Merkelová chce trvalý systém přerozdělování uprchlíků i spolupráci s Ruskem

Německá kancléřka Angela Merkelová volá po trvalém mechanismu přerozdělování běženců v rámci EU. Evropě by měly pomoci s migrační krizí USA, Rusko i země Blízkého východu, myslí si Merkelová, která uvítala výsledky čtvrtečního summitu. Lídři EU se dohodli na posílení ochrany vnějších hranic EU a vytvoření takzvaných hotspotů v Řecku, Itálii a dalších zemích, kde se mají migranti rovnou registrovat.

Letos dorazilo do Evropy skoro půl milionu migrantů – krize odhalila hluboké rozpory v EU. V úterý ministři vnitra zemí Unie posvětili kvóty na jednorázové přerozdělení 120 tisíc uprchlíků navzdory nesouhlasu několika států včetně Česka. Bratislava chce rozhodnutí dokonce napadnout u soudu.

Evropa udělala podle německé kancléřky zatím jen první krok

„Jsem hluboce přesvědčena, že Evropa potřebuje nejen selektivní přemístění migrantů, ale také trvalý mechanismus pro přerozdělování uprchlíků mezi členskými státy,“ uvedla Merkelová v proslovu před německými poslanci. „První krok už je za námi, ale stále jsme daleko do cíle,“ podotkla kancléřka.

Merkelová pochválila lídry EU za to, že na summitu „uznali rozsah problému a vyslali signál jednoty“. Způsob, jakým se Unie bude schopna s krizí vypořádat, bude podle ní formovat Evropu v dlouhodobém horizontu. „Všichni účastníci schůzky v Bruselu uznali, že uprchlická krize má celoevropskou dimenzi. Všichni potvrdili, že mají vůli společně pracovat na
uskutečnitelných řešeních,“ uvedla politička.

To, jak se vypořádáme se současnou krizí, na dlouhou dobu ovlivní náš kontinent. Chci, aby Evropa v této společenské, ekonomické, kulturní a morální zkoušce obstála. Kdo jiný než my by mohl tuto výzvu zvládnout?
Angela Merkelová
německá kancléřka

Merkelová v tomto směru kritizovala neschopnost některých unijních států „splnit minimální evropské standardy, co se týká ubytování a péče o uprchlíky“. „Evropská unie je společenství hodnot, společenství práva a odpovědnosti a musí v praxi ukázat, že těmto nárokům také dostojí,“ apelovala na země Merkelová. 

Za Německo slíbila, že země urychlí azylové řízení. „Zejména v těch případech, kdy k nám lidé nepřišli kvůli válce a pronásledování, musíme mnohem rychleji rozhodnout a důsledně prosazovat následný návrat těchto lidí (do jejich země původu),“ poznamenala kancléřka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Merkelová pak zdůraznila, že EU potřebuje pomoc i ze zemí mimo EU – konkrétně zmínila Spojené státy, Rusko a státy Blízkého východu. Dlouhodobé řešení je totiž podle ní možné pouze v případě, že se podaří zlepšit podmínky v zemích, odkud běženci přicházejí, především v Sýrii.

Co potřebujeme, je efektivní návrat do vlasti lidí, které nemůže chránit Evropská unie. To zahrnuje podporu důležitých zemí a pochopení u uprchlíků. Musíme také zamezit trestné činnosti pašeráků. K tomu pomohou naši transatlantičtí partneři, Spojené státy, Rusko a další země na Blízkém východě.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Respektujte naše hodnoty a pravidla, apelovala na uprchlíky Merkelová

Kancléřka se rovněž zmínila o integrace přistěhovalců do společnosti – podle ní je stejně klíčová jako opatření pro ochranu hranic nebo jako zajištění okamžité pomoci běžencům. „Očekáváme od těchto lidí, že budou respektovat pravidla a hodnoty, které obsahuje naše ústava, a že se na tomto základě integrují do společnosti. V první řadě od nich očekáváme ochotu naučit se německy,“ prohlásila politička.

  • Díky přistěhovalectví roste v Německu počet obyvatel nejrychleji za více než dvacet let. Podle předběžných dat statistického úřadu žilo v Německu na konci loňského roku 81,2 milionu lidí, což byl meziroční nárůst o 430 tisíc lidí.

Předseda Evropské rady Donald Tusk na středečním summitu varoval, že největší příliv uprchlíků a migrantů teprve přijde. „Měli bychom hovořit o milionech potenciálních uprchlíků,“ řekl Tusk. Rekordní počet běženců zaznamenalo ve středu Maďarsko, kam přišlo celkem 9939 lidí z Chorvatska a 102 ze Srbska.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT: Přerozdělení uprchlíků? Berlín usiluje o trvalé řešení
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 21 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 30 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...