Berlín – Horní komora německého parlamentu (Spolková rada) dnes schválila doprovodné zákony k Lisabonské smlouvě, které jsou podle červnového rozhodnutí německého ústavního soudu potřebné k ratifikaci dokumentu. Průvodní zákony mají posílit pravomoci národního parlamentu v evropských záležitostech. Dolní komora parlamentu (Spolkový sněm) je schválila už minulý týden. Samotnou smlouvu už předtím schválily obě komory německého parlamentu, nyní ji ještě musí podepsat prezident Horst Köhler. Kvůli dalším možným stížnostem u ústavního soudu ale není jasné, kdy se to stane.
Průvodní zákony poskytují oběma komorám německého parlamentu více prostoru pro ovlivňování evropské legislativy a upravují spolupráci mezi federální úrovní a jednotlivými spolkovými zeměmi v záležitostech EU. Konkrétně má mít německý parlament právo být včas, nepřetržitě a písemně informován vládou o všech záměrech týkajících se EU, zvlášť pak v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice. Vláda rovněž musí dát parlamentu prostor k vyjádření svého postoje k vyjednávacím pozicím vlády vůči EU, pokud jde o přesouvání kompetencí do Bruselu.
Doprovodnou legislativu však hodlá u ústavního soudu napadnout bývalý šéf oceláren Thyssen Dieter Spethmann, jenž se podílel už na první stížnosti vůči Lisabonské smlouvě. Mimo jiné namítá, že odpovědnost Spolkového sněmu za převádění evropské legislativy do národního práva není dostatečně ošetřena a chce ratifikaci smlouvy pozastavit.
Ratifikační proces ještě nebyl dokončen také v Irsku, Polsku a České republice. Stejně jako v Německu ještě dokument čeká na podpisy prezidenta v Polsku a České republice. Lech Kaczyński i Václav Klaus ale čekají na výsledky říjnového irského referenda k Lisabonu. Irové přitom tento dokument reformující EU už jednou v referendu odmítli.
