Medveděv: Nabízí se vyřešení „protiraketové otázky“ s USA

Moskva - Podle ruského prezidenta Dmitrije Medveděva je možné, že Rusko a Spojené státy naleznou rozumné řešení ohledně amerického záměru umístit prvky protiraketové obrany v Česku a v Polsku, který Moskva důrazně odmítá. Vyplývá to z Medveděvova interview, které poskytl dnes, den před příjezdem amerického prezidenta Baracka Obamy do Moskvy. Medveděv o řešení problematiky protiraketové obrany hovořil v souvislosti s možností pokročit při přípravě nové rusko-americké smlouvy o strategických zbraních.

Jak dále Medveděv uvedl, nová americká vláda je připravena jednat o problematice své protiraketové základny ve střední Evropě, kterou by podle představ Washingtonu vytvářel protiraketový radar na českém území a skupina protiraketových střel na polském území.

Medveděv: Postačí projevit zdrženlivost a schopnost přistoupit na kompromis

„V poslední době jsem několikrát řekl, že jsme proti rozmístění příslušných sil protiraketové obrany v Polsku a v Česku,“ citovala agentura ITAR-TASS ruského prezidenta, který poskytl rozhovor italským žurnalistům. „Pokud předchozí americká administrativa zastávala v této otázce velmi neústupný postoj, pak nová administrativa je připravena o záležitosti jednat. Myslím, že můžeme nalézt rozumné rozuzlení, vždyť při řešení této otázky vůbec není nutné škrtat všechna předchozí rozhodnutí. Postačí projevit zdrženlivost a schopnost přistoupit na kompromis. Pak se můžeme dohodnout o základním balíku nové smlouvy o strategických útočných zbraních a současně se můžeme domluvit na tom, jak pokročit, pokud jde o protiraketovou obranu,“ prohlásil dle agentury Medveděv.
Ještě před pondělní a úterní návštěvou Baracka Obamy v Moskvě se spekuluje o tom, že bude podepsána rámcová dohoda předznamenávající novou odzbrojovací smlouvu jako náhradu za smlouvu START 1, jejíž platnost vyprší v prosinci. Již tento předběžný dokument by údajně mohl obsahovat limity pro počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, kterými Rusko a Spojené státy disponují.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem byly nejchladnější za Bushe

Z důvodu instalace amerických protiraket v Polsku a radaru v Česku se vztahy mezi Moskvou a Washingtonem za předešlé vlády prezidenta George Bushe ocitly na nejnižší úrovni od studené války. Rusko protiraketový štít kritizuje a vidí v něm ohrožení své bezpečnosti.

Obama: Nové vztahy USA-Rusko by měly zahrnovat i lidská práva

Barack Obama uvedl, že by součástí nového začátku ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou mělo být posilování lidských práv a právního státu v Rusku. Vyplývá to z rozhovoru, jenž Obama poskytl ruskému opozičnímu listu Novaja gazeta před svou dvoudenní návštěvou v Rusku.

Zatím není jasné, zda Obamovy poznámky jsou signálem, že hodlá na ruského prezidenta Dmitrije Medveděva nebo premiéra Vladimira Putina vyvíjet tlak, aby podnikli právní reformy nebo kroky ke zlepšení lidských práv. Ochránci lidských práv, američtí zákonodárci a odborníci na zahraniční politiku z Ruska i USA vyzývají Obamu, aby tyto dvě oblasti během jednání s nejvyššími ruskými představiteli neopominul.

Barack Obama, který se funkce amerického prezidenta ujal letos v lednu, zatím nerozhodl o protiraketovém projektu. V dubnu na pražském summitu EU-USA mimo jiné prohlásil, že protiraketový štít nebude nutný, pokud Írán ustoupí od svého vojenského jaderného programu. Česko i Polsko loni podepsaly se Spojenými státy příslušné dohody o umístění protiraketových objektů na svých územích. Ani český, ani polský parlament ovšem ještě tyto dokumenty definitivně neschválily.

  • Plánovaný protiraketový štít USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/364/36343.jpg
  • George Bush autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/621/62093.jpg
  • Barack Obama autor: Charles Dharapak, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/900/89951.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 5 mminutami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 2 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 3 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...