmyslu je v zemi prakticky standardem – není to nic nového. Nejvyšší duchovní vůdce drží jakoukoli moc – neznamená to, že by fyzicky vlastnil veškerý tento majetek, ale může kontrolovat chod ekonomiky – finanční prostředky může poslat tam, kde to považuje za vhodné, což odpovídá jeho funkci.“
Příležitost pro nebývalou expanzi ajatolláhova hospodářského úřadu přišla po prosinci 2006. Tehdy kvůli jadernému programu začaly na zemi dopadat tvrdé mezinárodní sankce, které zcela zaškrtily hospodářský růst. Setadu se ale dokázal udržet mimo mezinárodní radar, a dokonce expandoval do zahraničí. „Těm na druhé straně vyjednávacího stolu jsme jasně řekli, že výhrůžky, sankce, znevažování a diskriminace nebudou fungovat,“ podotkl Rouhání.
Nikdy nekončící jednání o íránském jádru
Ministr zahraničí USA John Kerry dnes varoval před novými americkými sankcemi vůči Íránu. Kerry po Kongresu žádá „prozatímní pauzu“, aby se mohli diplomaté světových mocností pokusit uzavřít s Teheránem dohodu o jeho sporném jaderném programu.
V sobotu bez úspěchu skončilo ostře sledované jednání mezi Íránem a skupinou 5+1, tedy stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německem. Světové mocnosti se s islámskou republikou již roky snaží vyřešit spor o íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Západ podezřívá Íránce, že usilují o jadernou bombu, což Teherán odmítá a trvá na tom, že má zájem jen o mírové využití jádra.
