Moskva - Více než pět hodin jednali vrcholní představitelé Německa, Francie a Ruska o zastavení bojů na východě Ukrajiny. Výsledky schůzky ale nejsou známé. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov pouze řekl, že jednání bylo „konstruktivní a plodné“. Všichni tři se prý telefonicky spojí během neděle a k rozhovorům přizvou i ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Vzniknout by prý měl společný dokument, který bude vycházet z návrhů Francoise Hollanda a Angely Merkelové a začlení i podněty od Porošenka a Putina.
Oba prezidenti i kancléřka se prý shodli na tom, že schůzka byla přínosná. „Účastníci jednání se dohodli, že připraví dokument, který by zohledňoval minské dohody,“ uvedl bez dalších podrobností Peskov. S tímto návrhem by měly souhlasily všechny strany včetně ukrajinského prezidenta Porošenka. Právě on by se měl připojit k plánovaným telefonickým hovorům v neděli.
Podle stanice RT by ve stejný den mohly být zveřejněny detaily jednání. Jako nejpravděpodobnější varianta se tak jeví prosadit příměří podle podle loňských mírových ujednání z Minsku.
Základním problémem zůstává to, kde budou hranice povstaleckého území, a jaký bude mít statut. Putinovým návrhem číslo 2 mohlo být okopírování scénáře moldavského Podněstří nebo gruzínské Abcházie. Jakého výsledku se nakonec státníci dobrali, ale nikdo nechtěl po ostře seldované schůzce říci.
Merkelová s Hollandem přicestovali do Moskvy pozdě odpoledne a z letiště se ihned vydali do Kremlu. Kancléřka v Berlíně ještě před odletem prohlásila, že není jisté, zda se podaří dosáhnout dohody o příměří. Jejím základem by měla být ujednání z Minsku, ve kterých se Kyjev a proruští separatisté loni v září shodli na klidu zbraní.
Hollande vyjednání příměří považuje za první krok, nutná je podle něj všeobecná dohoda o řešení krize v oblasti Donbasu. Dnešní schůzce s Putinem předcházelo čtvrteční rokování v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, kterému Merkelová a Hollande svůj mírový plán představili.
Ačkoli má připravovaná mírová dohoda vycházet z minských protokolů, nově může odrážet aktuální frontovou linii, která se od září změnila ve prospěch separatistů. Příměří podle minských dohod se nepodařilo prosadit.
Nová iniciativa Hollanda a Merkelové je považována za snahu utišit sílící hlasy v západních zemích, zejména v USA, které vybízejí k dodání zbraní Ukrajině, aby mohla čelit ofenzivě proruských povstalců, podporovaných vojensky Ruskem. Prezident Barack Obama chce o případných vojenských dodávkách na Ukrajinu rozhodnout až po nynější diplomatické intervenci Berlína a Paříže.
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty si na Donbasu vyžádaly již přes 5000 mrtvých. Na sklonku loňského roku se sice podařilo střety zmírnit, úplný klid zbraní ale nebyl nikdy dodržován. V posledních týdnech se situace vyhrotila a na východě Ukrajiny se opět vedou tvrdé boje.
