Marseille zakázala „den v burkinách“, v Cannes nesmí muslimské plavky na pláž

Starosta jihofrancouzského města Cannes zakázal lidem nosit na pláž burkini, tedy plavky zakrývající celé tělo kromě obličeje. Stalo se tak z bezpečnostních důvodů – dávat nápadně najevo své náboženské přesvědčení by mohlo podnítit potyčky, míní starosta. Francie čelí v posledních měsících vlně teroristických útoků.

Starosta Cannes David Lisnard vydal vyhlášku, která zakazuje plážové oděvy, jež „nerespektují dobré mravy a sekularismus“. Nařízení platí celý srpen. Lidem, kteří ho poruší, bude nejprve řečeno, aby se převlékli nebo pláž opustili. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta ve výši 38 eur (1030 korun).

Ve Francii platí výjimečný stav po sérii incidentů, které spáchali islámští radikálové. Při červencovém útoku kamionem v Nice, jež leží poblíž Cannes, zemřelo celkem 85 osob. Před třemi týdny zase vtrhla dvojice muslimů hlásících se k islámskému státu do kostela v Normandii, kde zavraždila kněze.

„Plavky, které ostentativně dávají najevo náboženskou příslušnost, zatímco Francie a její náboženská místa jsou terčem teroristických útoků, by mohly vytvořit hrozbu narušení veřejného pořádku,“ uvedl Lisnard. „Nemluvíme o zákazu nošení náboženských symbolů na pláži, ale okázalém oblečení, které odkazuje na příslušnost k teroristickému hnutí,“ prohlásil zástupce města Thierry Migoule.

Liga lidských práv chce zákaz napadnout u soudu. „Je načase, aby politici v tomto regionu zmírnili svůj diskriminační zápal a bránili ducha republiky,“ konstatoval místní lídr ligy Herve Lavisse.

Francie, kde žije asi 5 milionů muslimů, zakázala v roce 2011 jako vůbec první evropská země zahalování obličeje na veřejných prostranstvích, tedy fakticky zakázala nošení nikábu či burky na veřejnosti. Na burkiny se tento zákaz nevztahuje, protože plavky ponechávají odkrytý obličej.

Začátkem tohoto týdne byla ve vodním parku Speed Water Parc nedaleko Marseille zrušena soukromá akce „den v burkinách“ pouhý den poté, co nápad sklidil řadu kritických ohlasů.

Místní muslimky ze Sdružení Smile 13 ze severních chudých čtvrtí velkého přístavního města si pronajaly objekt na sobotu 10. září. Organizátorky kromě jiného zakázaly matkám, aby s sebou braly chlapce starší deseti let.

„Považuji tuto událost za provokaci, o kterou vzhledem k současné situaci nestojíme. Jde o jasné sektářství,“ zdůraznil levicový starosta Pennes-Mirabeau Michel Amiel. „Přijmout tuto takzvanou módu by posílilo sektářství v naší zemi. Jedná se také o ženskou důstojnost, o otázku respektování našich základních principů,“ prohlásila pak pravicová poslankyně Valérie Boyerová.

Na nošení islámských oděvů ve Francii na veřejnosti pohlížejí mnozí místní obyvatelé s nevolí. Ostrou kritiku vyvolala třeba prezentace burek a dalších muslimských oděvů na březnových módních přehlídkách. Ministryně pro rodiny, děti a práva žen Laurence Rossignolová to označila za „reklamu uvězňování ženských těl“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...