Medveděv: Nabízí se vyřešení „protiraketové otázky“ s USA

Moskva - Podle ruského prezidenta Dmitrije Medveděva je možné, že Rusko a Spojené státy naleznou rozumné řešení ohledně amerického záměru umístit prvky protiraketové obrany v Česku a v Polsku, který Moskva důrazně odmítá. Vyplývá to z Medveděvova interview, které poskytl dnes, den před příjezdem amerického prezidenta Baracka Obamy do Moskvy. Medveděv o řešení problematiky protiraketové obrany hovořil v souvislosti s možností pokročit při přípravě nové rusko-americké smlouvy o strategických zbraních.

Jak dále Medveděv uvedl, nová americká vláda je připravena jednat o problematice své protiraketové základny ve střední Evropě, kterou by podle představ Washingtonu vytvářel protiraketový radar na českém území a skupina protiraketových střel na polském území.

Medveděv: Postačí projevit zdrženlivost a schopnost přistoupit na kompromis

„V poslední době jsem několikrát řekl, že jsme proti rozmístění příslušných sil protiraketové obrany v Polsku a v Česku,“ citovala agentura ITAR-TASS ruského prezidenta, který poskytl rozhovor italským žurnalistům. „Pokud předchozí americká administrativa zastávala v této otázce velmi neústupný postoj, pak nová administrativa je připravena o záležitosti jednat. Myslím, že můžeme nalézt rozumné rozuzlení, vždyť při řešení této otázky vůbec není nutné škrtat všechna předchozí rozhodnutí. Postačí projevit zdrženlivost a schopnost přistoupit na kompromis. Pak se můžeme dohodnout o základním balíku nové smlouvy o strategických útočných zbraních a současně se můžeme domluvit na tom, jak pokročit, pokud jde o protiraketovou obranu,“ prohlásil dle agentury Medveděv.
Ještě před pondělní a úterní návštěvou Baracka Obamy v Moskvě se spekuluje o tom, že bude podepsána rámcová dohoda předznamenávající novou odzbrojovací smlouvu jako náhradu za smlouvu START 1, jejíž platnost vyprší v prosinci. Již tento předběžný dokument by údajně mohl obsahovat limity pro počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, kterými Rusko a Spojené státy disponují.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem byly nejchladnější za Bushe

Z důvodu instalace amerických protiraket v Polsku a radaru v Česku se vztahy mezi Moskvou a Washingtonem za předešlé vlády prezidenta George Bushe ocitly na nejnižší úrovni od studené války. Rusko protiraketový štít kritizuje a vidí v něm ohrožení své bezpečnosti.

Obama: Nové vztahy USA-Rusko by měly zahrnovat i lidská práva

Barack Obama uvedl, že by součástí nového začátku ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou mělo být posilování lidských práv a právního státu v Rusku. Vyplývá to z rozhovoru, jenž Obama poskytl ruskému opozičnímu listu Novaja gazeta před svou dvoudenní návštěvou v Rusku.

Zatím není jasné, zda Obamovy poznámky jsou signálem, že hodlá na ruského prezidenta Dmitrije Medveděva nebo premiéra Vladimira Putina vyvíjet tlak, aby podnikli právní reformy nebo kroky ke zlepšení lidských práv. Ochránci lidských práv, američtí zákonodárci a odborníci na zahraniční politiku z Ruska i USA vyzývají Obamu, aby tyto dvě oblasti během jednání s nejvyššími ruskými představiteli neopominul.

Barack Obama, který se funkce amerického prezidenta ujal letos v lednu, zatím nerozhodl o protiraketovém projektu. V dubnu na pražském summitu EU-USA mimo jiné prohlásil, že protiraketový štít nebude nutný, pokud Írán ustoupí od svého vojenského jaderného programu. Česko i Polsko loni podepsaly se Spojenými státy příslušné dohody o umístění protiraketových objektů na svých územích. Ani český, ani polský parlament ovšem ještě tyto dokumenty definitivně neschválily.

  • Plánovaný protiraketový štít USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/364/36343.jpg
  • George Bush autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/621/62093.jpg
  • Barack Obama autor: Charles Dharapak, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/900/89951.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 9 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 36 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...