Na turismus v Bruselu udeřily hubené časy. Ne že by snad z nabídky tradičních hranolek, vaflí nebo čokolády ubylo - návštěvníky stále odrazuje memento terorismu. Návštěvnost tamních muzeí a atrakcí proti loňsku klesla o skoro třetinu. V reálných číslech to jen za srpen představuje 116 tisíc návštěvníků, kteří nepřijeli. Jak se město vyrovnává s poklesem zájmu, zjišťoval zpravodaj Bohumil Vostal.
Strach turistů si v srdci evropanství vybírá svou daň – cítí ji hotely, obchody, restaurace i další služby. „Už od poloviny loňského listopadu, kdy se udály pařížské atentáty, jsme začali pociťovat významný úbytek. Pak přišly bruselské atentáty,“ připomíná kočí Thibault Dathine, který po centru Bruselu vozí turisty každý den. Březnové atentáty na letišti a v centrální stanici metra i jemu udělaly čáru přes rozpočet.
U muzeí v centru Bruselu se návštěvnost během léta propadla dokonce o více než polovinu. Příliš na tom nezměnilo ani lákadlo v podobě otevřeného paláce belgického krále, a to po celý srpen.
Své o těžkých časech samozřejmě ví i obchodníci – krize si nevybírá a postihla i ty nejvyhlášenější. „Hodně jsme strádali po atentátech. Ano, máme mnohem míň turistů. Navrací se jen velmi pomalu,“ říká spolumajitelka tradiční rukavičkárny, na kterou jinak nedají dopustit ani členové královského rodu.
Méně zájmu je i o artikl, na který nedá dopustit řada Belgičanů i cizinců – tedy proslavené pivo. Největší bruselský pivovar sídlí shodou okolností právě ve čtvrti Molenbeek. U bezpečnostních složek nechvalně proslulé místo, odkud někteří atentátníci odjeli vraždit do Paříže a kde se poté skrýval i Salah Abdeslam – zřejmě jediný přeživší účastník zmíněných útoků.
Teroristé tak městu, kde sídlí Evropská unie a Severoatlantická aliance, uštědřili i finanční ránu. Když se srovná 8 měsíců letošního roku s tím loňským, Brusel přišel nejméně o 600 tisíc turistů.
