Fort Meade (USA) - Proces s Bradleym Manningem spěje k závěru. Americký vojín čelí obžalobě z největšího úniku tajných informací v dějinách Spojených států. Jeho obhájce o něm v závěrečné řeči před vojenským soudem ve Fort Meade řekl, že není zrádce, ale chtěl jen upozornit veřejnost na problémy. Manning je prý připraven zaplatit cenu za to, že předal serveru WikiLeaks utajované informace.
Obžaloba o den dříve zdůraznila, že Manning zradil svou zemi a vyzradil citlivé státní informace, aby se proslavil, i když věděl, že tajné údaje se mohou dostat k teroristické síti al-Káida. Prý se ale „staral jen sám o sebe“ a „vlajka pro něj nic neznamenala“.
Podle obhajoby to ale konal pro dobro svých spoluobčanů. „Je to snad zrádce, který nebyl věrný své vlasti a systematicky kradl informace pro svého opravdového chlebodárce, tedy WikiLeaks? Nebo je to spíš mladý, naivní, ale dobromyslný voják, kterému záleží ze všeho nejvíc na lidském životu a humanismu?,“ ptal se v závěrečné řeči Manningův advokát David Coombs.
Jeho klient byl podle něj frustrovaný zážitky z bojiště, a tajnosti prozradil proto, že chtěl vyvolat větší debatu o vojenské politice a americké diplomacii, jichž si běžní Američané moc nevšímají. „Nesnažil se strhnout pozornost na sebe. A říká, že je připraven zaplatit (za to, co udělal),“ dodal Coombs.
Vojenský soud je prakticky kompletní a už se čeká jen na vynesení rozsudku. Termín zatím soudkyně neoznámila. Manningova obžaloba čítá 21 bodů, nejvážnější z nich je obvinění z pomáhání nepříteli. Pokud soud jeho vinu v tomto bodě uzná, může mu uložit až doživotní trest vězení. Obhajoba tvrdí, že neexistuje důkaz o tom, že Manning věděl, že al-Káida konkrétně sleduje portál WikiLeaks.
Je to hrdina, tvrdí mnozí Američané
Pětadvacetiletý voják z Oklahomy se již dříve přiznal, že zmíněnému serveru na konci roku 2009 a počátkem roku 2010 předal stovky tisíc zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa. Zároveň tvrdí, že nevěřil, že by vyzrazené dokumenty mohly ohrozit americkou bezpečnost nebo jednotky v Afghánistánu a Iráku.
Americký voják má ve Spojených státech řadu zastánců. Před soudní budovou se jich tentokrát sešlo několik desítek. „Pomyšlení, že někoho budou trestat za vystoupení proti válečným zločinům a proti krutosti jeho spolubojovníků, je velmi znepokojující,“ poznamenala Rachel Atwoodová.
Manning byl zatčen v květnu 2010, když ještě sloužil v Iráku. Vybral si pak, aby jej raději soudil vojenský soudce než porota. Přiznal se k několika bodům obžaloby, obvinění z pomáhání nepříteli ale odmítá. Za činy, ke kterým se doznal, mu hrozí až 20 let ve vězení.
Zájem o proces ale v poslední době opadl. Manninga totiž zastínil jiný Američan - Edward Snowden, který vynesl na veřejnost informace o tajném sledování elektronické korespondence a telefonů. I Snowden má kvůli tomu problémy - už přes měsíc se skrývá na moskevském letišti a doufá, že někde získá azyl.
