Merkelová chce trvalý systém přerozdělování uprchlíků i spolupráci s Ruskem

Německá kancléřka Angela Merkelová volá po trvalém mechanismu přerozdělování běženců v rámci EU. Evropě by měly pomoci s migrační krizí USA, Rusko i země Blízkého východu, myslí si Merkelová, která uvítala výsledky čtvrtečního summitu. Lídři EU se dohodli na posílení ochrany vnějších hranic EU a vytvoření takzvaných hotspotů v Řecku, Itálii a dalších zemích, kde se mají migranti rovnou registrovat.

Letos dorazilo do Evropy skoro půl milionu migrantů – krize odhalila hluboké rozpory v EU. V úterý ministři vnitra zemí Unie posvětili kvóty na jednorázové přerozdělení 120 tisíc uprchlíků navzdory nesouhlasu několika států včetně Česka. Bratislava chce rozhodnutí dokonce napadnout u soudu.

Evropa udělala podle německé kancléřky zatím jen první krok

„Jsem hluboce přesvědčena, že Evropa potřebuje nejen selektivní přemístění migrantů, ale také trvalý mechanismus pro přerozdělování uprchlíků mezi členskými státy,“ uvedla Merkelová v proslovu před německými poslanci. „První krok už je za námi, ale stále jsme daleko do cíle,“ podotkla kancléřka.

Merkelová pochválila lídry EU za to, že na summitu „uznali rozsah problému a vyslali signál jednoty“. Způsob, jakým se Unie bude schopna s krizí vypořádat, bude podle ní formovat Evropu v dlouhodobém horizontu. „Všichni účastníci schůzky v Bruselu uznali, že uprchlická krize má celoevropskou dimenzi. Všichni potvrdili, že mají vůli společně pracovat na
uskutečnitelných řešeních,“ uvedla politička.

To, jak se vypořádáme se současnou krizí, na dlouhou dobu ovlivní náš kontinent. Chci, aby Evropa v této společenské, ekonomické, kulturní a morální zkoušce obstála. Kdo jiný než my by mohl tuto výzvu zvládnout?
Angela Merkelová
německá kancléřka

Merkelová v tomto směru kritizovala neschopnost některých unijních států „splnit minimální evropské standardy, co se týká ubytování a péče o uprchlíky“. „Evropská unie je společenství hodnot, společenství práva a odpovědnosti a musí v praxi ukázat, že těmto nárokům také dostojí,“ apelovala na země Merkelová. 

Za Německo slíbila, že země urychlí azylové řízení. „Zejména v těch případech, kdy k nám lidé nepřišli kvůli válce a pronásledování, musíme mnohem rychleji rozhodnout a důsledně prosazovat následný návrat těchto lidí (do jejich země původu),“ poznamenala kancléřka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Merkelová pak zdůraznila, že EU potřebuje pomoc i ze zemí mimo EU – konkrétně zmínila Spojené státy, Rusko a státy Blízkého východu. Dlouhodobé řešení je totiž podle ní možné pouze v případě, že se podaří zlepšit podmínky v zemích, odkud běženci přicházejí, především v Sýrii.

Co potřebujeme, je efektivní návrat do vlasti lidí, které nemůže chránit Evropská unie. To zahrnuje podporu důležitých zemí a pochopení u uprchlíků. Musíme také zamezit trestné činnosti pašeráků. K tomu pomohou naši transatlantičtí partneři, Spojené státy, Rusko a další země na Blízkém východě.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Respektujte naše hodnoty a pravidla, apelovala na uprchlíky Merkelová

Kancléřka se rovněž zmínila o integrace přistěhovalců do společnosti – podle ní je stejně klíčová jako opatření pro ochranu hranic nebo jako zajištění okamžité pomoci běžencům. „Očekáváme od těchto lidí, že budou respektovat pravidla a hodnoty, které obsahuje naše ústava, a že se na tomto základě integrují do společnosti. V první řadě od nich očekáváme ochotu naučit se německy,“ prohlásila politička.

  • Díky přistěhovalectví roste v Německu počet obyvatel nejrychleji za více než dvacet let. Podle předběžných dat statistického úřadu žilo v Německu na konci loňského roku 81,2 milionu lidí, což byl meziroční nárůst o 430 tisíc lidí.

Předseda Evropské rady Donald Tusk na středečním summitu varoval, že největší příliv uprchlíků a migrantů teprve přijde. „Měli bychom hovořit o milionech potenciálních uprchlíků,“ řekl Tusk. Rekordní počet běženců zaznamenalo ve středu Maďarsko, kam přišlo celkem 9939 lidí z Chorvatska a 102 ze Srbska.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT: Přerozdělení uprchlíků? Berlín usiluje o trvalé řešení
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
před 56 mminutami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
před 3 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
před 4 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 6 hhodinami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 8 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...