Lužkov bojuje s Medvěděvem - zachránit jej může snad jen Putin

Moskva - Říkají mu pan Nepostradatelný a také pan Neodvolatelný. To je třiasedmdesátiletý Jurij Lužkov, který vládne moskevské radnici neuvěřitelných 18 let. Kolem jeho osoby se vznáší řada obvinění z korupce a dalších nelegálních praktik. On sám si s nimi ale hlavu neláme. Ve funkci přežil dva ruské prezidenty, s tím třetím – Dmitrijem Medvěděvem – se teď pustil do křížku. Dnes navíc odjel na týdenní dovolenou do Rakouska, která zjevně znamená i přestávku ve sporu s Kremlem. Ten starostovi popřál, aby si během odpočinku promyslel další postup - a média již spekulují, zda se starosta vrátí z dovolené s demisí. Pro mladého ruského prezidenta to může být zásadní test politické moci a také schopnosti modernizovat Rusko. Lužkov má totiž mnoho vlivných přátel, mezi nimi i Vladimira Putina, který je všeobecně považován za nejsilnějšího hráče ruské politiky za posledních 10 let.

Nyní má ale problém. Jeho spor s Kremlem nabírá obrátky a dělá mu čím dál větší problémy. Nečekaně kritická televizní reportáž stanice NTV, kterou kontroluje plynárenský koncern Gazprom (Medvěděv svého času Gazpromu předsedal), nedávno sečetla všechny Lužkovovy údajné hříchy: předražené stavby moskevských silnic, které stejně automobilistům nestačí, Moskvané dusící se kouřem z požárů a jejich starosta odpočívající v zahraničí nebo starosta starající se víc o své včely (Lužkov prý podle NTV přispěl čtvrt miliardy rublů z městského rozpočtu jedné potravinářské firmě, aby prý starosta mohl přestěhovat svá včelstva z postižených oblastí), či podezřelé obchody superbohaté Lužkovovy ženy - nejbohatší ruské podnikatelky Jeleny Baturinové. Ta prý vděčí radnici za majetek, odhadovaný v přepočtu na skoro 56 miliard korun. Zaznělo i podezření, že Lužkov byl zapleten do vraždy amerického podnikatele Paula Tatuma v roce 1996.

Jurij Lužkov, moskevský starosta

„Cítím se normálně, vůbec nemám obavy nebo strach. Jde jenom o pomluvy, které nemají reálný základ.“

Podle médií prý televizní materiál, ve kterém nezaznělo ani slovo od Lužkovových přívrženců, připravil stejný tým, který v červenci zostuzoval běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, rozhádaného s Moskvou, jako „posledního diktátora v Evropě“.

Lužkov se nebojí a hodlá se soudit

Moskevský starosta si nenechal nic líbit a žaluje televizi NTV za pomluvu. Jeho kritici ale tvrdí, že řadu informací z televizní reportáže mohou dokázat. Možnost starostova odvolání skloňují všechna ruská média. Sice se již spekuluje o jeho nástupcích, ale on sám se tváří, že se nic neděje a ustoupit nehodlá. „Já se jich nebojím,“ vzkázal Lužkov do Kremlu a vysmál se útokům v médiích, s nimiž se hodlá soudit. (Možnými nástupci by podle ruských médií mohli být například vicepremiéři Sergej Sobjanin a Sergej Ivanov, populární ministr Sergej Šojgu či dosavadní kaliningradský gubernátor Georgij Boos.)

Moskevská televize TVC vše smetla se stolu: prý vystupovali jen známí Lužkovovi kritici, kteří jej napadají „se zábavnou zuřivostí“ už po desetiletí. Nicméně tak ostrá slova na starostovu adresu z ruských obrazovek nezazněla od dob, kdy se Lužkov pokoušel soupeřit s Putinem o prezidentské křeslo. Lužkovova strana se později sloučila s Putinovým seskupením Jednotné Rusko. To zatím nedalo najevo, na čí stranu se přikloní; straničtí předáci čekají na schůzku s Putinem, který nedávno starostu pochválil.

Čekání na Putina

Moskevská radnice byla vždycky státem ve státě. Její vládce není jen starostou 10milionové metropole, ale také významným hráčem ruské politiky. Městem proudí miliardy rublů, sídlí tu politici i klíčová ruská média. Jurij Lužkov se všechny naučil uspokojit a také ovládat.

Kreml má sice podporu řady Lužkovových kritiků, nicméně stále je nejasný názor Vladimira Putina. Platí proto stará moskevská pravda: sesadit Jurije Lužkova chtějí mnozí, nikomu se to ale zatím nepodařilo. Lužkova, jehož funkce patří do ranku gubernátora, může z formálního hlediska prezident Dmitrij Medvěděv odvolat kdykoliv. Řízení desetimilionové metropole je ale pokládáno za natolik významnou pozici, že šéf státu nejspíše potřebuje i souhlas premiéra Vladimira Putina. Ten ale ke konfliktu dosud mlčí.

A co k tomu komentátoři

Maxim Blikin, politický editor deníku Vědomosti: „Vypadá to, že Dmitrij Medvěděv se chce Lužkova zbavit už dlouho. Je to ale složité. Nejde jen o starostovo odvolání. Kreml musí umět ovládnout ekonomické síly, které za Lužkovem stojí, a najít taky nového spolehlivého člověka na starostovo místo.“

Alexej Muchin, politický analytik: „Jurij Lužkov je silný hráč. Kreml proto prochází důležitou zkouškou. Je jasné, že chce Lužkova sesadit a že starosta je proti. Pokud Medvěděv prosadí svou, prokáže politickou nezávislost. Pokud ne, bude mít problém.“

Marija Lipmanová, politoložka: "Na Lužkova se uzavírají sázky, ale všechno nasvědčuje tomu, že se neudrží do konce svého funkčního období v roce 2011."


Zatím není jasné, jak ostrý moskevský souboj dopadne. Nicméně kostky jsou vrženy a na kompromis je už pozdě. Výsledek souboje bude důležitý nejen pro Jurije Lužkova, ale také pro další kariéru Dmitrije Medvěděva. Úspěch při odstranění moskevského politického dinosaura může dodat sílu jeho prohlášením o otevírání a modernizaci Ruska nebo z nich udělat další prázdná slova.

Lužkov stojí v čele metropole od roku 1992; nejprve byl volen, pak jej Putin jako prezident jmenoval. Zůstává posledním z veteránů ruské politiky, které Medvěděv nyní sesazuje z gubernátorských křesel jednoho po druhém. Podle kritiků starosta za své postavení vděčí nejen mohutné policejní síle, rozhánějící nepočetné opoziční demonstrace, ale i populistické sociální politice; vytvořil prý systém, který se posléze rozšířil po celé zemi, a tak je těžké jej nahradit. To, že volby v metropoli má pod kontrolou, dokázal Lužkov loni na podzim, kdy Jednotné Rusko obsadilo 32 z 35 křesel v městském sněmu, ačkoli podle průzkumů byla podpora strany výrazně nižší než volební výsledek. A nyní se Rusko chystá na parlamentní a prezidentské volby. O Lužkovově pádu se spekuluje už roky, ale dosud zůstávalo jen u spekulací. Nynější mandát starostovi vyprší v polovině příštího roku.

  • Jurij Lužkov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1960/195931.jpg
  • Demonstrace autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1960/195929.jpg
  • Policie rozehnala demonstraci proti moskevskému starostovi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1867/186651.jpg
  • Moskevský starosta Jurij Lužkov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/470/46973.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 47 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 57 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 7 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...