Luhanští povstalci nevylučují soužití v rámci Ukrajiny

Kyjev – Pokud Ukrajina přikročí ke slibovaným vnitropolitickým reformám, uspořádá vedení luhanské „lidové republiky“ nové referendum o osudu separatistických území. V ruské televizi Rossija 24 to prohlásil šéf luhanských povstalců Igor Plotnickij. Nevyloučil přitom, že povstalecká území Luhanské oblasti zůstanou součástí Ukrajiny.

„Nikdy jsme Ukrajinu neodmítali jako stát, vždyť je to náš soused,“ řekl Plotnickij. „Pokud vznikne nová Ukrajina, která nebude označovat Rusko za agresora a nás za separatisty a teroristy, pak proč ne. Uspořádáme nové referendum a lidi řeknou, s kým a jak chtějí žít,“ konstatoval luhanský politik.   

Separatisická Luhanská lidová republika uspořádala referendum už loni v květnu, stejně jako sousední povstalecká zóna v Doněcké oblasti. Drtivá většina hlasujících se tehdy vyslovila pro nezávislost na Kyjevu. Rusko sice referendum oficiálně neuznalo, dalo ale najevo, že výsledky hodlá „respektovat“. Naopak ukrajinská vláda i EU referendum odmítly.   

Plotnickij dnes možnost zachování územní celistvosti Ukrajiny připustil. „Zda zůstaneme součástí Ukrajiny, závisí především na Ukrajině samotné. Nacistická a banderovská Ukrajina není naší zemí, v takové Ukrajině nebudeme nikdy,“ prohlásil.

Stahování zbraní: Dnes vyprší ultimátum povstalců

Během dneška má na východě Ukrajiny pokračovat odsun těžkých zbraní z bojové linie, který ukrajinské armádě a povstalcům ukládají minské mírové dohody z poloviny února. Přestože Kyjev už ve čtvrtek ohlásil začátek stahování těžkých zbraní, povstalci dali armádě ultimátum. Pokud prý s odsunem do dnešního večera nezačne, vrátí vzbouřenci odvezené zbraně zpátky na frontu. 

Přesun těžké techniky proruských povstalců z Doněcku
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

Odsun bojové techniky však probíhá v ovzduší hluboké nedůvěry, obě strany se obviňují z porušování minských dohod. Mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) má navíc údajně jen omezené možnosti, jak stahování těžkých zbraní kontrolovat. Povstalci tvrdí, že 90 procent svých těžkých zbraní už z fronty vyvezli. Kyjev to ovšem popírá.

Na žádost Německa a Francie má dnes na mimořádné schůzi o situaci na Ukrajině jednat Rada bezpečnosti OSN. K diskusi o ukrajinské krizi se sejde poprvé od vyhlášení příměří.

Jasno do informací o pohybech vojsk by mohla vnést další videokonference takzvané kontaktní skupiny ohlášená na dnešek. Zástupci Kyjeva, Moskvy, OBSE a vzbouřenců budou jednat o dodržování příměří a o plnění dalších dvanácti bodů dojednaných v běloruském Minsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 15 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 56 mminutami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...