Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po šestihodinovém videosummitu zcela neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí. Lídři dali ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních kroků. V přijatém společném prohlášení také vyzvali Evropskou komisi a další unijní instituce, aby připravily akční plán na dobu po pandemii.
Brusel by podle vedoucích představitelů měl také urychlit společné nákupy ochranných prostředků proti koronaviru, kterých se stále některým členským zemím nedostává. Státy Evropské unie naproti tomu zajistí plynulý provoz zboží přes hranice a budou za podpory Komise dělat více pro návraty svých občanů z neunijních zemí.
„Naší prioritou je omezit nepodstatné cesty lidí, ale zároveň garantovat pohyb zboží, abychom se vyhnuli nedostatku a co nejvíce ochránili jednotný trh,“ uvedl po schůzce Michel. „Budeme se také dál na mezinárodní úrovni podílet na vývoji a výrobě vakcíny (proti koronaviru, pozn.red.), kterou potřebujeme co nejdříve,“ ujistil také.
Ministři připraví další opatření
Zatímco na koordinaci opatření na hranicích či solidaritě při vzájemném poskytování zdravotnických potřeb a ochranných prostředků se šéfové států a vlád shodli bez větších problémů, debata o ekonomických stimulech byla nečekaně dlouhá.
Italský premiér Giuseppe Conte, jehož zemi koronavirová nákaza zasáhla nejvíce, odmítl původní návrh prohlášení a požadoval ambicióznější kroky. Političtí vůdci se nakonec shodli na tom, že dají ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních kroků, mezi něž může patřit i zvažované využití záchranného fondu ESM.
Macron: „Čelíme hrozbě smrti Schengenu“
Podle agentury Reuters varoval francouzský prezident Emmanuel Macron během summitu své kolegy, že hrozí konec Evropy bez vnitřních hranic, pokud jednotlivé země EU neprojeví během pandemie koronaviru více solidarity.
„V sázce je přežití evropského projektu,“ řekl podle informací Reuters Macron ostatním prezidentům a premiérům unijních zemí. „Čelíme hrozbě smrti Schengenu,“ dodal.
Shodou okolností si Evropa právě ve čtvrtek připomíná 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
Většina schengenských států včetně Česka i přes nesouhlas Evropské komise kvůli koronaviru obnovila pohraniční kontroly. Tento týden v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásila eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová, že s brzkým ukončením ostrahy vnitřních hranic nepočítá. Očekává naopak, že je jen otázkou času, kdy hraniční kontroly zavedou všechny státy.
Evropská komise se mezitím vzdala snahy ostatní země přesvědčit o uvolnění režimu na vnitřních hranicích. Brusel poté oznámil, že bude pouze sledovat, zda kontroly odpovídají přijatým doporučením.
EP schválil 37 miliard eur na boj proti koronaviru, Česko dostane přes miliardu eur
Evropský parlament jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům. Poslanci podpořili mimo jiné vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion korun) ze strukturálních fondů do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur (32,6 miliard korun).
Pro vznik fondu se vyslovilo 683 ze 688 hlasujících poslanců. Nejvíce peněz z celkové částky ve fondu má připadnout Polsku, které by mělo získat 7,4 miliardy eur. Maďarsko, které stejně jako Polsko dosud patřilo ke státům méně zasaženým virem, podle návrhu dostane 5,6 miliardy, Španělsko pak 4,1. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko.
Evropské nebe nemusí křižovat prázdná letadla
Podobně drtivé podpory poslanců se dočkal i návrh na využití až 800 milionů eur z fondu běžně určeného pro následky přírodních pohrom. Poslanci schválili i dočasnou úpravu normy, která má umožnit aerolinkám, aby v době nulové poptávky po leteckém spojení nemusely zbytečně využívat své odletové časy na letištích.
Europarlament poprvé umožnil poslancům hlasovat pomocí elektronické pošty, aby v době všeobecné karantény nemuseli do bruselského sídla osobně. Několik desítek poslanců, kteří se na hlasování a předcházející debatu dostavili, rovněž odevzdalo své hlasy elektronicky.
