Na dně Baltského moře leží až dvacet tisíc lodních vraků, které nabízejí unikátní pozvánku do dějin Evropy. Archeologové ovšem varují, že památky jsou stále častěji terčem lovců pokladů, a postupně tak chátrají. A problém se zdaleka netýká pouze podvodního světa.
Lovci pokladů stále častěji ohrožují cenná naleziště. Mnohdy i pod mořskou hladinou
9 minut
Horizont ČT24: Podmořské poklady v ohrožení
Ve vodách na pobřeží Švédska se před pěti staletími potopila obchodní loď plná zboží. Archeologové vrak objevili v roce 2017 s unikátně zachovalými artefakty stále umístěnými přímo na palubě. Poklady nevyčíslitelné historické hodnoty ale pouhých pár měsíců poté zmizely.
„Zjistili jsme, že někdo toto místo objevil a ukradl veškerou důležitou keramiku,“ líčí švédský mořský archeolog Jim Hansson. Podobných nalezišť skrývají hlubiny Baltu desítky tisíc a toto moře podle Barbory Machové z Archeologického ústavu Akademie věd není množstvím pokladů výjimečné.
Vraky jsou v Baltu ale velmi dobře zachovalé kvůli nižší salinitě, což z nich ale dělá lákavější cíl pro nenechavce. Pro vědce mají památky tohoto typu největší cenu netknuté a ponechané na svém místě. „Pokud je vše stále ve vraku, můžeme povědět celý příběh co nejbližší realitě,“ vysvětluje Hansson.
S tím souhlasí i Machová: „Pokud památka není v ohrožení, měla by zůstat na místě.“ Doplňuje, že každá země řeší pravidla pro nálezy jinak, v mezinárodních prostorách ale existuje úmluva UNSECO. „Stanovuje set doporučení a pravidel, jak by se k památce mělo přistupovat,“ popisuje archeoložka. Lidé by tak při nálezu měli kontaktovat muzea či jiné archeologické instituce a vraků by se neměli dotýkat.
Historikové proto spustili kampaň, během níž chtějí podrobně zdokumentovat lokace, a přispět tak k jejich ochraně. Pomoc už přislíbily i úřady, zejména pobřežní stráž. „Můžeme se k nim vrátit a porovnat fotografie z těchto míst a určit, co se stalo,“ popisuje Patrik Hoglund způsob, jakým vědci chtějí určovat, jestli se vrak stal obětí zlodějů, nebo přírodních sil.
Hledači pokladů nachází zbraně i výbušniny
Problém s amatérskými i poloprofesionálními hledači pokladů se v o to větší míře týká i souše. Úřady po celém světě řeší incidenty s některými majiteli detektorů, kteří ničí půdu a hodnotné nálezy. Podle spolků sdružujících detektoráře se ale valná většina z nich chová v mezích zákona a spolupracuje s úřady i institucemi. Jejich přístroje prý občas pomáhají i veřejnosti.
Zejména ve městech také v posledních letech roste obliba magnetického rybaření. Jeho zastánci věří, že jejich činnost přispívá k pročištění řek. Úřady před touto metodou ale varují. Množí se totiž výjezdy policie i pyrotechnických týmů k nalezeným střelným zbraním a výbušninám. Na březích ponechané ostré kovové předměty mohou také zranit kolemjdoucí i zvířata.
Podle Machové spolu hledači pokladů a profesionální archeologové diskutují a v oblasti probíhá výrazná osvěta.
