Mezinárodní soudní dvůr připustil žalobu Íránu na americké sankce

Nahrávám video

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve středu rozhodl, že se může zabývat žalobou, kterou podal Írán na Spojené státy kvůli hospodářským sankcím. Podle Teheránu jimi USA porušují starou smlouvu o ekonomických a konzulárních vztazích uzavřenou v roce 1955. Tehdy panovaly mezi oběma státy přátelské vztahy. ICJ se označil ve věci za příslušný soud a íránskou žalobu za přípustnou. Teherán přivítal rozhodnutí jako své vítězství. USA vyjádřily nad rozhodnutím zklamání.

Írán se na Mezinárodní soudní dvůr obrátil v roce 2018 poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump uvalil na zemi ekonomické sankce. Krok následoval po rozhodnutí Washingtonu odstoupit od smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015.

Současný americký prezident Joe Biden se chce k dohodě vrátit. Zatím ale mezi Washingtonem a Teheránem nepanuje shoda na tom, jaké kroky je na cestě k tomuto cíli třeba podniknout.

Projednávání u soudu nejspíš potrvá několik let

USA minulý rok ICJ požádaly, aby íránské žádosti o projednání žaloby nevyhověl. Podle Washingtonu se Írán mylně dovolává smlouvy z roku 1955. Soud nyní ale sdělil, že americké námitky zamítl. Následovat by tak mělo hlavní líčení. Kdy začne, není jasné. Agentura DPA připomněla, že řízení u ICJ trvají i několik let.

Pakt z roku 1955 USA a Írán uzavřely dlouho před islámskou revolucí, která zpřetrhala jejich vazby. Země neudržují diplomatické vztahy od roku 1980. Írán nyní trvá na tom, že může nárok na plnění této úmluvy uplatnit, protože se týká ekonomických vztahů, jež nynější sankce zásadním způsobem ovlivňují.

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček řekl pro Horizont ČT24, že Teherán se snaží ukázat, že jsou to Američané, kdo porušují smlouvy. Jde však podle něho spíše o PR cvičení. Současnou situaci hodnotí jako vzájemné oťukávání a ukazování svalů.

Jednání o smlouvě o íránském jaderném programu, která jsou pozorně sledována, pak může ovlivnit i červnové prezidentské volby v Íránu, naznačil Tureček.

Kdo udělá první krok?

„Nové vítězství pro Írán,“ komentoval ve středu rozhodnutí ICJ na Twitteru íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tribunál ale nemá nástroje, jak případný verdikt o zrušení sankcí vynutit. Teherán tak sází i na tradiční metody. Hrozí dalším obohacováním uranu a vyzývá Spojené státy, aby se vrátily k jaderné dohodě.

„Jsme připraveni splnit naše závazky ve chvíli, kdy uvidíme, že Spojené státy plní ty své,“ uvedl Zaríf.

Nová americká vláda naznačila, že má zájem smlouvu o íránském jaderném programu obnovit. Bidenova administrativa si od ní slibuje zabránění Teheránu v zisku jaderné zbraně a také uklidnění regionálních konfliktů od Sýrie po Jemen. Jednání ovšem Washington podmiňuje prvním krokem Teheránu – má opět dodržovat podmínky jaderné dohody.

„Samozřejmě jsme s Íránci nevedli žádná jednání. A nečekal bych, že k nim dojde, pokud nám nevyjdou vstříc,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Zároveň řekl, že USA jsou zklamány rozhodnutím soudu. „Velmi si Mezinárodního soudního dvora vážíme. Jsme ale zklamáni, že nepřijal naše závažné právní argumenty poukazující na to, že íránská žádost nespadá pod pravomoc tohoto soudu,“ řekl Price.

Komentátoři americkou reakci nepovažují za odmítnutí, ale spíš za pokus získat čas. „Bidenův zahraničněpolitický tým ještě není plně obsazen. Nejspíš není schopen rozhodovat. Když ale bude zpoždění vydávat za neústupnou vyjednávací pozici, může prezident vypadat silně pro své domácí publikum,“ řekl zakladatel Národní rady Íránců v Americe Trita Parsi.

Soud nemá žádné pravomoce

Soud už v roce 2018 vydal předběžné opatření, kterým nařídil USA, aby zrušily ty ze sankcí, které mají vliv na humanitární dovoz a služby zajišťující bezpečnost íránského letectví.

ICJ, který sídlí v Haagu, je soudním orgánem OSN a řeší právní spory mezi státy. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud ale nemá žádné pravomoci, jak státy donutit, aby se jeho rozhodnutím řídily. USA i Írán už v minulosti některé verdikty ICJ ignorovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve francouzském Limoges vzplála během protestů radnice, úřady viní „vandaly“

Ve Francii se konalo na 110 protestních shromáždění kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí, ministr vnitra Laurent Nuňez mluví o 550 tisících lidí. Ve městě Limoges zachvátil sídlo radnice z 19. století požár, místní představitel hovoří o „úmyslném činu vandalů“. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice. Nuňez uvedl, že během dne bylo zadrženo na 400 lidí.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Rumunské stíhačky sestřelily dva ruské drony Geraň, uvedlo ministerstvo

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Později informovalo, že se jednalo o útočné drony typu Geraň, které jsou ruskou variantou dronu íránské konstrukce Šáhed.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 12 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.