Mezinárodní soudní dvůr připustil žalobu Íránu na americké sankce

3 minuty
Události: Sankce vůči Íránu u soudu
Zdroj: ČT24

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve středu rozhodl, že se může zabývat žalobou, kterou podal Írán na Spojené státy kvůli hospodářským sankcím. Podle Teheránu jimi USA porušují starou smlouvu o ekonomických a konzulárních vztazích uzavřenou v roce 1955. Tehdy panovaly mezi oběma státy přátelské vztahy. ICJ se označil ve věci za příslušný soud a íránskou žalobu za přípustnou. Teherán přivítal rozhodnutí jako své vítězství. USA vyjádřily nad rozhodnutím zklamání.

Írán se na Mezinárodní soudní dvůr obrátil v roce 2018 poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump uvalil na zemi ekonomické sankce. Krok následoval po rozhodnutí Washingtonu odstoupit od smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015.

Současný americký prezident Joe Biden se chce k dohodě vrátit. Zatím ale mezi Washingtonem a Teheránem nepanuje shoda na tom, jaké kroky je na cestě k tomuto cíli třeba podniknout.

Projednávání u soudu nejspíš potrvá několik let

USA minulý rok ICJ požádaly, aby íránské žádosti o projednání žaloby nevyhověl. Podle Washingtonu se Írán mylně dovolává smlouvy z roku 1955. Soud nyní ale sdělil, že americké námitky zamítl. Následovat by tak mělo hlavní líčení. Kdy začne, není jasné. Agentura DPA připomněla, že řízení u ICJ trvají i několik let.

Pakt z roku 1955 USA a Írán uzavřely dlouho před islámskou revolucí, která zpřetrhala jejich vazby. Země neudržují diplomatické vztahy od roku 1980. Írán nyní trvá na tom, že může nárok na plnění této úmluvy uplatnit, protože se týká ekonomických vztahů, jež nynější sankce zásadním způsobem ovlivňují.

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček řekl pro Horizont ČT24, že Teherán se snaží ukázat, že jsou to Američané, kdo porušují smlouvy. Jde však podle něho spíše o PR cvičení. Současnou situaci hodnotí jako vzájemné oťukávání a ukazování svalů.

Jednání o smlouvě o íránském jaderném programu, která jsou pozorně sledována, pak může ovlivnit i červnové prezidentské volby v Íránu, naznačil Tureček.

Kdo udělá první krok?

„Nové vítězství pro Írán,“ komentoval ve středu rozhodnutí ICJ na Twitteru íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tribunál ale nemá nástroje, jak případný verdikt o zrušení sankcí vynutit. Teherán tak sází i na tradiční metody. Hrozí dalším obohacováním uranu a vyzývá Spojené státy, aby se vrátily k jaderné dohodě.

„Jsme připraveni splnit naše závazky ve chvíli, kdy uvidíme, že Spojené státy plní ty své,“ uvedl Zaríf.

Nová americká vláda naznačila, že má zájem smlouvu o íránském jaderném programu obnovit. Bidenova administrativa si od ní slibuje zabránění Teheránu v zisku jaderné zbraně a také uklidnění regionálních konfliktů od Sýrie po Jemen. Jednání ovšem Washington podmiňuje prvním krokem Teheránu – má opět dodržovat podmínky jaderné dohody.

„Samozřejmě jsme s Íránci nevedli žádná jednání. A nečekal bych, že k nim dojde, pokud nám nevyjdou vstříc,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Zároveň řekl, že USA jsou zklamány rozhodnutím soudu. „Velmi si Mezinárodního soudního dvora vážíme. Jsme ale zklamáni, že nepřijal naše závažné právní argumenty poukazující na to, že íránská žádost nespadá pod pravomoc tohoto soudu,“ řekl Price.

Komentátoři americkou reakci nepovažují za odmítnutí, ale spíš za pokus získat čas. „Bidenův zahraničněpolitický tým ještě není plně obsazen. Nejspíš není schopen rozhodovat. Když ale bude zpoždění vydávat za neústupnou vyjednávací pozici, může prezident vypadat silně pro své domácí publikum,“ řekl zakladatel Národní rady Íránců v Americe Trita Parsi.

Soud nemá žádné pravomoce

Soud už v roce 2018 vydal předběžné opatření, kterým nařídil USA, aby zrušily ty ze sankcí, které mají vliv na humanitární dovoz a služby zajišťující bezpečnost íránského letectví.

ICJ, který sídlí v Haagu, je soudním orgánem OSN a řeší právní spory mezi státy. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud ale nemá žádné pravomoci, jak státy donutit, aby se jeho rozhodnutím řídily. USA i Írán už v minulosti některé verdikty ICJ ignorovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...