Merkelová chce trvalý systém přerozdělování uprchlíků i spolupráci s Ruskem

Německá kancléřka Angela Merkelová volá po trvalém mechanismu přerozdělování běženců v rámci EU. Evropě by měly pomoci s migrační krizí USA, Rusko i země Blízkého východu, myslí si Merkelová, která uvítala výsledky čtvrtečního summitu. Lídři EU se dohodli na posílení ochrany vnějších hranic EU a vytvoření takzvaných hotspotů v Řecku, Itálii a dalších zemích, kde se mají migranti rovnou registrovat.

Letos dorazilo do Evropy skoro půl milionu migrantů – krize odhalila hluboké rozpory v EU. V úterý ministři vnitra zemí Unie posvětili kvóty na jednorázové přerozdělení 120 tisíc uprchlíků navzdory nesouhlasu několika států včetně Česka. Bratislava chce rozhodnutí dokonce napadnout u soudu.

Evropa udělala podle německé kancléřky zatím jen první krok

„Jsem hluboce přesvědčena, že Evropa potřebuje nejen selektivní přemístění migrantů, ale také trvalý mechanismus pro přerozdělování uprchlíků mezi členskými státy,“ uvedla Merkelová v proslovu před německými poslanci. „První krok už je za námi, ale stále jsme daleko do cíle,“ podotkla kancléřka.

Merkelová pochválila lídry EU za to, že na summitu „uznali rozsah problému a vyslali signál jednoty“. Způsob, jakým se Unie bude schopna s krizí vypořádat, bude podle ní formovat Evropu v dlouhodobém horizontu. „Všichni účastníci schůzky v Bruselu uznali, že uprchlická krize má celoevropskou dimenzi. Všichni potvrdili, že mají vůli společně pracovat na
uskutečnitelných řešeních,“ uvedla politička.

To, jak se vypořádáme se současnou krizí, na dlouhou dobu ovlivní náš kontinent. Chci, aby Evropa v této společenské, ekonomické, kulturní a morální zkoušce obstála. Kdo jiný než my by mohl tuto výzvu zvládnout?
Angela Merkelová
německá kancléřka

Merkelová v tomto směru kritizovala neschopnost některých unijních států „splnit minimální evropské standardy, co se týká ubytování a péče o uprchlíky“. „Evropská unie je společenství hodnot, společenství práva a odpovědnosti a musí v praxi ukázat, že těmto nárokům také dostojí,“ apelovala na země Merkelová. 

Za Německo slíbila, že země urychlí azylové řízení. „Zejména v těch případech, kdy k nám lidé nepřišli kvůli válce a pronásledování, musíme mnohem rychleji rozhodnout a důsledně prosazovat následný návrat těchto lidí (do jejich země původu),“ poznamenala kancléřka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Merkelová pak zdůraznila, že EU potřebuje pomoc i ze zemí mimo EU – konkrétně zmínila Spojené státy, Rusko a státy Blízkého východu. Dlouhodobé řešení je totiž podle ní možné pouze v případě, že se podaří zlepšit podmínky v zemích, odkud běženci přicházejí, především v Sýrii.

Co potřebujeme, je efektivní návrat do vlasti lidí, které nemůže chránit Evropská unie. To zahrnuje podporu důležitých zemí a pochopení u uprchlíků. Musíme také zamezit trestné činnosti pašeráků. K tomu pomohou naši transatlantičtí partneři, Spojené státy, Rusko a další země na Blízkém východě.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Respektujte naše hodnoty a pravidla, apelovala na uprchlíky Merkelová

Kancléřka se rovněž zmínila o integrace přistěhovalců do společnosti – podle ní je stejně klíčová jako opatření pro ochranu hranic nebo jako zajištění okamžité pomoci běžencům. „Očekáváme od těchto lidí, že budou respektovat pravidla a hodnoty, které obsahuje naše ústava, a že se na tomto základě integrují do společnosti. V první řadě od nich očekáváme ochotu naučit se německy,“ prohlásila politička.

  • Díky přistěhovalectví roste v Německu počet obyvatel nejrychleji za více než dvacet let. Podle předběžných dat statistického úřadu žilo v Německu na konci loňského roku 81,2 milionu lidí, což byl meziroční nárůst o 430 tisíc lidí.

Předseda Evropské rady Donald Tusk na středečním summitu varoval, že největší příliv uprchlíků a migrantů teprve přijde. „Měli bychom hovořit o milionech potenciálních uprchlíků,“ řekl Tusk. Rekordní počet běženců zaznamenalo ve středu Maďarsko, kam přišlo celkem 9939 lidí z Chorvatska a 102 ze Srbska.

39 minut
Zpravodaj ČT: Přerozdělení uprchlíků? Berlín usiluje o trvalé řešení
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 4 hhodinami
Načítání...