Mexická cementárna se nabídla, že dodá materiál na stavbu „Trumpovy zdi“

Mexická cementárna by chtěla dodat materiál pro stavbu zdi na hranici Mexika a Spojených států, o které mluvil budoucí americký prezident Donald Trump. Uvedl to podle španělského listu El País ředitel firmy Grupo Cementos de Chihuahua (GCC), která sedmdesát procent svého obchodu realizuje ve Spojených státech a zbytek v Mexiku.

„Jsme důležitým výrobcem v oblasti a musíme respektovat naše klienty na obou stranách hranice,“ uvedl šéf cementárny Enrique Escalante. Na stavbu 3200 kilometrů dlouhé zdi v poušti a horách by jeho společnost chtěla dodávat materiál.

Na stavbu zdi by bylo potřeba 7 milionů metrů krychlových betonu.

Firma GCC, která sídlí v pohraničním mexickém státě Chihuahua, se specializuje na výroby betonu vysoké odolnosti. Její ředitel se těší i na další zakázky, které by mu mohly přinést Trumpem plánované investice do infrastruktury v USA.

Tři miliony místo jedenácti, místo zdi i plot

Nově zvolený americký prezident v předvolební kampani prohlašoval, že na hranicích s Mexikem chce postavit zeď, aby zabránil přílivu nelegálních migrantů do USA. Vyhostit by chtěl až tři miliony nelegálních přistěhovalců. V kampani mluvil až o jedenácti milionech.

Místa, kde se v USA nejvíce usazovali mexičtí imigranti v letech 2010–2014
Zdroj: Migrationpolicy.org

„To, co uděláme, je, že sebereme lidi, kteří jsou zločinci, kteří mají záznam v trestním rejstříku, kteří patří ke gangům, kteří pašují drogy (…), bezpochyby dva miliony a možná taky tři miliony (lidí), a vyhostíme je, anebo je vsadíme do vězení. Ale deportujeme je z naší země, jsou tu nelegálně,“ prohlásil Trump v americké televizní stanici CBS.

Donald Trump při setkání s prezidentem Mexika Nietou
Zdroj: Reuters
Vývoj imigrace Mexičanů do USA v letech 1980–2014
Zdroj: Migrationpolicy.com

Po svém zvolení Trump tento měsíc připustil, že místy by na hranici mohl být plot, ale zeď je podle něj vhodnější. V kampani Trump také říkal, že výstavbu zdi by mělo zaplatit Mexiko. Mexická vláda ale budování zdi na hranicích odmítá.

Na zhruba třetině ze 3200 kilometrů dlouhé hranici mezi oběma zeměmi už nyní stojí plot, který kvůli nelegálním přechodům nechala postavit administrativa amerického prezident Billa Clintona v 90. letech minulého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 59 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...