Washington - Moskva ohlašuje protiopatření proti osmnácti americkým představitelům. Jde o odvetu za oznámení amerických sankcí proti 18 ruským činitelům zařazeným do tvz. Magnitského seznamu ruských hodnostářů, podléhajících americkým sankcím kvůli porušování lidských práv. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič situaci označil za „válku seznamů“. Moskva prý má právo odpovědět na vydírání. USA údajně zařadily do utajené části Magnitského seznamu promoskevského čečenského vládce Ramzana Kadyrova. Tajný seznam připravila prý poté i Moskva.
Rusko se odvolává na porušování lidských práv
V ruském seznamu - podobně jako americkém - chybějí jména vysoce postavených představitelů. Stejně jako Washington, tak i Moskva odůvodnila sankce zákonem „o opatřeních vůči osobám podílejících se na porušování lidských práv a svobod“. „Nevybrali jsme si válku seznamů, ale nemohli jsme nereagovat na otevřené vydírání,“ vysvětlilo ministerstvo zahraničí. Americké sankce byly podle něj přijaty „pod tlakem rusofóbních členů Kongresu“ a zasadily „silný úder vzájemným vztahům a důvěře“.
Podle agentury Interfax na ruském seznamu figurují „osoby podílející se na legalizaci či uplatňování mučení“ či „časově neomezeném věznění zatčených“. Jde například o šéfa kanceláře bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho Davida Spearse Addingtona, o exporadce ministerstva spravedlnosti na počátku tisíciletí Johna Choona Yooa, který obhajoval drsné vyšetřovací metody, či o dva bývalé velitele základny Guantánamo, sloužící jako věznice pro podezřelé z terorismu.
„Je čas, aby si politici ve Washingtonu konečně uvědomili, že s Ruskem nelze budovat vztahy v duchu mentorství a neskrývaného diktátu,“ prohlásil mluvčí ruské diplomacie.
Moskva by dle amerického ministerstva zahraničí na mezinárodní znepokojení kvůli případu Magnitského měla reagovat řádným vyšetřováním a předvedením osob zodpovědných za jeho smrt před spravedlnost, nikoliv odvetou, k níž se odhodlala.
Zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček:
„Zajímavé je, že na ruském seznamu jsou i Američané, kteří se nějak podíleli na soudním procesu s Viktorem Butem, tedy obchodníkem se zbraněmi ruského původu, jenž v USA dostal 25 let vězení. Jen to dokládá, jak je tento případ pro Moskvu stále citlivý.“
Do Ruska nemohou nově vybraní soudci či tajní agenti
Moskva rovněž zakazuje vstup do Ruska americkým soudcům, prokurátorům a tajným agentům, kteří se podíleli na „porušování práv a svobod ruských občanů v zahraničí“, tedy podíleli se na dopadení a odsouzení Rusů za obchodování se zbraněmi či drogami.
Seznam nese jméno právníka Sergeje Magnitského, který byl v roce 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací. Magnitskij o rok později za nevyjasněných okolností zemřel v moskevské vazební věznici. Podle některých ho zbili a nedostal lékařskou péči. Ruské úřady ho teď ještě posmrtně soudí.
„S Ruskem máme hodně rozdílných názorů. Ale říkáme to jasně. A sami víte, že v otázce lidských práv jsou ty neshody v podstatě vždy. Jsme k nim ale upřímní a otevření a budeme s nimi o tom jednat,“ prohlásil mluvčí Bílého domu Jay Carney.
Seznam osmnácti osob, převážně Rusů, kterým hrozí zákaz vstupu do USA a konfiskace jmění v USA, zveřejnilo americké ministerstvo financí v pátek. Je mezi nimi Artěm Kuzněcov a Pavel Karpov z ministerstva vnitra, kteří dali Magnitského zatknout, když je obvinil z tunelování, nebo pracovnice finančního úřadu Olga Stěpanovová. Za miliony dolarů z daní údajně koupila luxusní nemovitosti v Moskvě, Dubaji a Černé Hoře.
Oproti očekávání ale v seznamu nebyli žádné veřejně známé osoby či nejbližší spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina. „Zveřejněný seznam se zaměřil hlavně na úředníky střední úrovně, ale jeho utajená část zahrnuje čečenského prezidenta a spojence Kremlu Ramzana Kadyrova, proslulého krutým vládnutím,“ napsal deník.
Na utajeném seznamu jsou podle listu i další ruští vysoce postavení činitelé, ale jejich jména prý Washington raději nezveřejnil v obavě, aby nenásledovala Putinova odveta proti podobně postaveným Američanům, „například kongresmanům“.
Jay Carney, mluvčí Bílého domu:
„Lidé odpovědní za týrání a smrt pana Magnitského nebudou moci přijet do USA a podnikat tady.“
Na tajném seznamu by mohli být členové ruského parlamentu
Tato zmínka může podle ruských médií znamenat, že Kadyrovovi dělají společnost na „tajném seznamu“ někteří členové ruského parlamentu. Dříve se také zmiňovala jména generálního prokurátora Jurije Čajky, šéfa vyšetřovatelů Alexandra Bastrykina či jednoho z náčelníků tajné služby FSB Viktora Voronina. Podle serveru NEWSru.com osobám figurujícím v „utajené“ části seznamu hrozí nanejvýš zákaz vstupu do Spojených států, protože v USA je utajené zabavení majetku zakázané.
Osmnáct ruských jmen je přitom jen zlomek původního návrhu senátora McGoverna. Ten chtěl takto „potrestat“ až 280 Rusů. „Je to důkaz toho, že Obamova administrativa chce mírnit škody, které mohou Magnitského zákon a seznam napáchat ve vztazích k Rusku. Ukazuje to, že je tu zájem na udržení nějakého partnerství s Moskvou místo toho, aby vypukla otevřená politická válka,“ míní předseda zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov.
Moskva již dříve na Magnitského zákon zareagovala recipročním zákonem, který mimo jiné zakázal adopce ruských sirotků do USA. Rusové tvrdí, že s těmito dětmi jejich adoptivní američtí rodiče často špatně zacházejí.
Americké úřady mohou seznam v závislosti na vývoji situace v Rusku kdykoli doplnit. Republikánský člen Sněmovny reprezentantů James McGovern, který byl hlavním inspirátorem sankcí, dodal úřadům 250 ruských jmen, která by podle něj neměla v seznamu chybět. Vláda USA má rovněž právo sestavit další, neveřejný seznam, kde budou figurovat osoby se zákazem vjezdu do USA, na něž se ale už finanční sankce vztahovat nebudou.
