Lucemburk - Nejen rozhodnutí Ústavního soudu může proces ratifikace Lisabonské smlouvy zkomplikovat. Je tu ještě podmínka českého prezidenta. Žádá výjimku z charty základních práv Evropské unie. Chce tak zabránit případnému prolomení Benešových dekretů. K tomu má ale podmínku i Evropská unie. Ministři zahraničí sedmadvacítky chtějí po Česku garance, že tento ústupek už bude poslední.
Když české straně tentokrát vyhoví, tak švédské předsednictví chce mít jistotu, že si Praha nezačne klást další podmínky. „Když Ústavní soud řekne ano, na to musíme počkat, pak chceme, aby pan Klaus podepsal, a neuděláme žádný ústupek. Musíme mít záruku, že podepíše,“ prohlásila švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malströmová.
Füle: Česko se nebude odvolávat na žádnou konkrétní část legislativy
Na schůzi ministrů v Lucemburku se ozvaly i další země. Například podle Maďarska v textu výjimky nesmí být Benešovy dekrety vůbec zmíněny. Podle českého ministra pro evropské záležitosti se na textu výjimky pracuje, ale neměl by to být problém. „Ujistili jsme minimálně dvě delegace, že v tom našem návrhu se nebudeme odvolávat na žádnou konkrétní část naší legislativy,“ potvrdil český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.
Jinými slovy, česká strana se nebude odvolávat ani na Benešovy dekrety. Slovensko se také přidalo - chce, aby pro něj platilo vše, co pro Českou republiku. Kauza ratifikace Lisabonu tak bude zcela jistě dominovat i summitu Evropské sedmadvacítky ve čtvrtek a v pátek v Bruselu.
Schůze v Lucemburku bude pokračovat i dnes. Ministři zahraničí se ale budou zaobírat jinými tématy - například bezpečnostní situací v Pákistánu nebo volbami v Afghánistánu. Země sedmadvacítky také hodlají řešit zbrojní embargo vůči Uzbekistánu či situaci na Srí Lance.
