Mezinárodní soudní dvůr připustil žalobu Íránu na americké sankce

Nahrávám video

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve středu rozhodl, že se může zabývat žalobou, kterou podal Írán na Spojené státy kvůli hospodářským sankcím. Podle Teheránu jimi USA porušují starou smlouvu o ekonomických a konzulárních vztazích uzavřenou v roce 1955. Tehdy panovaly mezi oběma státy přátelské vztahy. ICJ se označil ve věci za příslušný soud a íránskou žalobu za přípustnou. Teherán přivítal rozhodnutí jako své vítězství. USA vyjádřily nad rozhodnutím zklamání.

Írán se na Mezinárodní soudní dvůr obrátil v roce 2018 poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump uvalil na zemi ekonomické sankce. Krok následoval po rozhodnutí Washingtonu odstoupit od smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015.

Současný americký prezident Joe Biden se chce k dohodě vrátit. Zatím ale mezi Washingtonem a Teheránem nepanuje shoda na tom, jaké kroky je na cestě k tomuto cíli třeba podniknout.

Projednávání u soudu nejspíš potrvá několik let

USA minulý rok ICJ požádaly, aby íránské žádosti o projednání žaloby nevyhověl. Podle Washingtonu se Írán mylně dovolává smlouvy z roku 1955. Soud nyní ale sdělil, že americké námitky zamítl. Následovat by tak mělo hlavní líčení. Kdy začne, není jasné. Agentura DPA připomněla, že řízení u ICJ trvají i několik let.

Pakt z roku 1955 USA a Írán uzavřely dlouho před islámskou revolucí, která zpřetrhala jejich vazby. Země neudržují diplomatické vztahy od roku 1980. Írán nyní trvá na tom, že může nárok na plnění této úmluvy uplatnit, protože se týká ekonomických vztahů, jež nynější sankce zásadním způsobem ovlivňují.

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček řekl pro Horizont ČT24, že Teherán se snaží ukázat, že jsou to Američané, kdo porušují smlouvy. Jde však podle něho spíše o PR cvičení. Současnou situaci hodnotí jako vzájemné oťukávání a ukazování svalů.

Jednání o smlouvě o íránském jaderném programu, která jsou pozorně sledována, pak může ovlivnit i červnové prezidentské volby v Íránu, naznačil Tureček.

Kdo udělá první krok?

„Nové vítězství pro Írán,“ komentoval ve středu rozhodnutí ICJ na Twitteru íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tribunál ale nemá nástroje, jak případný verdikt o zrušení sankcí vynutit. Teherán tak sází i na tradiční metody. Hrozí dalším obohacováním uranu a vyzývá Spojené státy, aby se vrátily k jaderné dohodě.

„Jsme připraveni splnit naše závazky ve chvíli, kdy uvidíme, že Spojené státy plní ty své,“ uvedl Zaríf.

Nová americká vláda naznačila, že má zájem smlouvu o íránském jaderném programu obnovit. Bidenova administrativa si od ní slibuje zabránění Teheránu v zisku jaderné zbraně a také uklidnění regionálních konfliktů od Sýrie po Jemen. Jednání ovšem Washington podmiňuje prvním krokem Teheránu – má opět dodržovat podmínky jaderné dohody.

„Samozřejmě jsme s Íránci nevedli žádná jednání. A nečekal bych, že k nim dojde, pokud nám nevyjdou vstříc,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Zároveň řekl, že USA jsou zklamány rozhodnutím soudu. „Velmi si Mezinárodního soudního dvora vážíme. Jsme ale zklamáni, že nepřijal naše závažné právní argumenty poukazující na to, že íránská žádost nespadá pod pravomoc tohoto soudu,“ řekl Price.

Komentátoři americkou reakci nepovažují za odmítnutí, ale spíš za pokus získat čas. „Bidenův zahraničněpolitický tým ještě není plně obsazen. Nejspíš není schopen rozhodovat. Když ale bude zpoždění vydávat za neústupnou vyjednávací pozici, může prezident vypadat silně pro své domácí publikum,“ řekl zakladatel Národní rady Íránců v Americe Trita Parsi.

Soud nemá žádné pravomoce

Soud už v roce 2018 vydal předběžné opatření, kterým nařídil USA, aby zrušily ty ze sankcí, které mají vliv na humanitární dovoz a služby zajišťující bezpečnost íránského letectví.

ICJ, který sídlí v Haagu, je soudním orgánem OSN a řeší právní spory mezi státy. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud ale nemá žádné pravomoci, jak státy donutit, aby se jeho rozhodnutím řídily. USA i Írán už v minulosti některé verdikty ICJ ignorovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 1 hhodinou

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 2 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.