Mezi ostatky horolezců objevenými v Kyrgyzstánu mohou být i Češi a Slováci

Moskva/Biškek - Kyrgyzské úřady objevily v pohoří Ťan-šan ostatky těl čtyřicítky horolezců, kteří tam na svazích tehdejšího Leninova štítu zahynuli v červenci 1990. Oznámila to ruská agentura RIA-Novosti s odvoláním na státního tajemníka kyrgyzské státní agentury pro turistiku Akbara Džigitova. Podle vyjádření českého velvyslance Bedřicha Kopeckého však není jisté, zda mezi objevenými ostatky jsou i těla českých a slovenských horolezců, kteří se osudné expedice také zúčastnili. Je také možné, že nalezené ostatky patřily jen slovenským horolezcům.

Podle českého honorárního konzula v Kyrgyzstánu může zkoumání a identifikace ostatků trvat i několik týdnů. Diplomat předpokládá, že v případě, že by se potvrdila totožnost obětí, byly by zřejmě přepraveny do vlasti.

Ostatky horolezců se podle Džigitova začaly objevovat až s táním mohutných vrstev sněhu na úbočích Ťan-šanu v důsledku globálního oteplování. Zbytky těl objevila jiná horolezecká expedice, která do hor vyrazila tento měsíc.

„Ostatky byly objeveny, ale vše je zatím předčasné. Nemůžeme s jistotou říci, zda jsou mezi nimi i těla našich občanů,“ řekl český velvyslanec v Kazachstánu Bedřich Kopecký, který působí i v Kyrgyzstánu. „Soudě podle jmen byli všichni Slováci, ale stoprocentně to potvrdit nemohu,“ řekl slovenský konzul v Astaně Peter Vilčák.

„Všichni pohřešovaní horolezci byli Slováci z Banské Bystrice a okolí a patřili do dnes už zaniklého horolezeckého oddílu ve Slovenské Ľupči,“ řekl bývalý předseda tohoto oddílu Otto Vincze.

Pod lavinou z července 1990 zůstalo šest československých horolezců

Mohutná lavina milionů metrů krychlových sněhu, která se pod Leninovým štítem (tehdejší Pik Lenina se jmenuje od července 2006 Pik abú Alí ibn Síná podle arabského jména věhlasného středověkého lékaře a přírodovědce Avicenny) uvolnila 13. července 1990 v důsledku zemětřesení v Afghánistánu, smetla základní tábor mezinárodní expedice profesionálních horolezců z dvacítky zemí světa, postavený ve výši 5300 metrů. Utrhl se celý svah a pod lavinou zůstalo 43 obětí, včetně šesti československých občanů. Ze 45 horolezců, kteří se expedice před 18 lety zúčastnili, přežili jen dva - Rus Alexej Koreň a Slovák Miro Grozman.

Během dvou měsíců po neštěstí byla nalezena jen čtyři těla, mezi nimi i Jan Štefan z tehdejší ČSFR. Podle dobových zpráv šlo o expedici z Banské Bystrice a nezvěstní zůstali Miloš Šivec, Ján Perďoch, Dušan Uličný, Vladimír Dávid a Branislav Valent.

Pik abú Alí ibn Síná je s výškou 7134 metrů nad mořem jednou z nejvyšších hor Ťan-šanu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...