Havana/Washington – Pětašedesátiletý Američan Alan Gross, kterého kubánský režim zadržoval od roku 2009, byl dnes propuštěn na svobodu a přiletěl do Spojených států. „Je velkým požehnáním být občanem této země,“ prohlásil po příletu na tiskové konferenci. Na svobodu se dostal výměnou za propuštění trojice Kubánců vězněných v USA od roku 2001 kvůli špionáži. Výměna je součástí normalizace vztahů mezi oběma zeměmi, v jejímž rámci Kuba propustila také jednoho z nejvýznamnějších amerických špionů kubánského původu.
Gross přistál v armádním speciálu na washingtonské letecké základně, kde se setkal s šéfem americké diplomacie Johnem Kerrym. Ten se letos zapojil do vyjednávání o jeho propuštění, které bylo prvním z kubánských kroků následujících po telefonickém rozhovoru Baracka Obamy a Raúla Castra. Gross označil dohodu obou prezidentů za historickou změnu a poděkoval všem lidem, kteří se podíleli na jeho propuštění.
Kubánský režim propustil Grosse po pěti letech. Gross si odpykával patnáctiletý trest vězení za pokus zřídit na ostrově nelegální internetovou službu. Kvůli jeho uvěznění byly pokusy o navázání diplomatických vztahů mezi USA a Kubou prakticky nemožné. Podle amerických médií se dostal na svobodu hlavně kvůli podlomenému zdraví.
V souvislosti s Grossovým propuštěním oznámil americký prezident Barack Obama významné změny v diplomatických a dalších opatřeních vůči kubánskému režimu. Jde o největší změny od vyhlášení embarga v roce 1961. „Důsledky Grossova propuštění jsou sporné a bude se o nich mluvit ještě dlouho. Otázka je, co bylo první – jestli Spojené státy podmiňovaly uvolnění vztahů jeho propuštěním, nebo to bylo jinak. Dneškem každopádně začínají jednání s cílem obnovit obchodní, bankovní, turistické styky mezi USA a Kubou,“ prohlásil zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Spojené státy také mají stáhnout Kubu ze seznamu zemí, které podporují terorismus, ale zároveň se nechtějí vzdát důrazu na lidská práva, informoval Řezníček. „Už se ale ozvali demokratičtí i republikánští zákonodárci, kteří říkají, že takto zásadní změnu zahraniční politiky je třeba probírat déle, ne ji pouze takto oznámit. Prý s nimi změna nebyla projednávána,“ zdůraznil zpravodaj.
Carlos González Sháněl, korespondent mexické televize Televisa
„Raúl Castro a Barack Obama poslední dobou překvapují. Na pohřbu Nelsona Mandely si dokonce podali ruku. Propuštění Grosse tak odpovídá snaze o sbližování mezi Kubou a Spojenými státy.“
Na Kubu dorazila výměnou trojice propuštěných špionů
Výměnou za Grosse dnes na Kubu dorazila trojice Gerardo Hernández, Ramón Labaňino a Antonio Guerrero. Jde o bývalé členy takzvané Kubánské pětice, která v USA sledovala a infiltrovala kubánské exilové skupiny. Odsouzena byla za špionáž a spiknutí s cílem spáchat vraždu. Zbylí dva členové skupiny byli propuštěni již dříve. Kubánský vůdce Castro dnes návrat trojice ocenil a prohlásil, že Kuba dostála slibu jeho bratra Fidela, který již v roce 2001 slíbil, že se dostanou na svobodu.
Washington se v rámci výměny dočkal rovněž propuštění jednoho z nejvýznamnějších Kubánců pracujících pro USA. Podle vedení tajných služeb tento špion zásadně přispěl k odhalení několika kubánských agentů infiltrovaných na vysoké pozice v amerických federálních úřadech. Identitu propuštěného agenta odmítla americká strana zveřejnit.
Gross prý trpěl zdravotními problémy
Grossův advokát v srpnu oznámil, že zdravotní stav Američana se horší a není déle schopen psychicky snášet život za mřížemi. Gross prý již řekl sbohem své nejbližší rodině a nepočítá s tím, že by se s nimi ještě shledal. Zanechal také fyzického cvičení, zhubl a jeho zdravotní stav se zhoršil, téměř oslepl na pravé oko. Na dnešní tiskové konferenci na Grossovi nebyly znát viditelné fyzické problémy, žádné dotazy na své soukromí však nepřipustil.
K urychlené aktivitě kolem Grossova případu vyzvaly v srpnu prezidenta Baracka Obamu tři stovky amerických rabínů. Americké ministerstvo zahraničí tehdy odpovědělo, že Grossova kauza je „v popředí rozhovorů s kubánskou vládou“. „Naléhavě zopakujeme svou žádost o jeho okamžité propuštění kubánské vládě,“ uvedla mluvčí americké diplomacie.
Propuštěný americký podnikatel tvrdí, že pomáhal Židům
Gross se prakticky celý život věnoval mezinárodní rozvojové pomoci. Kdysi působil i v Praze. Na Kubu ho poslala americká vláda. Americká rozvojová agentura USAID chtěla na Kubě vytvořit obdobu sociální sítě Twitter, a posílit tak tamní disent. Gross byl ale v roce 2009 zatčen a následně odsouzen za rozvracení státu. Sám tvrdil, že se jen snažil zlepšit přístup na internet pro židovskou obec na ostrově. Jeho činnost prý nikdy neměla za cíl ohrozit kubánskou vládu.
Gross napsal Obamovi dopis, kde ho žádal o pomoc, ta ale dlouho nepřišla. Poslední čtyři roky svého života trávil v neustále osvětlené cele. Dostal se z ní na pouhou hodinu denně. Čtyřiašedesátiletý Američan se proto na jaře rozhodl k zoufalému kroku a i navzdory zdravotním rizikům zahájil hladovku. Vydržel to ale jen týden, na žádost své matky ji pak raději ukončil.
