Kuala Lumpur – Na letišti v malajsijském Kuala Lumpuru přistál letoun s ostatky a urnami lidí, kteří v polovině července zahynuli při katastrofě Boeingu 777 nad východní Ukrajinou. Vláda dnešek vyhlásila dnem smutku a vyzvala obyvatelstvo k pietní vzpomínce a minutě ticha. První výsledky vyšetřování tragédie letu MH17 budou zveřejněny počátkem září.
Měsíc po tragédii letu MH17 přivezli do Malajsie první oběti
Letoun malajsijských aerolinií dorazil z Amsterodamu, kde byly ostatky naloženy. Na letišti v Kuala Lumpuru přihlíželi pietnímu aktu členové královské rodiny a malajsijské vlády. Smuteční ceremonii živě přenášely také všechny místní televizní kanály. Pozůstatky obětí nyní budou předány pozůstalým.
Den smutku
„Jde vůbec o první civilní státní smutek. Jinak se vyhlašuje pouze v případě, že zemře král nebo nějaký z vysokých představitelů státu. V Kuala Lumpuru se tak rozhodli proto, že tento rok je pro Malajsii opravdu nešťastný,“ konstatoval spolupracovník ČT Vojtěch Müller, který zároveň připomněl dosud nenalezený let MH370.
Z 298 lidí na palubě malajsijského boeingu bylo 43 Malajsijců. Úřady dosud identifikovaly 30 lidí, ostatky 20 z nich nyní dorazily zpět do vlasti. Další pozůstatky obětí dorazí brzy. „Podle mých informací je identifikováno 30 osob ze 43. Další let je naplánován na neděli – speciálem by měly dorazit další dvě osoby,“ uvedl Müller.
GALERIE
videogallery_465878
Boeing s označením letu MH17 byl zasažen střelou země-vzduch odpálenou z území, které kontrolovali východoukrajinští povstalci. Nikdo nepřežil. Pozůstatky obětí ležely několik dní na místě pádu stroje u ukrajinské obce Hrabove, poté byly převezeny k identifikaci do Nizozemska.
Vyšetřování katastrofy zatím nebylo uzavřeno, první předběžné výsledky pátrání mají být zveřejněny v září. Zajišťování důkazů na místě pádu letadla museli experti z Nizozemska a Malajsie přerušit, protože v bezprostředním okolí stále pokračují boje mezi ukrajinskou armádou a vzbouřenci.
Další informace o tragédii letu MH17 naleznete ZDE.
Katastrofa letu MH17 zostřila nejen boje na východě Ukrajiny, ale také napětí mezi Ruskem a západními státy. Brusel a Washington obviňují Moskvu, že poskytla rebelům zbraně, a nepřímo tak zavinila sestřelení letadla. Rusko veškerá obvinění odmítá.
Snaha potrestat Kreml za jeho politiku v ukrajinské krizi vedla k nové vlně západních sankcí ve finanční, zbrojní a energetické oblasti. Rusko na ně odpovědělo zákazem dovozu potravin a zemědělských komodit z EU a Spojených států.