Mezinárodní soud řeší masakr v Srebrenici

Haag - U mezinárodního soudu v Haagu začal proces, v němž příbuzní obětí masakru v bosenské Srebrenici žalují nizozemskou armádu. Tvrdí, že její vojáci pod vlajkou OSN v roce 1995 selhali. Neochránili totiž 8 tisíc muslimských civilistů, které pak pozabíjely bosensko-srbské jednotky. Jde o první projednávání občanskoprávní žaloby na nizozemské vojáky.

Pozůstalí požadují po nizozemském státu odškodné, ale celý proces je teprve v počátcích, a tak není možné zatím nic odhadnout. Žaloby byly podány v roce 2002.  

Před soudem vypovídal Hasan Nuhanović, který v době války v Bosně v letech 1992 až 1995 působil u jednotek OSN jako tlumočník. Právě kvůli svému zaměstnání Nuhanovič vraždění srbských jednotek unikl, zemřeli ale oba jeho rodiče a mladší bratr.

„Příslušníci nizozemského praporu na holandské základně mou rodinu vypověděli a předali ji Srbům. Viděl jsem to na vlastní oči,“ řekl Nuhanović. „Kdybych tohle neudělal, nebyl bych schopný žít dál. Hledám spravedlnost,“ zdůvodnil, proč se s žalobou na nizozemský stát obrátil k soudu.

K soudnímu projednávání dospěla dnes také hromadná žaloba asi šesti tisícovek příbuzných srebrenických obětí. Také ti žalují nizozemskou vládu za to, že její vojáci nedokázali ochránit civilní obyvatelstvo Srebrenice před bosenskosrbskými jednotkami.

Srebrenici, obývanou převážně Muslimy, mezinárodní společenství během války v Bosně prohlásilo za takzvanou bezpečnou zónu.

K její ochraně bylo nasazeno na 450 vojáků sil OSN, převážně Nizozemců. Město ale dobyly bosenskosrbské jednotky a příslušníci mezinárodních jednotek jen bezradně přihlíželi či dokonce pomáhali oddělit ženy od mužů, kteří byli naloženi do autobusů a následně pobiti.

Srebrenica je stále citlivé téma

Pro Nizozemce je Srebrenica i 13 let po masakru citlivé téma. Ze zprávy, vypracované v roce 2002 na podnět nizozemské vlády, vyplynulo, že spoluzodpovědnost za masakr v Srebrenici nese jak Nizozemsko, tak OSN.

Nizozemsko prý umožnilo hromadné vraždění muslimských mužů tím, že situaci v Bosně podcenilo a do enklávy vyslalo naprosto nedostatečný kontingent. Po zveřejnění zprávy rezignoval tehdejší kabinet premiéra Wima Koka.

Nizozemsko se ale zároveň brání a tvrdí, že jeho vojáci v Srebrenici nebyli schopni bez posil muslimské obyvatelstvo proti Srbům ubránit. Právní zástupce nizozemského státu také už před lety pozůstalým srebrenického masakru vzkázal, že se mají obrátit na ty, kteří masové vraždění nařídili.

Ratko Mladić a Radovan Karadžič, kteří by měli za masakr být souzeni před tribunálem pro válečné zločiny v Haagu, jsou ale stále na útěku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 38 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...