Letiště JFK dává lví síle přednost před letem sokolím

New York - Newyorské letiště Johna F. Kennedyho ze svých služeb propustilo sokoly, kteří od něj uplynulých 15 let odháněli ptáky, aby zabránili jejich kolizím s letadly. Provozovatel letiště se potýká s finančními problémy a sokoli jsou pro něj údajně příliš drazí. Místo sokolníků nyní na letiště přijdou střelci: ve srovnání se sokoly je střelba údajně mnohem ekonomičtější a účinnější.

Letiště JFK se kvůli blízkosti rezervace stalo prvním a jediným komerčním vzdušným přístavem ve Spojených státech využívajícím k plašení ptáků sokoly. Opeřenci se stali pevnou součástí letiště a přinášeli mu značnou publicitu. Sokolníci na letišti pravidelně sloužili od května do září. Jejich sokoli plašili zejména husy a racky žijící v sousední zátoce Jamaica v rezervaci, která je přímo v cestě letadel. Snažili se tak zabránit případnému leteckému neštěstí po nasátí ptáka do motoru letadla. Jejich služby letiště přišly na tři miliony dolarů (zhruba 48,6 milionu korun).

Střety letadel s ptáky způsobí ve Spojených státech podle odhadů ročně škodu 715 milionů dolarů. Na letišti JFK mohli opeřenci mezi lety 2000 až 2008 za 30 nehod, což je více než na kterémkoliv jiném letišti v zemi. Po jednom takovém incidentu muselo v roce 2009 nouzově přistát letadlo společnosti US Airways v nedaleké řece Hudson.

Ptactvo dostane na starost americké ministerstvo zemědělství, které sází právě na střelce. Ministerstvo už v minulosti odhánění ptáků na letišti na starost mělo. V roce 1991, kdy začalo, nad ním jeho pracovníci zastřelili téměř 15 tisíc ptáků. Počet střetů ptáků s letadly tehdy klesl na 60 ze 135 o rok dříve. O dva roky později se ale ochránci zvířat žalobou snažili střelbě zabránit. Letiště pak začalo zvažovat jiné možnosti. Studie z roku 1994 připravená ministerstvem zemědělství vyloučila sokoly jako neefektivní. Biolog Steve Garber, kterého letiště pověřilo řešením problému, pak ale sokolníky stejně najal. Následně prý počet kolizí ptáků s letadly dále klesl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42AktualizovánoPrávě teď

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 9 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 34 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...